Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Moody Dwight L.

Zařazeno: iReferaty.cz > Životopisy > Moody Dwight L.
 
Osobnost: Moody Dwight L.
Datum vložení: 5.2.2010
Referát vložil: dedeziv

 

D. L. Moody: Odvážný zvěstovatel
Recenze knihy od Bonnie C. Harveyové


Kniha Odvážný zvěstovatel od Bonnie C. Harveyové píše o životě a díle Dwighta Laymana Rythera Moodyho.
Dwight se narodil 5. února 1837 v Northfieldu v Massachutsetts do početné rodiny. Měl pět starších bratrů a mladší sestru. Po Otcově smrti se narodila dvojčata – mladší bratr a sestra. Jeho rodiče byli Edwin Moody a Betsey Holtonová (za svobodna), kteří se vzali 3. ledna 1828. Dwightův otec zemřel ve svých 41 letech, když Dwightovi byly pouhé 4 roky. Od té doby se Moodyho rodina potýkala s neustálými finančními potížemi. Svoje dětství prožil v chudobě, musel odmalička pracovat, aby pomohl uživit rodinu. Moc času ve škole nestrávil, protože často pracoval a učit se čemukoliv z knih se mu nechtělo. Časem přestávál držet krok s ostatními a tak v šesté třídě nechal školy nadobro. Ještě méně než školu měl rád nedělní návštěvy kostela. Pro přes týden pracujícího Dwighta byla návštěva kostela a poslech nesrozumitelného kázání frustrující záležitostí.
V Únoru 1854 odjel sedmnáctiletý Moody do Bostonu, kam jel pracovat do obchodu svého strýce. Jedna z podmínek Dwightova strýce Samuele pro přijetí do práce byla, že Dwight bude každou neděli chodit do místního sboru Mount Vermont. Tam chodil do nedělní školy, kde byl jeho učitelem Edward Kimball. Reverendem, jehož kázání Dwight poslouchal byl Edward Norris Kirk. Kázal hodně o lidské hříšnosti a neschopnosti se sám zachránit. Mluvil hodně o Kristově smrti na kříži a také hodně naléhavě varoval ty, kdo dílo spasení odmítají a slovně napadal ty, kdo při tom zklamali. Později Dwighta navštívil Kimball v jeho zaměstnání (obchodu s obuví), a tam jej konfrontoval s otázkou víry. V zadní části obchodu s obuví tak Dwight přijal Krista do svého života. Jeho rodina z toho nebyla z počátku nikterak nadšena.
Poté odjel do Chicaga, kde pokračoval v kariéře úspěšného obchodníka. V Chicagu začal vydělávat velké peníze a začal pociťovat touhu podělit se s lidmi o svou víru. Se svou službou začal tím, že vodil děti do misie ve Wells Street. Později se díky této službě seznámil s Farwellem, který byl jedním z nejbohatších lidí v Chicagu a začal Moodyho podporovat. Děti si Moodyho zamilovaly a tak chodily do misie rády. Když zrovna Moody nebyl ve městě, návštěvnost byla nízká. Časem pro děti za pomoci přátel získali pro misii jednopatrovou budovu na Michigan Street. V Chicagu se Dwight zamiloval do Emmy, své budoucí manželky, kterou si vzal 28. srpna 1862.
Jeden ze zlomových okamžiků v Moodyho životě bylo umírání jeho kolegy z dětské misie, se terým spolupracoval. Skupina, kterou tento mladý učitel vedl, byly dívky od 12 do 16 let, ze které byl frustrovaný, protože se mu nedařilo žádnou přivést ke Kristu. Chystal se odjet domů, kde by v klidu dožil. S Moodym ještě před svým odjezdem navštívili postupně všechny dívky a mladý učitel se dívkám svěřil, že umírá a naléhal na ně, aby uvěřily v Krista. Koncem týdne přijaly všechny dívky Krista do svého života. Tato událost, když se Bohu odevzdávaly lidské životy do rukou a když viděl dílo pro věčnost, na Dwighta tak zapůsobila, že se již nechtěl věnovat ničemu jinému. „Rozhodl se, že chce raději strávit zbnytek svého života tak, jak tento umírající učitel strávil posledních deset dní.“(1) Opustil svoje stávající zaměstnání a stal se pracovníkem YMCY.
