Hus Jan

Katolická církev dosáhla mocenského vrcholu a vše se řídilo církevními způsoby. Avšak byli lidé kteří se pokoušeli o nápravu, mezi nimi byl i Mistr Jan Hus.

Život Jana Husa
Narodil se asi v roce 1371 v Husinci u Prachatic.
Husův otec byl zemědělec či řemeslník, o matce je velmi málo známo. Hus měl bratra, kterému psal jeden z posledních dopisů z Kostnice. Základní školu vychodil patrně v Prachaticích. Chtěl se stát knězem, což tehdy znamenalo dobré a jisté živobytí, a tak s pomocí otcova přítele mistra Křišťana od roku 1390 studoval na Karlově univerzitě v Praze. Bydlel na Ovocném trhu v koleji krále Václava. Zde dostal podle tehdejšího zvyku jméno podle obce, z níž přišel, tedy Jan z Husince, z čehož vzniklo časem Jan Hus. Od roku 1393 byl bakalářem a 1396 mistrem svobodných umění a po dalších 4 letech studia na teologické fakultě byl roku 1400 vysvěcen na kněze. Od roku 1402 byl kazatelem v univerzitní Betlémské kapli na Starém Městě pražském,kde ho poslouchali tisíce lidí z Prahy a okolí.Na univerzitě dál působil jako učitel (mistr).Na artistické fakultě což byla fakulta tzv. svobodných umění, z níž vznikla filozofická fakulta přednášel teologii, která byla považována za vrchol tehdejší učenosti.
Vydal Dekret kutnohorský, kterým zajistil českým profesorům a studentům převahu v hlasování proti Němcům.
Němečtí studenti i učitelé na protest opustili Prahu a Hus se stal v letech 1409 - 1410 rektorem Karlovy univerzity. Své učení opíral o názory anglického reformátora Jana Viklefa.Když začal Hus na kázáních v kapli Betlémské vystupovat stále ostřeji, zesílily proti němu útoky církevní vrchnosti, které měly nebojácného kazatele umlčet.Církev na něho uvalila klatbu(tzn. církevní trest za provinění proti církvi, který danou osobu vylučuje z pospolitosti věřících i z církve samotné).
Odešel z Prahy a kázal prostému lidu na Kozím Hrádku u Sezimova Ústí a na Krakovci u Rakovníka.Církev však proti němu ostře vystoupila a měl své názory obhájit na církevním koncilu (sněmu) v Kostnici u Bodamského jezera ve Švýcarsku (hranice Německa). Císař německé říše Zikmund (bratr Václava IV.) mu vydal tzv. glejt, podle něhož se měl Hus vrátit v pořádku do vlasti. Bez ohledu na tento glejt byl Hus v Kostnici uvězněn,jeho názory nebyly vyslyšeny a byl arcibiskupem prohlášen za kacíře. 6.července 1415 byl upálen na hranici v kostnici a popel byl vhozen do Rýna. V tento datum slavíme na počest Jana Husa státní svátek.

Odezva v Čechách
U Husových přívrženců v Čechách způsobila zpráva o upálení hněv a odpor vůči těm, kdo jej vydali na smrt. Převládlo mínění, že byl odsouzen především pro svou kazatelskou činnost, protože hájil pravdu a neodchýlil se od učení církve. Jeho odsouzení bylo chápáno i jako odsouzení Českého království a jeho pořádků.
Doslov k Husově procesu tvořilo odsouzení Jeronýma Pražského.Poté, co Jeroným kázal v Bavorsku proti koncilu, byl zatčen a dopraven do Kostnice, kde uznal odsouzení Viklefovo i Husovo. Nebyl však propuštěn, s podezřením, že soudce obelstil. Při novém vyšetřování se přiznal k Viklefovým i Husovým naukám a prohlásil za svůj největší hřích, že se Husa, „dobrého a svatého muže“, zřekl. 30. května 1416 byl odsouzen a upálen i Jeroným Pražský.
Smrt dvou českých kazatelů způsobila napětí uvnitř Českého království, která posléze vedla k husitské revoluci. Jan Hus bývá hodnocen jako předchůdce protestantské reformace.