Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Moliére Jean-Baptiste Poquelin

Zařazeno: iReferaty.cz > Životopisy > Moliére Jean-Baptiste Poquelin
 
Osobnost: Moliére Jean-Baptiste Poquelin
Datum vložení: 29.4.2006
 

 

Moliére
- vlastním jménem Jean Baptiste Poquelin
- letopočty 1622 - 1673

Byl synem dvorního čalouníka a truhláře . Dostalo se mu skvělého vzdělání a byl předurčen k postavení u dvora. Toto přeurčení by se vyplnilo, jen kdyby roku 1643 tehdy již 21 let starý Moliére nezaložil spolu s dalšími 9 mladými lidmi divadlo Illustre Théatre. Chvilku po založení tato trupa neuspěla v Paříži, a proto se vydala na turné. Po čase se spojila s jinou trupou. Této celé skupině dělal Moliére principála. V této době se pokouší pro svou divadelní společnost poprvé psát hry.

První významnější dílo se jmenuje Popleta (L’ Etourli). Poprvé byla uvedena roku 1655. Velký obrat k lepšímu v herecké společnosti nastal poté, co si je roku 1658 pozval králův bratr ke dvoru. Byli přijeti s velkým úspěchem a bylo jim dovoleno usadit se v Paříži pod názvem Troupe de Monsieur - v češtině to znamená skupina králova bratra - k tomu směli používat divadlo jménem Petit Bourbon.

Ze začátku však neměl soubor u diváků úspěch. Podařilo se mu prosadit až Moliérovou hrou Směšné preciózky - satira na dobovou afektovanost. Úspěch se dostavil v nečekané velikosti a herecká společnost měla o budoucnost postaráno.

Soubor se přestěhoval do většího divadla jménem Palais Royal a proslavil se především hrami Moliéra, které tvořily pevné jádro repertoáru. Psal jak charakterní komedie tak také frašky ve stylu komedie Dell’arte, kterou byl velice ovlivněn.

Z tohoto období jmenuji hry - Lékařem proti své vůli, Sganarel aneb domnělý paroháč a Skapinova šibalství. V této době psal taky na objednávku dvora tzv. komedie balety - z těch lze jmenovat - Protivové, Sňatek z donucení, Princezna z Elidy či Pán z Prasečkova. Na hry Psýché nebo Amfitryon se chodilo jako na podívanou - říkalo se jim mašinistycké hry. Moliére se také pokoušel o drama, ale jen s malým úspěchem.
Největším úspěchem a zároveň problémovým obdobím lze považovat období, kdy se Moliére proslavil jako dramatik komedií charakterů a mravů - Škola pro muže, Škola pro ženy, Tartuffe, Misantrop, Lakomec, Učené ženy a Zdravý nemocný.

V lakomci Harpagonovi podal portrét měšťáka, jehož jediným cílem jsou peníze a bohatství. Vše ostatní, co potřebuje k životu - i mladou ženu - , hledí získat co možná nejlaciněji, popřípadě vůbec zadarmo. Inspirace pro vytvoření Lakomce byla pro Moliéra především Plautova komedie Hrnec.
Jeho přesné narážky na dobové mravy a zvyky ho přivedli do nemalých potíží. Například u hry - Škola pro ženy. Byly to jakési rady, jak vychovat mladou dívku, aby byla poslušnou a věrnou manželkou. Ačkoli měla hra velký úspěch, byla napadána z uměleckého i morálního hlediska. Moliére odpověděl hrou Kritika školy pro ženy a Versaillskou improvizací. Největší bouře se strhla po uvedení hry Tartuffe. Hra byla zakázána Moliére ji musel ještě dvakrát přepracovat, než mohla být uvedena. Tenkráte se dočkala 33 repríz - což byl na tuto dobu obdivuhodný rekord. Poté byla společnost jmenována Ludvíkem 14. na Královský soubor.
Komedie a spory okolo nich jasně naznačují, že Moliére dělal z her živý obraz soudobého života a nešvarů společnosti. Nevěřil, že by se lidé dali změnit k lepšímu, ukazoval, jak je lidská povaha pokřivena různými druhy úchylného chování. Jeho postavy zůstávají na konci hry stejné jako ne začátku.

Ve svých hrách se přizpůsobuje ideálu tří jednot a pěti aktů. Některé hry napsal veršem, jiné prózou.

Moliére psal pro vlastní soubor a měl tu výhodu, že věděl, kdo jakou postavu bude hrát. Mimo to své hry režíroval a často také hrál hlavní role.
Zemřel roku 1673.


- Charakteristika Moliéra z dobových dokumentů:

Nebyl ani tlustý ani hubený, byl spíše vyšší postavy a měl hrdé vystupování, velmi vážný výraz v obličeji, ale veliký nos, velké ústa, husté, černé pohyblivé obočí mu dodávaly velmi komické vzezření. Měl nevýrazný, zastřený hlas a mluvil velmi rychle, a protože mu toto uspěchané brebentění vadilo při deklamaci, snažil se jej odstranit. Podařilo se mu to, ale místo toho dostal novou vadu řeči - za každým veršem nebo větou škytnul. Tuto vadu se mu nepodařilo již nikdy odstranit , a tak byla spolu s fyzickým vzezřením důvodem, proč nikdy nedosáhl svého velkého cíle, totiž aby získal uznání a úspěch v tragických rolích.
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 87 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info