Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Karel IV.

Zařazeno: iReferaty.cz > Životopisy > Karel IV.
 
Osobnost: Karel IV.
Datum vložení: 21.5.2011
Referát vložil: kakadulka

 

KAREL IV.

Karel IV., křtěný Václav se narodil 14. května 1316 v Praze. Byl jedenáctý český král (1346–1378), lombardský král , římský král a císař (1355–1378), arelátský král a hrabě lucemburský z rodu Lucemburků.

Byl syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského. Neshody rodičů, že Eliška utekla se svými dětmi na Křivoklát. Jan je však vypátral a v roce 1923 nechal Václava poslat na převýchovu k francouzskému královskému dvoru. Téhož roku přijal jméno Karel a oženil se s Blankou z Valois. Během svého pobytu v Paříži se naučil latinsky, francouzsky, německy a italsky. Jeho učitel byl Pierre de Rosieres, pozdější papež Klement VI. V letech 1330 – 1331 pobýval v Lucembursku, v letech 1331 – 1333 působil jako generální místodržitel- zástupce svého otce.

Na konci roku 1333 se vrátil do Českého Království a začal spravovat zemi místo otce. Po svém návratu se musel naučit znovu česky. Od ledna 1334 se stal moravským markrabětem. Byl favoritem na hodnost římského panovníka proti Ludvíku Bavorovi - i proto papež Klement IV. povýšil roku 1344 pražské biskupství na arcibiskupství. V červenci 1346 byl zvolen u Rhens na Rýně římským vzdorokrálem a v listopadu 1346 byl v Bonnu korunován.

V srpnu 1346 po smrti svého otce se stal českým králem a společně s Blankou byli korunováni arcibiskupem Arnoštem z Pardubic v září 1347. Při této události dal Karel IV. zhotovit novou svatováclavskou korunu, později se podílel na formulování korunovačního řádu. Jako český panovník téměř ve všem navazoval na přemyslovskou tradici a po desetiletích rozbrojů uklidnil rivalitu mezi králem a šlechtou.

Po náhlé smrti císaře Ludvíka Bavora ztratil Karel svého rivala. Bavorův syn Ludvík Braniborský sice v bojích pokračoval, ale marně. Od roku 1349 byl Karel uznáván jako jediný římský panovník.

V březnu roku 1348 bylo zahájeno společné zasedání říšského a českého sněmu- 1. generálního sněmu. Pod vedením Karla bylo přijato mnoho zásadních rozhodnutí. Byla potvrzena privilegia českého království. Poprvé bylo přijato „Země Koruny české“ a zmizelo pojetí panovník české země, ale spíše země má svého panovníka. K zemím koruny české patřilo Království české, Markrabství moravské, nově slezské knížectví a Horní Lužice; od roku 1368 Dolní Lužice a 1373 Braniborsko.

V dubnu 1348 je mylně interpretováno jako založení Karlovi Univerzity. Je nejstarší univerzitou na sever od Alp. Její založení potvrdil Karel IV. ještě v lednu roku 1349 jako římskoněmecký král.

České království se stalo centrem římské říše. Bylo náležitě zvelebováno, Praha – se stala královým sídlem a vzniklo Nové Město pražské a byl postaven nový pražský most, který má dodnes název Karlův most. Karel IV. pro uložení korunovačních klenotů nechal roku 1348 postavit hrad Karlštejn.

Karel IV. nebyl jen dobrým panovníkem, ale i dobrým bojovníkem. Díky své výšce – 175 cm a robustnosti byl přímo „stavěn“ na rytíře. Za jeho vlády hledal neustále boj. Roku 1347 mu papež zaslal list, ve kterém ho káral, aby „vyhledával“ souboje a choval se neodpovídající královské důstojnosti. Na to Karel IV. zareagoval a snažil se být neviditelným. V tomto pokračoval, až do roku 1350, kdy strávil několik měsíců na lůžku. Na královském dvoře se říkala, že šlo o otravu, díky dočasnému ochrnutí všech jeho končetin, ale později bylo zjištěno, že otrava zakrývala poraněnou krční páteř.

Příčina tohoto poranění byl asi pád z koně, při některém turnaji nebo jiné činnosti, kdy byl král sražen na bradu a kromě zlomené a vykloubené čelisti, která natrvalo vadila králi při skusu, si také poranil páteř páčením krku o okruží a následkem poranění páteře bylo občasné ochrnutí končetin , vadné držení těla, omezené pohyblivosti a vybočení hlavy.