Roku 1865 se přihlásil na nově vytvořený Baptistický teologický seminář, kde si doplňoval vzdělání. Působil také jako laický pastor Neávislého sboru v Illinoiské ulici a to až do roku 1866, kdy tam byl ordinován za kazatele mladý absolvent semináře. V této době Moody kázal hodně o Božím hněvu a soudu a o tom, jak Bůh nenávidí hříšníky. V této době Dwight nadšeně říkal o Kristu každému, koho potkal na ulidi. Byl to „bláznivý Moody,“ který neměl nikdy moc času a pořád někam strašně spěchal, zastavoval cizince a vyptával se jich na stav jejich duše.
Dwight také občas přemýšlel o návštěvě Anglie, kde se toužil setkat se třemi osobnostmi té doby: George Williams, zakladatel YMCY; George Müller a Charles Haddon Spurgeon, který proslul jako známý kazatel. Do Anglie se nakonec s Emmou dostali kvůli Emminým zdravotním potížím na doporučení lékaře, že se jí tam uleví. Bydleli v Londýně, kde se jim zpočátku nelíbilo, ale postupem času si zvykli a Anglii si oblíbli. V Londýně Dwight dostal příležitost několikrát kázat na pozvání Henry Varelyho. Právě tam, po jednom kázání se Moody setkal s Harry Moorhousem, který chtěl kázat u něj v Chicagu. Moody jeho nabídku přijal s tím, že už o něm nikdy neuslyší.
O to víc byl překvapený, když se po návratu do Chicaga dozvěděl, že mldý Moorhouse je v New Yorku a chce jej navštívit. Moody se snažil setkání s Moorhousem vyhnout, k jeho štěstí měl zrovna kázat v St. Louis. Moorhouse mezitím po dohodě se staršími sboru začal kázat a poté dostal svolení kázat i další večer. Kázal o tom, že Bůh miluje dokonce i hříšníky, což bylo pro Moodyho nové. Potom, co Dwight slyšel Moorhouse kázat, uvědomil si velikost Boží lásky ke všem lidem a začal se pomalu přeměňovat v apošola lásky. Rozhodl se, že nechá mladého Moorhouse kázat každý večer po celý týden. Po několika rozhovorech s Moorhousem si Dwight uvědomil, že Bibli vlastně vůbec nezná a na jeho radu ji začal více studovat. Po Moorhousově odjezdu se Moody změnil a začal kázat s ještě větší silou, než předtím.
Krátce potom se setkal s Iru Sankeyem, který uměl výborně zpívat a svým hlasem přitahoval davy. Zanedlouho opustil svoje zaměstnání a začal s Dwightem naplno spolupracoat. V této době vypukl velký Chicagský požár, který trval týden a spálil většinu města.
Moody potom měl několik kázání na východním pobřeží USA. Potom sám odplul do Anglie, kde si chtěl trochu odpočinout a „studovat anglické křesťany.“ V Dublinu se opět setkal s Henry Varleyem na modlitebním setkání, kde jej Varley tolik inspiroval větou: „Svět ještě neviděl, co Bůh dokáže učinit s člověkem, který se ,mu plně zasvětí.“(2) „Dwight o této mzšlence tolik uvažoval a royhodl se, že se s pomocí Boží takovým mužem stane.“(3) Dwight dostal nabídku kázat v neděli na Arundelském náměstí. Nejprve se byl na to místo podívat a udělat si obrázek o shromáždění. Byl rozmrzelý z lhostejnosti posluchačů. Když však začal kázat, dav jej pozorně poslouchal a toho večera se všichni přítomní vydali Kristu. Dwight potom byl požádán, aby tam kázal každý večer následující dva týdny.
