Adolf Hitler

Adolf Hitler, führer, vůdce, neomezený vládce nacistické Třetí říše, samozvaný vrchní velitel jejích branných sil a muž, který rozpoutal nejkrvavější válečný konflikt v dějinách lidstva, druhou světovou válku.

Hitlerův život v Rakousku
Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889 v Branau na Innu v Rakousku jako syn celního úředníka německého původu Aloise Hitlera a rakouské rolnice Kláry Pölzlové. Na základní škole se učil celkem dobře, na střední škole v některých předmětech vynikal, ale jiné ho vůbec nebavily, a proto je ignoroval.

Neuznával autority a ze všeho nejvíce nechtěl být jako jeho otec – úředník. Chtěl se stát umělcem. V roce 1907 onemocněl a musel opustit školu. Chtěl se později přihlásit na malířskou školu, ale nepřijali ho.

1907 se Adolf Hitler přestěhoval do Vídně. Po nocích maloval obrazy (toužil stát se malířem), přespával po parcích a jedl v chudinských vývařovnách. Navštěvoval ale opery Richarda Wagnera a mnoho četl a zabýval se politickými otázkami. V těchto letech se stal jak ostrým protivníkem marxismu, tak i Židů.

Přestěhování do Německa
Adolf Hitler odešel z Vídně do Mnichova v roce 1913 a doufal, že se mu v Německu povede lépe. Oficiálně tvrdil, že odešel aby se vyhnul službě v rakouské armádě. Roku 1914 ale musel k odvodu v Německu. Dokázal přesvědčit odvodní komisi a ta ho uznala neschopného služby.

Po vypuknutí první světové války 1914 se však Hitler dobrovolně přihlásil k dělostřeleckému regimentu bavorské armády. V prosinci 1914 obdržel " Železný kříž II. třídy" a v srpnu 1918 "Železný kříž I. třídy", nikdy ale nepovýšil více než na svobodníka.

Po válce se Adolf Hitler dostal k nově vznikající Německé dělnické straně (DAP). Velmi brzy se díky svému řečnickému umění dostal do vedení strany. 24. února 1920 se strana přejmenovala na NSDAP na svém prvním velkém zasedání. Nový program strany obsahuje 25 bodů, mezi jinými zrušení Versailleské smlouvy. Do NSDAP vstupovalo čím dál více lidí mimo jiné také díky Hitlerovým řečnickým schopnostem. Hitler zatím nebyl předsedou strany, i když mu to bylo nabízeno.

Na dalším sjezdu přesvědčuje Adolf Hitler další členy strany, že nemá cenu získat moc v parlamentu, ale je potřeba vyvolat revoluci. 1923 se Adolf Hitler za pomoci místních vojenských jednotek pokusil o politický převrat v Bavorsku. Vláda ale vzpouru potlačila NSDAP byla zakázána a Hitler byl odsouzen k pěti letům vězení (byl propuštěn na podmínku mnohem dříve). Ve vězení napsal Hitler své stěžejní "dílo", "Mein Kampf" (Můj boj), v němž zveřejnil nacistickou filozofiii a své budoucí expanzní plány. Dílo je plné antisemitismu, rasismu a představy o vůdčí roli.

Hitler změnil názor a dospěl k tomu, že k moci je potřeba se dostat legálně. Zákaz NSDAP netrval dlouho a při volbách do Říšského sněmu v roce 1928 dosáhli národní socialisté pouhých 2,6 % hlasů, což bylo 12 křesel ve sněmu. NSDAP byla tehdy malou nevýznamnou stranou. Stoupání vzrůstu (rozvoj strany) začalo vlivem nastupující krize v roce 1929. Nezaměstnanost stoupla na dvojnásobek, hospodářská krize se rozšiřovala v krizi státní. Později prezident Hindenburg rozpustil Říšský sněm a stanovil na 14. září 1930 nové volby. NSDAP zvýšila svůj podíl hlasů z 2,6% na 18,3%, což bylo 107 křesel ve sněmu a stala se tak druhou nejsilnější stranou před SPD. NSDAP se tak stala přes noc významnou součástí německé politiky.

V roce 1932 stoupla nezaměstnanost na 38% a také skončilo Hindenburgovo sedmileté úřední období. Hitler proti němu v prezidentských volbách kandidoval, ale byl těsně poražen. Všeho Hitler dosáhl hlavně díky řečnickým obratům (řečníkem byl Hitler brilantním), sliboval lidem nová pracovní místa, posílení hospodářství a navrácení Německu národní slávu a čest, ztracenou po skončení první světové války.