5. dubna 1335 byl Karel spolu s Annou Svídnickou, korunován římským císařem. Jeho titul by oficiálně latinský a zněl takto: Karolus Quartus Divina favente clemencia Romanorum imperator semper augustus et Boemie rex.
Karel IV. byl vyzván, aby hlavní město říše přenesl z Prahy do Říma a obnovil slávu a universalitu Svaté říše římské – první požadavek odmítl. Druhou výzvu se už pokusil řešit tím, že celou říši se pokoušel objektivně a politicky vést a tím se stal jedním z jejich nejvýznamnějších císařů.

V roce 1355 se pokusil vydat zemský zákoník Majestas Carolina, návrh však stáhl kvůli odporu panstva (formálně nešťastnou náhodou shořel). Koncem roku 1356 vydal ZLATOU BULU KARLA IV., zákoník, který určil počet světských a duchovních kurfiřtů (kurfiřta je říšský kníže s právem volit krále Svaté říše římské) i jejich vzájemné pořadí a uzákonil postavení českého krále a českého státu v říši.
Platil ve SŘŘ až do 1806.
Zlomenina nožního krčku upoutala Karla na lůžko, kde 29. LISTOPADU 1378 zemřel na zápal plic. Význam KARLA IV. LUCENBURSKÉHO pro Český stát je obrovský. Za jeho vlády :
- České království centrem Evropy
- Praha sídelním městem SŘŘ
- hospodářský, kulturní a umělecký rozvoj

České království Karel IV. dovedl k vrcholu, který se po jeho smrti neopakoval. V pohřební řeči byl Karel IV. poprvé nazván „OTEC VLASTI“ (nazval ho tak jeho přítel Vojtěch Raňkův, profesor na francouzské Sorbonně – pařížská univerzita, jedna z nejstarších a nejprestižnějších vysokých škol světa). Je pohřben uprostřed královské krypty v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Původní hrobka, kterou opravdu založil, se nachází v prostoru mezi dnešním oltářem a oltářním stolem.

Manželky:
- 1. Blanka z Valois: zemřela: 1. srpna 1348
- 2. Anna Falcká: oženil: v březnu 1349
zemřela: 2. února 1353
připojil: Nové Čechy – Horní Falc
- 3. Anna Svídnická : oženil: 27. května 1353
připojil: Horní a Dolní Lužice
porodila: 1. syna Václava IV.
zemřela: 11. července 1362 – při porodu
- 4. Alžběta Pomořanská: oženil: 21. května 1363













