Habsburská-Wittelsbachová Alžběta

Alžběta Amalie Eugenie, vévodkyně bavorská se narodila 24. 12. 1837 v domě Wittelsbachů v Mnichově. Své mládí strávila na zámku Possenhofenu u Mnichova blízko Starnberského jezera spolu se všemi svými sourozenci: Nejstarším Ludvíkem Vilémem, Vilémem Karlem, Helenou, Karlem Theodorem, Marií, Matyldou, Žofií a nejmladším Maxem Emanuelem.Byla vychovávána v duchu staré tradice Wittelsbachů, kteří vždycky žili raději na venkově než ve velkoměstě. Proto z ní vyrostla štíhlá, temperamentní a divoká dívka - typ moderní sportovkyně, která svou povahu zdědila po svém otci Maxi Josefu Bavorském, který se nejraději potloukal v lesích v mysliveckém obleku s puškou na rameni a svou dceru měl velmi rád. Císař František Josef si měl podle dohody jeho matky Žofie,která se na tom domluvila se svou sestrou Ludovikou, vzít za manželku sestru Sissi, která se jmenovala Helena a přezdívali jí Néné. Ale když v lázních v Bad Ischlu roku 1853 poznal Sissi, zahořel láskou k ní a prosadil si, že si chce vzít Sissi a ne Helenu. Když si Sissi 24.dubna 1854 ve Vídni vzala císaře Františka Josefa 1. za manžela ještě netušila jak těžké břemeno na sebe vzala, protože tento život ji uvrhl do zlaté klece odkud nebylo úniku. Roku 1855 se jí narodilo první dítě, které bylo pokřtěno podle Alžbětiny tchýně Žofie, které ale po dvou letech zemřelo na zápal plic. Rok na to se narodila druhá dcera Gisela a po ní následoval roku 1858 korunní princ Rudolf. Roku 1867 byla Sissi korunována v Uhrách na královnu uherskou a monarchie se změnila v dualistický stát. Sissi vždy měla v obdivu Maďary a v politických otázkách se jich vždy zastala, také její dvorní dámy a důvěrnice byly Maďarky: Ida von Ferenczyová, Marie Festeticsová, Šarlota Mailáthová a Francziska Feifaliková. Její třetí dcera Marie – Valerie přišla na svět v roce 1868 a stala se jejím miláčkem. Rána osudu však neušetří nikoho a v roce 1889 habsburský následník trůnu spáchal sebevraždu na zámku Mayerling. Od té doby chodila Sissi až do své smrti jen v černých šatech. Sama umírá rukou atentátníka Luigi Luccheniho 10.září 1898 v Ženevě, kde ji atentátník bodne přímo do srdce trojhranným pilníkem. Měsíc po vraždě se konalo soudní líčení. Protože v ženevském kantonu byl trest smrti zrušen, byl Lucheni odsouzen na doživotí. Dvanáct let po svém činu, 16. října 1910, se ve vězeňské cele oběsil. Mrtvola Sissi byla v Ženevě nabalzamována a 16. září 1989 byla pohřbena do kapucínské krypty.
Její manžel ji následuje roku 1916 po šedesáti osmi letech panování na Habsburském trůně.

Císařovnina garderoba
Sissi si přinesla jako nevěsta svou garderobu v 25 kufrech, což bylo na tehdejší poměry nic moc. K výbavě patřily čvery pohádkové plesové šaty: dvoje bílé, jedny růžové a jedny blankytně modré s bílými růžičkami, 17 tzv. pucovacích šatů, 14 prostších hedvábných šatů, 19 letních šatů s bohatým vyšíváním, černé šaty pro případný smutek a samozřejmě takénádherné svatební šaty ze stříbrného moaré s dlouhou vlečkou. Šatník byl doplněn: 113 páry bot ze sametu, atlasu či hedvábí; 3 krinolíny, 7 korzetů, 36 nočních košilek z batistu a krajek, 144 kusů spodního prádla, 14 tuctů hedvábných punčoch 10 nočních kabátků z mušelínu a hedvábí, 12 vyšívaných nočních čepečků, 6 tuctů spodniček z piké, 24 nočních šátků na krk, 24 pláštěnek, 3 koupací košile a 16 klobouků.Při slavnostních příležitostech je střídala dokonce několikrát denně. za Sissiných dob vlastně dekolty nebyly až tak módní, přesto však císařovna měla ve velké oblibě typický oválný dekolt odhalující ramena. Rukávy v té době většinou bývaly nabrány do velkých balónů a sahaly těsně k lokti. Sissi dávala celý život přednost trochu menšímu nabrání, zato měla rukávy bohatě zdobené.Alžběta vydávala na svou garderobu, která navzdory módním trendům musela být jednoduchá , praktická a elegantní podstatně méně peněz. Pravděpodobně od šedesátých let 19. století přestala císařovna nosit spodničku. V zimě nosívala prádlo vyrobené z jemné prací kůže, do něhož se nechávala Alžběta zašít. Toto zašívání se časem stalo jakousi mánií a začalo se používat i na jezdecké oblečení, které si Alžběta - sedíc na koni - nechala šít přesně na míru. Švadlena měla značné problémy jak provést zašití ke spokojenosti dvora, neboť jí etiketa zakazovala dotýkat se při práci císařovnina těla. Císařovna Alžběta nosívala málo šperků a především nepříliš cenných /kromě slavnostních příležitostí/. Snubní prsten nosila na zlatém řetízku na krku. na jejích oblíbených hodinkách z čínského stříbra bylo vyryto jméno Achilleus, což byl císařovnin oblíbený hrdina řeckých dějin.