Po návratu do Chicaga to však Dwighta stále táhlo do Anglie. Dostal několik dopisů od několika významných anglických bratří, kteří jej zvali udělat evangelizační turné. Měl silnou touhut tisíc odjet znovu do Anglie a získat tam pro Krista dese duší. Pomohl znovu vybudovat a rozjety misijní práci a již necítil žádnou potřebu zůstat. Pořád se připravoval na evangelizační turné, ale nikomu z anglických ratří neodepsal.
Na jaře 1873 odjel s Emmou a svými dětmi a se Sankeyem a jeho manželkou do Yorku. Přijeli do Liverpoolu a setkali se tam s Georgem Bennetem, který jim pomáhal s přípravami evangelizačního úsilí. Sehnal jim velkou budovu obilné burzy pro shromáždění, kde měla akce proběhnout. Kázal tam, pět týdnů a získal mnoho lidí pro Krista. Lidé byli udiveni Sankeyovým zpěvem. Moody kázal v obilné burze, v kaplích a sborech i v okolních městech. Později byl pozván, aby kázal v Edinburghu.
Nejprve se Dwightovi nechtělo, ale nakonec souhlasil. Do Edinburghu přijeli 22. listopadu 1873. Budova, kde se shromáždění konalo praskala ve švech a pořadatelé museli ještě asi dva tisíce lidí odmítnout, protože by se tam nevešli. Moody toho dne onemocněl a měl bolesti v krku, takže nemohl vystoupit. První večer tedy byl pouze na Sankeym, který byl z tolika lidí velmi nervózní. Potom, co začal zpívat se však nervozita rozplynula, když viděl, jak je dav jeho zpěvem unešen. Další den Moody již byl schopný kázat. Po několika týdnech kázání jim Edinburgh doslova ležel u nohou a nezabýval se ničím jiným, než Moodyho kázáními. Americké duo Moody – Sankey náhle bylo slavné
Po Edinburghu pokračovala Moodyho kampaň, jak ji nazýval, do Glasgow, kde se začaly kromě obrovských evangelizačních úspěchů ozývat první kritické hlasy. Moody se vší kritice stavěl čelem a sanžil se získávat popdporu svých přátel z Chicaga, kteří by se za něj postavili, aby získal ve skotských očích důvěru.
Další evangelizační úsilí směřovalo do Belfastu, Dublinu, Manchastru, Sheffieldu, Birminghamu a Liverpoolu. Moody však věděl, že pokud si chce získat celý národ, musí získat Londýn. V severní části Londýna získali na svoji „kampaň“ zemědělskou halu, kterou vyzdobili a nastěhovali do ní patnáct tisíc židlí. Poté se mohla kampaň rozjet naplno. Návštěvnost stoupala až na odhadovaných dvacet tisíc lidí. Kritika a pomluvy také na sebe nedcaly dlouho čekat. „Ačkoliv se v Zemědělské hale večer co večer nedostávalo lidem místa, na pozvání lorda Shaftesburyho Dwight ukončil program v hale o devět dní dříve, než bylo ve smlouvě a začal kázat v opeře v Haymarketu.“(4) Nakonec Dwight vedl dvě shromáždění na opačných koncích Londýna pro dvě společenské vrstvy – pro vyšší vrstvu v opeře v Haymarketu a pro spodní v Bow Common. „Do Anglie přijeli 17. června 1873 a měli v plánu odplout parníkem Spain 4. srpna 1875. Bylo vypočteno, že jenom Londýnská shromáždění navštívilo na 2 330 000 lidí.“(5)
Po návratu do Ameriky se Dwight uchýlil se Sankeyem a svou rodinou do rodného Northfieldu, kde chtěl odpočívat a načerpat nové síly. V jeho rodném městě přijala Krista Dwightova matka a jeho bratr Samuel. Od souseda koupil pozemek s farmou. Pak začal dělat plány na získání Ameriky pro Krista.
