Tyl Josef Kajetán

Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 Kutná Hora – 11. července 1856 Plzeň) byl český dramatik a spisovatel.
Studoval gymnasium v Praze (od r. 1822), roku 1827 odešel studovat do Hradce Králové, kde se seznámil V. K. Klicperou.
Po ukončení gymnasia (1828) odešel studovat filosofickou fakultu do Prahy. Studia nedokončil.
Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forhajnovou, se kterou se brzy oženil. Po dvou letech u této společnosti se vrátil do Prahy.
V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině.
Od r. 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a Nyní, tento časopis se po roce (1834) změnil na Květy. Ty regigoval do r. 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil (1840–1842, v letech 1846–1849 vydával Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro vesnice – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal.
V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle. Roku 1837 založil Kajetánské divadlo a roku 1842 se pokusil založit pouze české divadlo v Růžové ulici (poblíž Hlavního nádraží).
Roku 1846 odchází do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem je pověřen řízením českých představení (do r. 1851). V této době se dostal na vrchol kariéry, vychází všechny jeho spisy, dostal cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem českého národa.
V této době působí jako organizátor českého kulturního života (organizoval plesy, atp.).
V r. 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské Lípy.
Byl zvolen poslancem do říšského sněmu.
V této době si udělal spoustu nepřátel a jakmile se situace změnila, byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě.

Díla:
Próza: Statný Beneda (1830), Mladý harfeník a starý flétnista (1832), Hudební dobrodruzi (1833), Pouť českých umělců (1836), Pomněnky z Roztěže (1838), Rozina Ruthardová (1839), Divadelní ředitel (1840), Dekret kutnohorský (1841), Poslední Čech (1844), Kusy mého srdce (1844), Ze života chudých (1845), Pomněnky z hrobu nejstaršího Čecha (1847), Chudí lidé (1849) Dramata: Fidlovačka (1834), Čestmír (1835), Nalezenec (1838), Paní Marjánka, matka pluku (1845), Pražský flamendr (1846), Paličova dcera (1847), Slepý mládenec (1847), Strakonický dudák (1847), Kutnohorští havíři (1848), Jan Hus (1848), Bankrotář (1848), Chudý kejklíř (1848), Drahomíra a její synové (1849), Jiříkovo vidění (1849), Tvrdohlavá žena (1849), Žižka z Trocnova 1849), Lesní panna (1850) Publicistika: Národní slavnosti v Praze (1833), Večer na ostrůvku Barvírském ,(1834), Člověk spravedlivý (1835), Proč jsem Čechem (1836), Procházky po Čechách (1836), Slasti a strasti cestujícího Čecha (1837), Vzpomínky na Kutnou Horu (1842), Do Hory a třeba dál (1844), Co je to vlastenec (1847)