Marko Polo

Marko Polo
*1254 +8 .Ledna 1324

Marko Polo se narodil 1254 v Benátkách. 1271 odcestoval se s vím otcem Nicolo strýcem matteem na východ. O tři roky později všichni tři dorazili do Pekingu kde Mongolský vládce Kublaj-chán je přátelsky přijal na svém dvoře, protože nikdy předtím neviděl žádné „Latince“. Obchodníci si uvědomili možnosti, které jim obchod s Východem nabízel, a slíbili Kublaj-chánovi, že se vrátí.

V Číně zůstaly plných 17 let a Marko byl záhy přijat do císařských služeb, Z titulu své inspektorské funkce navštívil řadu čínských provincií , hlavně na jihozápadě území , a po dobu tří let zastával úřad správce města Jang-čou. Marko Polo podrobně popsal svou dobrodružnou cestu do Číny, dlouhou 9000 kilometrů. Vydal se po hedvábné cestě z Turecka přes Perský záliv do Hormuzu, pak opět k severu do města Balchu, přes pohoří Pamír do Kašgaru a potom jižní větví kolem Tarimské pánve do vlastní Číny. Hedvábná cesta nebyla nijak bezpečná ani pod ochranou mongolské říše. V odlehlých končinách Íránu Marko Polo zaznamenal, že pokud nejsou kupci dobře ozbrojeni, riskují že budou zavražděni nebo alespoň obráni o všechno“. Po třech letech od svého odjezdu dorazili Palové konečně ke Kublaj-chánovu dvoru v Šang-tu. Marko Polo byl překvapen bohatstvím, které u mongolského dvora spatřil. Popisuje „velmi krásný mramorový palác, jehož všechny místnosti jsou pozlacené a vyzdobené postavami lidí a zvířet“. Polův popis později inspiroval anglického básníka Coleridge k napsání slavné básně o Kublaj-chánově „velkolepém letohrádku“ v Xandu (tak nazývá Marko Polo Šang-tu). Kublaj-chán uvítal všechny tři Benátčany a jmenoval je ve své vládě do vysokých funkcí. Bohužel však brzy přišli na to, že je tento čin zbavil svobody vrátit se kdykoli domů. Po dobu šestnácti let pak sloužili Kublaj-chánovi jako jeho vyslanci v Číně. Nakonec Kublaj-chán Polům dovolil z Číny odjet. Vrátili se na Západ po moři cestou, kterou se vozilo koření. Jejich loď plula kolem Indie do Perského zálivu a odtud se v roce 1295 vrátili do Benátek.

Když se po další strastiplné cestě vrátil Marko s otcem a strýcem zpět do Benátek, byli považováni za podvodníky. Nikdo totiž nevěřil, že by mohli být ještě živi, protože od doby, kdy opustili Benátky uplynulo již dvacet tři let. V roce 1298 byl Marko v námořní bitvě Benátek s Janovem u Korčuly zajat. z něhož se vrátil roku 1299, nadiktoval vzpomínky ze svých cest svému spoluvězni Rusticellovi z Pisy. Avšak právě okolnosti jeho zajetí zůstávají zahaleny tajemstvím. Po propuštění z vězení a návratu do svého rodného města Benátek žil Marko Polo ještě dvacet pět let. Tam se stal váženým obchodníkem a zúčastnil se mnoha obchodních transakcí. Je zachována i jeho závěť datovaná v den jeho smrti, tedy 8. ledna 1324. Ve vězení vznikla první verze jeho cestopisu později známého jako Milión, jež podle jeho vyprávění sepsal ve starofrancouzštině jeho spoluvězeň Rusticcelo.

Markův Milión, který byl přeložen do mnoha jazyků, se stal jednou z nejpopulárnějších knih středověku. Cestopis by bylo dokonce možno nazvat jednou z nejdůležitějších knih světových ději. Ve své knize Milion mluví Marko Polo o sobě velice málo a jeho osobnost jakoby ustupovala do pozadí. Je to dáno také tím, že svoji knihu nepojal jako literární cestopis, nýbrž měl v úmyslu sepsat stručnou příručku obchodní geografie, obsahující rady a pokyny pro ty, kdo půjdou v jeho stopách. Za to, že se nakonec Milion stal ze suché příručky poutavým cestopisem, v němž se objevují i exkurze do dějin, popisy krajin, fauny a flory vděčíme asi Rusticellovi, jenž svého spoluvězně zahrnoval dotazy, které vybočovaly z úzce kupeckých zájmů a které odpovídaly spíše vkusu jiného publika jako jsou měšťani, rytíři apod. k nimž se v úvodu Milionu obrací a pro něž by zvyklý psát romantické příběhy o rytířích krále Artuše. Později však dějepisci a cestovatelé potvrdili, že většina jeho popisů je věrná.