Císařovniny vlasy
Současníci a historikové se rozcházejí v tvrzení, jak dlouhé vlasy Sissi skutečně měla. Někteří říkají, že jí sahaly až na paty ( to je spíšepřehnané), jiní mluví o tom, že po kolena, ale přinejmenším byly až k bokům. Ať je to jakkoli, taková záplava vlasů něco váží. a to tíží hlavu a krční svaly, nutnězpůsobuje bolesti hlavy a svalové křeče v oblasti krční páteře. Když už to bylo zlé. Sissi si nechala vlasy svázat stuhami apověsit nahoru, aby hlavě a krku odlehčila. Rituál česání se odehrával dopoledne a trval většinou dvě hodiny.
Její soukromá kadeřnice, ale idůvěrnice Franziska Feifaliková ji ráda zvýrazňovala speciálně pro ni vymyšlenou a důmyslně spletenou vlasovou korunou, kterou označovala jako"účes pro snímek na zatykač". Tento účes vyžadoval hodně vlasů, které ale císařovna měla, a na které vynakládala až neuvěřitelnou péči a rafinovanost.Při česání používala kadeřnice hřeben z jantaru a další se stříbrným kováním, takzvaný "zázračný hřeben", který podle císařovnina přesvědčení zabraňoval padání vlasů. Stříbrnými nůžkami se jednou až dvakrát do měsíce zarovnávala ofina, či spíše třásně nad čelem. Na konci obřadu musely být císařovně na stříbrném podnose předloženy vyčesané, "mrtvé" vlasy, za což kadeřnice podle jejich množství sklidila více či méně vyčítavý pohled případně jí císařovna, která byla od malička vychovávaná, že se s personálem zachází tvrdě, jí vlepila políček. Rituál mytí vlasů se konal vždy jednou nebo dvákrát do měsíce. Alžběta, jež rituál mytí vlasů komentovala koketní poznámkou "Jsem otrokyní svých vlasů!", měla na sobě během obřadu speciálně k tomu účelu zhotovený vodotěsný plášť až na zem. Kadeřnice připravovala směs k mytí z asi třiceti syrových žloutků a francovky. Tento šampon se štětcem nanášel na prameny vlasů rozložené na stole a musel působit asi hodinu. Poté se vlasy umyly teplou vodou a pak opláchly vývarem ze slupek vlašských ořechů. Poslední opláchnutí růžovou vodou mycí program ukončilo. Císařovnu převzala skupinka pokojských s nahřátými mušelinovými šátky, aby jí vlasy vysušila, případně na ně vějíři naháněla teplý vzduch.

Alžbětin kult těla
Pro skvělý zevnějšek Sissi přinášela jakoukoli oběť,byť byla sebetvrdší. Byla svou krásou posedlá. A z ničeho neměla větší strach než ze stáří a tělesného chátrání. Když začala císařovna stále úzkostlivěji dbát na tělesnou váhu a postavu, musela jí důvěrnice každé ráno a večer změřit objem pasu, lýtek a stehen a dané hodnoty zapsat do zvláštní knihy. Podle přírustku váhy pak reagovala přísnými opatřeními: Okamžitě zařadila do svého jídelníčku mléčné a pomerančové dny, což mělo za následek, že Sissi při své tělesné výšce 172 centimetrů po celý život vážila 45 až 50 kilogramů a v pase měla asi 47 centimetrů. Na těle neměla ani gram tuku, svaly vytrénované, pleť jako med a mléko, pravidelnou, klasicky krásnou tvář se zářivýma modrýma očima a husté, hedvábné, lesklé hnědé vlasy sahající až k bokům. Kdekoli se Sissi objevila na plesích či přijetích, žádná žena se s ní nemohla měřit.
Občas našla v dietách a odtučňovacích kůrách zalíbení i Kateřina Schrattová, která byla důvěrnou přítelkyní Francze Josefa, následkem čehož býval císař prostředníkem mezi oběma dámamy, které si touto cestou vyměňovaly zkušenosti a informovaly se vzájemně o svých úspěších. Jako zdroj vždy čerstvého mléka měla Alžběta vlastní stáj krav, ze které jí muselo být dodáváno mléko ještě teplé ve speciálních uzavřených lahvičkách. Své krávy brala též všude sebou. Je známa také historka, která se odehrála při návštěvě Napoleona a císařovny Eugenie: Eugenie se sešla se Sissi a společně si před zrcadlem měřily lýtka, která z nich je má hezčí! Sissi byla přímou předchůdkyní dnešní mánie být fit, být štíhlý, být krásný a za svůj život vyzkoušela stovky diet. Díky jejím častým hladovkám se u Sissi objevily příznaky tzv. nemoci chudých lidí - otoky z hladu. Pevnou součástí každodenního programu pěstění těla bylo ošetřování pleti, při němž císařovna - podle roční doby a místa pobytu - používala nejrůznější prostředky. Obvykle ráno lehce masírovala oblyčej krémem zvaným cold-cream, kafrem a boraxem, při silnějším slunečním záření používala masky z vyčištěného medu nebo tvarohu a nechala je působit dvě hodiny. Pro udržení tělesné kondice měla Sissi i vlastní tělocvičnu s masážní místností a ze sportů nejraději měla jízdu na koni, plavání, šerm a rychlou chůzi. Z dnešího hlediska byly tyto sporty, kromě šermu, velmi zdravé, ale Sissi hnala tyto sporty do extrémů a dopouštěla se chyb: držela absolutní dietu a zároveň vrcholově sportovala, měla špatné oblečení a obuv a za třetí nepřirozeným držením v sedle si namáhala kyčle a zádové svaly. Z toho lze jednoznačně vyvodit, že trpěla častými depresemi, mentální anorexií, patologickým nechutenstvím spojeným s velkou hypermanickou čilostí a pohyblivostí. Sportu se ale musela v pozdějším věku vzdát, neboť jako všechno ostatní to přeháněla ,a doplatila na to zdravotními potížemi: silným pocením rukou a nohou, silnými bolestmi kloubů, ischiasem, či revmatismusmem.

