Klicpera Václav Kliment

Přední dramatik obrozenecké literatury, často označovaný za zakladatele českého dramatu.

Václav Kliment Klicpera ( 1792 - 1859) se narodil 23.11.1792 v Chlumci nad Cidlinou. Vyučil se krejčím a potom řezníkem.

V šestnácti letech odešel do Prahy studovat gymnázium a filozofii. Roku 1816 začal studovat medicínu, studium však nedokončil. Byl členem ochotnické družiny pod vedením J.N.Štěpánka, která pořádala představení ve Stavovském divadle.

R. 1819 odešel učit na gymnázium do Hradce Králové. Zde také řídil ochotnické divadlo. Po roce 1846 odešel do Prahy, kde nastoupil jako profesor na akademickém gymnáziu. Mezi jeho žáky patřili např. V. Hálek, J. Neruda, J.V.Frič a další.

Za revoluce roku 1848 se aktivně podílel na práci Národního výboru. Roku 1850 byl jmenován ředitelem Akademického gymnázia, po třech letech působení byl pro svůj národně vyhraněný postoj odvolán a odešel do penze. Zemřel v Praze 15.9.1859. Jeho pohřeb se stal protirakouskou demonstrací českých vlastenců.

Dílo:

Bratři, Svatoslav – jednoaktovky, které Klicpera napsal pro Josefa Jungmana, který potřeboval do své Slovesnosti ukázky vzorových textů dramatického básnictví.

Z jeho básnické tvorby jsou nejznámější humorné Deklamovánky (1841). V prozaické tvorbě byl Klicpera ovlivněn tvorbou W. Scotta. Nejzdařilejší z těchto prací byla jeho prozaická prvotina Točník (1828). Do této tvorby spadá i např. Příchod Karla IV.do Čech (1855) nebo Král Jan Slepý (1858).

V.K. Klicpera je považován zakladatele české komedie, veselohry. Napsal více než padesát her. Své hry zveřejňoval ve svazcích Divadlo Klicperovo, Almanach dramatických her a Dramatické spisy.

První divadelní Klicperovou hrou je Blaník – spojuje pohádkový motiv s prvky rytířské hry. Tento motiv Klicpera použil i do dalších her, např. Loketský zvon nebo ve hře Jan za chrta dán.

Pohádkový motiv má také hra Česká Meluzína

Mezi hry s loupežnickým motivem patří např. Valdek, Opatovický poklad, Loupež

Soběslav, selský kníže (1824) – veršované drama ve kterém se pokusil o velkou básnickou tragédii shakespearovského typu. Dílo bylo vysoce hodnoceno pro svou vznešenou básnickou řeč, ale na jevišti nikdy Soběslav neuspěl.

Nejznámější jsou však jeho veselohry – Bělouši, Tři hrabata najednou, Hadrián z Římsů.

Velmi známé jsou i Klicperovy frašky – Divotvorný klobouk, Rohovín Čtverrohý - jednoaktová veselohra pouze s mužskými rolemi, kterou Klicpera napsal přes noc pro kroužek chlumeckých studentů, když s nimi děvčata odmítla hrát divadlo.

Každý něco pro vlast – touto fraškou se autor vysmívá sobectví některých českých vlastenců, kteří jen z lásky pro vlast berou na svá bedra břemena veřejných funkcí, ačkoliv to dělají jen ze ctižádosti a z pýchy.

Ptáčník

Veselohra na mostě - komedie, kterou v roce 1935 použil Bohuslav Martinů jako předlohu své stejnojmenné opery

Dlouho byla populární také Klicperova zveršovaná pravidla karetní hry bulky Šestadvacet aneb Trapulky do bulky.