Borovský Karel Havlíček

Karel Havlíček Borovský

Žil 35 let. Byl to český novinář, spisovatel a politik. Pocházel z kupecké rodiny v Borové u Přibyslavi. Šest let studoval gymnázium v Německém Brodě, a nadcházející dva roky filozofii na univerzitě v Praze, poté vstoupil do pražského arcibiskupského semináře, z něhož byl později vyloučen. Působil jako vychovatel v rodině moskevského šlechtice, kde studoval ruskou literaturu a napsal 78 epigramů. Výběr z nich vydal v pěti částech (Církvi, Královi, Vlasti, Múzám, Světu). Kriticky hodnotil ruské společenské poměry. Od 1845 se v Praze účastnil veřejného života. Rok poté převzal redakci Pražských novin a přílohu Česká včela.Byl krátce poslanec ústavodárného říšského sněmu. Založil Národní noviny, publicistickou platformu českého liberalismu. Roku 1849 byl soudně vyšetřován. Po zastavení Národních novin vydával v Kutné Hoře týdeník Slovan, omezovaný cenzurou a častými konfiskacemi. Po roce publikoval soubor článků Duch národních novin. Osaměle revoltující Havlíček předešel definitivní zákaz listu a sám ho ukončil. Plánoval hospodaření na statku, byl však zatčen a deportován do exilu v Brixenu. Zde nestrádal hmotným nedostatkem, ale vytržením z prostředí Čech a samotou. V Brixenu vytvořil satirické skladby Tyrolské elegie, Král Lávra a Křest svatého Vladimíra. Po 4 letech mu byl povolen návrat do Čech. Byl vykázán do Německého Brodu, ale po odhalení jeho pokročilé tuberkulózy směl žít v Praze. Většina přátel se ho však stranila. Havlíček Borovský je považován za zakladatele české moderní žurnalistiky, usilující logickými argumenty i ostrou satirou oprostit skutečnost od mýtů a iluzí.