Dne 12. listopadu se Hitler odvážil splnit první slib své politiky. Nechal vystoupit Německo ze Společnosti národů. Avšak po opojení z nadšení roku 1933 následovaly problémy roku 1934. V té době narůstala ostrost kritiky z řad zklamaných aktivistů SA a právě tak zklamaných konzervativců. Pod vlivem vyhrocující se situace se Hitler rozhodl vystoupit proti oběma stranám, a to jak proti SA, tak proti pravé opozici. Třídenním vraždám padlo za oběť 89 osob (Noc dlouhých nožů).

31.ledna roku 1933 se Adolf Hitler stává říšským kancléřem. Po smrti dosavadního prezidenta Paula von Hindenburga v srpnu roku 1934 vyhlásí Hitler konec republiky a prohlásí se vůdcem, führerem, německého národa.
Ve funkci porušuje otevřeně Versailleskou dohodu uzavřenou po první světové válce. Tím nejzávažnějším prohřeškem je znovuvyzbrojování Německa, které začíná v roce 1935. Evropské mocnosti Hitlera zatím tiše ignorují. V roce 1936 anektuje Hitler Porýní a v roce 1938 rodné Rakousko. V „Mnichovské dohodě“ dokonce západní mocnosti dávají souhlas s obsazením českých Sudet. Účastníky Mnichovské dohody byli Hitler, Mussoliny a hlavy vlád Anglie a Francie, Chamberlain a Daladier. Západní mocnosti nezasáhly ani při německé okupaci zbytku Čech.

1939 pak Hitler napadl Polsko. Ani nyní západní mocnosti nezasáhly, aniž měly s Polskem podepsány smlouvu o podpoře v případě válečného napadení. Hitler si ještě smlouvou s Ruskem pojistil klid na východě a vyrazil do války na západ.

Druhá světová válka
Druhá světová válka začala, když převlečení muži jednotky SS přepadli radiovou stanici poblíž polsko-německé hranice. Všechny pracovníky stanice povraždili a začali vysílat protiněmecké hesla. Toto vysílání Adolfu Hitlerovi postačilo jako záminka k válce.

Západní velmoci až nyní vyhlásily Německu válku, na útok se však nezmohla. Polsko Hitler dobyl během několika málo týdnů a Rusové mu v tom z východu vydatně pomáhali. Další fáze války začala až 10. května 1940, kdy německá armáda překročila nizozemské, lucemburské a belgické hranice a vstoupila do Francie. Válka o Francii trvala jen šest měsíců. Hitler měl drtivou převahu na zemi i ve vzduchu. Pro drtivou většinu obyvatel západního světa znamenalo německé vítězství absolutní šok.

Nyní se Hitler pokusil dobýt Británii, ale to se mu nepodařilo. Hlavně díky tomu, že si nedokázal na Brity získat převahu ve vzduchu a na vodě. Naopak postupně Britové rozmetali většinu německého letectva. Nejznámější je mezi červencem a říjnem 1940 „letecká bitva o Británii“. Toto byl první Hitlerův neúspěch ve válce, jinak však zatím všude vítězil a měl pod kontrolou celou Evropu.

Rusko v čele se Stalinem měli sice podepsanou smlouvu o neútočení, ale Stalin si uvědomoval Hitlerovu moc a postupně se chystal na válku. I přesto Hitler roku 1941 lehce vstoupil do Ruska a rychle postupoval. Krátce nato, poté, co japonská vojska napadla americký Pearl Harbor, pak Hitler vyhlásil válku Spojeným státům americkým.

Adof Hitler velel osobně. I přesto, že měl k dispozici skvělé generály, zásadní rozhodnutí činil vždy sám. Také rozkaz k masovému vyvražďování Židů dal osobně.

Němce v Rusku zastavila zima. Následující rok už Němci ztratili drtivou převahu a po bitvě u Stalingradu se vývoj války obrátil a Němci už jen ustupovali.

Po porážce u Ei-Alameinu v Africe byla v květnu 1943 nucena německá armáda kapitulovat. Po tomto triumfálním úspěchu spojenců se Hitlerovi začala chvět levá ruka. V roce 1944 se Hitler stává obětí několika neúspěšných pokusů o atentát.

V roce 1945 už spojenci dobyli veškerá území zpět a útočili nyní na samotné srdce Německa – Berlín. Adolf Hitler se rozhodl až do konce války zůstat v Berlíně ve svém bunkru, ačkoli byl ve velmi špatném stavu. Trpěl Parkinsonovou chorobou a užíval obrovské množství léků. 30. dubna roku 1945 Hitler spáchal sebevraždu i se svou milenkou Evou Braunovou, kterou si pár dní předtím vzal za ženu. Jejich těla byla spálena pomocí 200 litrů benzínu.