Po delším uvažování se Dwight rozhodl, že nezačne svou kampaň v Chicagu, ale v Brooklynu. Po měsíci se přesunuli se Sankeyem do Philadelfie, kde pokračovali v evangelizační kampani. Autorka knihy barvitě popisuje, jak se za necelých deset minut zaplnilo všech dvanáct tisíc sedadel v hale, kde s shromáždění konala. Koncem ledna 1876 se se Sankeyem přesunuli do New Yorku, aby tam začali s dlouho očekávanou sérií kázání. Poté se začal Moody cítit vyprázdněně, hrozilo mu duchovní vyhoření, proto skončil s kampaní v New Yorku dříve. Pak působil na celém středozápadě: Chattagony, Nashwill, St. Louis, Kansas, Omaha a Council Bluffs.Když skončil tuto tříletou evangelizační cestu, byl vážně nemocný. Stál také před otázkou, kde má nastálo zapustit kořeny: v Chicagu nebo v Northfieldu?
Na léto odjel s rodinou do Northfieldu, kde strávili několik příjemných měsíců. Poté Dwight přijal ozvání na velkou evangelizační kampaň v Chicagu. Po pár dnech šly počty nově obrácených do tisíců. Během této kampaně zemřel jeho bratr Samuel a jeho dcera onemocněla spálou. Přesto všechno se Dwight dále věnoval svému úsilí získávat lidi pro Krista. Chystal se do Bostonu. Věděl, že je to klíčové místo pro další kampaně. „Z hlediska Dwighta a Sankeyho byla bostonská kampaň tak úspěšná, že ji mohli směle zařadit k úspěcu kampaně v Edinburghu.“(6)
Pak začal Dwight uvažovat o výstavbě dívčí školy, kde by se mladé dívky mohly křesťansky vzdělávat. Do tohoto plánu se chtěl pustit hned po skončení evangelizační kampaně v Nové Anglii.V této době se Moodyovým narodil Paul Dwight Moody, nejmladší syn, o deset let mladší, než jeho bratr Will. 21. srpna 1879 položil základní kámen pro dívčí školu. Dwightova vize byla, aby školné nepřesáhlo sto dolarů ročně. „Zdůrazňoval tři základy školní výuky: Bibli jako aktivní součást života; pravidelné střídání všech dívek při domácích pracec, ať už je jejich domácí zázemí jakékoli, čímž se naučí správnému hospodaření a zároveň se sníží školní výlohy; a nízké školné.“(7)
Poté, co byla dokončena stavba a škola začala fungovat začal Dwight také cítit potřebu udělat něco podobného pro chlapce. Trou dobou se objevil v Moodyho blízkosti starý bohatý Hiram Camp, který Moodymu přispěl na zbudování chlapecké školy. Stejně jako u dívčí školy byla zde základem Bible, školné bylo 100 dolarů ročně a vyžadovala se ode všech „manuální práce.“
Dalším Moodyho počinem bylo zbudování biblického institutu, na který sháněl peníze. Nakonec jej dne 26. září 1889 slavnostně otevřel. Později prohlásil, že tento biblický institut je jeho životním dílem.
V osmdesátých letech ještě přijal pozvání do Anglie, kde pokračovali a upevňovali v práci vykonané při své „hlavní“ návštěvě Anglie. Celkem byl Dwight na Britských ostrovech sedmkrát. První tři cesty mu pomohly ujasnit si situaci, čtvrtá byla hodně misijní a pátá až sedmá pomohly upevnit a rozšířit dílo vykonané při čtvrté návštěvě. Z poslední cesty do Anglie se Moody vrátil v roce 1892.
Svoji poslední naplánovanou evengelizační kampaň musel zrušit kvůli zdravotním problémům. 22. prosince 1899 pak zemřel.
„„Jednoho dne budete v novinách číst,“ říkával s oblibou Dwight, „že D. L. Moody z východního Northfieldu je mrtvý. Nevěřte z toho ani slovu! V tom okamžiku budu víc živý, než jsem teď!“ Potom popisoval nebe s takovým přesvědčením, že podl některých odhadů až milion lidí opustilo stezky hříchu a následovalo Moodyho ke Kristu.“(8)

Poznámky:
(1) Str. 41
(2) Str. 92
(3) Str. 92
(4) Str. 125
(5) Str. 128
(6) Str. 150
(7) Str. 154
(8) Str. 170
Hodnocení: (hodnotilo 1 čtenář)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | HowToVideo.info | Cestovatelský Norimberk.info