Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Horáková Milada

Zařazeno: iReferaty.cz > Životopisy > Horáková Milada
 
Osobnost: Horáková Milada
Datum vložení: 13.1.2008
 

 

Milada Horáková (25.12.1902-27.6.1950)

Milada Horáková přichází na svět 25.12.1902 jako Milada Králová v rodině českého vlastence Čeňka Krále v Praze na Královských Vinohradech. S Prahou je pak spjato její mládí a téměř celý její život. Už jako gymnazistka za první světové války žije Milada Králová ideou svobodného českého státu. V roce 1918 se pak účastní protirakouské demonstrace a u újezdských kasáren vystoupí z průvodu a hodí vojákům za zdí růži - záhy je zjištěna, a protože studentům je v té době zakázáno účastnit se politického života, je vyloučena z gymnázia. Není však vyloučena ze všech školských ústavů, a tak se jí nakonec podaří odmaturovat - to už ale v době samostatného Československa. Po maturitě se Milada Králová zapisuje na právnickou fakultu Univerzity Karlovy - po jejím absolvování se chce věnovat sociální péči. Proto také vstupuje do Československého červeného kříže, kde se seznamuje s jeho předsedkyní doktorkou Alicí Masarykovou, dcerou prezidenta Masaryka, jehož dílo vzbuzuje v Miladě zájem již od mládí. Působila v ženské národní radě, bojovala za práva žen, řešila sociální otázky nejen u nás, ale i ve Francii, Anglii a dalších zemích. Velmi těžce nesla okupaci českých zemí. Vstoupila do řad domácího odboje společně s manželem ing. Horákem. Později se podílela na zpracování sociálně právních partií budoucí československé ústavy. Horáková pomáhala rodinám uvězněných mužů a žen a aktivně pracovala v odboji. Společně se svým mužem pak byla v roce 1940 zatčena a uvězněna. Ani mučení a výslechy Miladu Horákovou nezlomilo a neodklonilo ji od jejích ideálů svobody a rovnosti. Po osvobození vstoupila do politiky a pracovala ve vedení národně socialistické strany. Stala se poslankyní za České Budějovice a byla zvolena předsedkyní Československé rady žen. Vzhledem ke svému sociálnímu cítění se Horáková snažila prosadit svoji koncepci v sociální a ženské otázce, preferovala demokracii, ctila ústavu a díky tomu se stále častěji dostávala do konfliktů s komunisty. V roce 1948 Horáková otevřeně vyzvala k odporu, tajně se sešla se Zenklem, Ripkou a dalšími stejně zaměřenými politiky. Otevřeně vystoupila proti E. Šlechtovi a A. Neumannovi, kteří spolupracovali s komunisty, otevřeně kritizovala komunistický režim v rukou jeho hlavních představitelů. Byla zbavena všech funkcí, neustále sledována a nakonec v roce 1949 spolu s dalšími zatčena tehdejší Státní bezpečností. V ruzyňské věznici byla Milada Horáková vyslýchána a mučena, nucena k přiznání přípravy státního převratu a kontaktů s americkou rozvědkou. 31.5. 1950 začalo soudní přelíčení. Ačkoli někteří obvinění úmyslně vybočili z předepsané výpovědi, kterou byli mučením ve věznici donuceni přednést, proces již nešlo zastavit. Miladě Horákové se do výpovědi, kterou měla předepsanou STB, podařilo zahrnout několik vět, které vycházely z jejího přesvědčení a kterými jasně dává najevo, že zůstává neporažena a stále přesvědčena o své pravdě. Její závěrečná řeč, kde zazněla slova: „… trvám na svém přesvědčení…“ zněla jako výkřik do tmy, kde jsou všichni slepí. Děsivé na celém procesu bylo i to, že lid, jemuž byla dr. Horáková mnohem blíž, než její tehdejší věznitelé, žádal pro Miladu Horákovou smrt. Odsouzení na smrt podali po rozsudku žádost o milost prezidentu Gottwaldovi. Jen stále hrdá Milada Horáková žádost podat odmítla, podali ji tedy za ni její příbuzní. Otec a dcera Jana. Tehdejší prezident Klement Gottwald dostal z celého světa protesty proti zinscenovanému procesu a žádosti o zrušení trestů smrti. Mezi těmi, kteří písemně apelovali na K.Gottwalda byli mimo jiné Winston Churchill, Albert Einstein a mnozí další. Gottwald však 24. června rozsudek smrti podepsal. Poslední tři dny svého života stráví pak Milada Horáková rozjímáním a psaním dopisů svým nejbližším, na 18 stranách napíše 11 dopisů, které ale nikdy nebudou doručeny.
Večer před popravou se pak Milada Horáková setkává naposledy se svými blízkými, s dcerou Janou, sestrou Věrou a jejím mužem Josefem Tůmou, ve sklepení pankrácké věznice. Je klidná a důstojná, není jí dovoleno naposledy políbit svoji dceru. 27. června roku 1950 ráno v pět hodin a třicet minut je pak Milada Horáková v popravčí cele pankrácké věznice popravena, život statečné ženy, neprávem odsouzené zločinným komunistickým zřízením, končí.
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 62 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info