Blanka z Valois (křtěná Markéta) (1316 – 1. srpna 1348 Praha) byla moravská markraběnka a česká královna. Byla dcerou hraběte Karla z Valois a jeho ženy Mahaut de Châtillon, sestrou francouzského krále Filipa VI. a první manželkou Karla IV. Lucemburského. Blanka vyrůstala na francouzském dvoře svého bratrance Karla IV. Sličného, kde se jí věnovala hlavně královna Marie, sestra Jana Lucemburského. S Karlem byla oddána ještě jako dítě 15. května 1323 v Paříži se svolením papeže Jana XXII. Krátce před sňatkem stejně starý korunní princ Václav přijal biřmování a s ním i jméno Karel.
Blanka z Valois a Karel IV. Příští léta strávila Blanka v Lucembursku a Karel v Itálii a jako manželé spolu začali žít až poté, co 12. června 1334 dorazila Blanka do Prahy v průvodu francouzských dvorních dam a dvořanů. Blanka se rychle naučila česky a německy, byť většinou žila stranou společenského života. 24. května 1335 se jim narodilo první dítě, dcera Markéta, pojmenovaná po matce (provdána za uherského krále Ludvíka II., zemřela v roce 1349). Na nátlak svého tchána, krále Jana, byla Blanka nucena v roce 1337 přesídlit do Brna. V roce 1342 se jí narodilo druhé dítě, Kateřina (provdána za rakouského vévodu Rudolfa IV. Habsburského a poté Otu V. Bavorského). 2. září 1347 byla v Praze korunována českou královnou. 1. srpna 1348 Blanka zemřela po krátké nemoci ve věku necelých dvaatřiceti let, pochována byla v bazilice sv. Víta. Pro Karla to byla citelná ztráta, z původně politického svazku se stalo plnohodnotné manželství. Syna ovšem neměl, a tak se brzy oženil s Annou Falckou.
Anna Falcká (26. září 1329 – 2. února 1353 Praha) byla česká a římská královna, dcera rýnského falckraběte Rudolfa II. a Anny Korutanské (Tyrolské). Byla druhou manželkou českého a římského krále Karla IV. Lucemburského.
O dětství Anny Falcké nevíme téměř nic, zajímavá se stává až svým sňatkem. S Karlem byla oddána 4. nebo 11. března 1349 ve městě Bacharachu na Rýně. Od Karla to byl výborný politický tah vzhledem k tomu, že Wittelsbachové (Annin rod) byl v té době v říšské klatbě a její otec podporoval Günthera ze Schwarzburgu, římského vzdorokrále. Karel tak odstavil silného soupeře.
26. července 1349 byla Anna v Cáchách korunována římskou královnou. Korunovaci vykonal trevírský arcibiskup a Karlův prastrýc Balduin Lucemburský.1. listopadu 1349 byla (v sedmém měsíci těhotenství) slavnostně korunována českou královnou ve Svatovítském chrámu.
17. ledna 1350 se jí v Praze narodil syn, křtěný Václav, který ale ve věku necelých dvou let, 28. prosince 1351, zemřel. Třináct měsíců nato, 2. února 1353, zemřela v Praze i Anna Falcká ve věku třiadvaceti let. Karel se tak v sedmatřiceti letech stal podruhé vdovcem a měl jediného dědice, dceru Kateřinu žijící na vídeňském dvoře se svým snoubencem Rudolfem IV. Po Annině smrti se Karel oženil s dědičkou Svídnicka, Annou, s níž původně plánoval oženit právě svého syna Václava.
Anna Svídnická (německy Anna von Schweidnitz) (1339 – 11. července 1362), byla česká královna a římská císařovna. Byla třetí manželkou římského císaře a českého krále Karla IV. Lucemburského a dcerou svídnického knížete Jindřicha II., který zemřel v jejích čtyřech letech, a uherské princezny Kateřiny.
Anna Svídnická
Anna, původně přislíbená Karlovu synovi, byla vychována na uherském královském dvoře strýce Ludvíka I. v Budíně, společně se svou matkou a strýcem Boleslavem II. S jejím strýcem Boleslavem, který zdědil Svídnicko po bratrovi, ale neměl syna a dědice, vedl Karel dialogy o svatbě. Pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic si Karlovým jménem vyžádal u papeže Inocence VI. papežskou dispenc kvůli příbuzenství Karla a Anny.
Svatba se konala 27. května 1353 v Budíně. Českou královnou byla korunována o dva měsíce později, 28. července 1353, v Praze. 9. února 1354 ji Karel nechal v Cáchách korunovat římskou královnou. Římskou císařovnou byla korunována zároveň při Karlově korunovaci římským císařem na Hod boží velikonoční, 5. dubna 1355, v Římě.
V roce 1358 porodila dceru Alžbětu (19.4.1358-4.9.1373, manžel Albrecht III. Habsburský) a o 3 roky později, 26. února 1361, na císařském hradě v Norimberku syna Václava, který se stal králem jako Václav IV.
Při porodu třetího, bezejmenného, dítěte 11. července 1362 Anna Svídnická, ve své době považovaná za nejkrásnější ženu v Evropě, zemřela.

Alžběta Pomořanská (též Eliška) (1346 nebo 1347 – 14. února 1393 Hradec Králové) byla česká královna a římská císařovna. Byla dcerou pomořanského vévody Bogislava V. a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra III. Velikého, a čtvrtou a poslední manželkou českého krále a římského císaře Karla IV. Lucemburského.
S Alžbětou se Karel IV. oženil necelý rok po smrti své třetí manželky Anny Svídnické mimo jiné z diplomatických důvodů: s úmyslem rozbít protilucemburskou opozici vedenou vévodou Rudolfem IV. Habsburským, k níž patřil uherský král Ludvík I., polský král Kazimír, dánský král Valdemar III. a vévoda Bogislav Pomořanský. Honosná svatba se konala 21. května 1363 v Krakově. Alžbětě bylo v době sňatku šestnáct let, Karlovi 47.
Necelý měsíc po svatbě, 18. června 1363, byla Alžběta v Praze slavnostně korunována českou královnou z rukou arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Stalo se tak ovšem až tři dny poté, co byl českým králem korunován dvouletý syn Karla a Anny Svídnické, Václav IV. Karel tak zajistil právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil tak případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny. 1. listopadu 1368 byla královna Alžběta v Římě z rukou papeže Urbana V. korunována římskou císařovnou.
V roce 1371 byl Karel vážně nemocen a Alžběta vykonala pěší pouť ke katedrále, aby se modlila za jeho zdraví a na podporu své žádosti přinesla četné dary. Její vřelý vztah ke Karlovi se stal vděčným námětem uměleckých děl jako např. Noc na Karlštejně.
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 71 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
   Referáty na stejné téma:
Karel IV. Karel IV 681 slov
Karel IV. Karel IV 417 slov
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info