Poezie a hudba
- Poezie - Alžběta už jako mladá dívka psala drobné básně a vedla si deník. Alžbětin sklon k poezii zesílil ve zralém věku. V osmdesátých letech napsala stovky básní s vyjádřeným úmyslem zajistit si jimi literární slávu. Za básnický vzor si zvolila Heinricha Heina, který psal hlavně básně, pohádky a satiry, a které uveřejňoval pod pseudonymem Phantasus a do jehož myšlenkového světa se ponořila. Alžbětino duchovní spříznění s Heinrichem Heinem ústilo až v mánii a vyvolávalo i erotické pocity. Literární úroveň jejích veršů však nedosahovala ani vzdáleně kvalit básní uctívaného mistra.
Poskytují však hluboký pohled do složitého duševního života císařovny a mají i jistou historickou hodnotu.
- Hudba - Na citeru u svého přítele a učitele Johanna Petzmayera dal Alžbětu učit její otec Max. Později ve Vídni císařovna ve výuce pokračovala a hrávala s jistým Franzem Kropfem. Ovládala nástroj poměrně dobře a do značné míry se zasloužila o to, že se citera stala v Rakousku módním hudebním nástrojem. Císařovna Alžběta hrála i na klavír a říká se, že tuto svou dovednost zdokonalila pod dohledem Franze Liszta, s nímž
hrávala čtyřručně. Jako hudebně nadaná podporovala řadu mladých talentovaných umělců, k nimž patřil i pozdější josefstadský kapelník Rudolf Raimann.

Drobnosti o Alžbětě
- Tetování - Císařovna Alžběta se nechala na Korfu asi v roce 1888 tetovat, a od té doby měla na levém rameni vytetovanou malou kotvu – jako znamení své lásky k moři. V deníku její dcery Marie - Valerie čteme, že pro císaře to bylo "hrozné překvapení".
- Kouření na veřejnosti - Do jaké míry bylo protestem to, že Alžběta kouřila, je nesnadné odhadnout. "Císařovnino chování, která za jízdy kočárem kouřila," bylo kritizováno. Tenkrát se to považovalo stejně nevhodné pro dámy jako dnes kouření na ulici.
- Pověrčivost - Sissi byla velice pověrčivá. Věřila ve spiritismus a všemožně se snažila navázat spojení se záhrobím. Prohlašovala, že se jí zjevil zesnulý král Ludvík Bavorský a stejně tak prý navázala spojení i s mexickým císařem Maxmiliánem. Alžběta se stále více vzdalovala od katolického náboženství, zejména pak po sebevraždě svého syna Rudolfa. "Rudolf ve mně zabil mou víru."
- Finance - Sissi jako bezměrná egoitka byla vypočítavá a dovedla vytěžit pro sebe vždy to nejlepší. Žila sice z monarchie ale konto si pořídila u bankovního domu Rothschildů ve Švýcarsku, kde si také ukládala to nejcennější, co podle svého mínění zanechá světu, totiž své spisy a básně.
- Fotografování - Sissi se nedala fotografovat od roku 1869, to znamená od svých dvaatřiceti let. V případě potřeby musely být proto retušovány staré snímky. Groteskní je, že retuš ji měla udělat uměle starší. Nikdo totiž nesměl vidět, natož fotografovat císařovnin zestárlý obličej.
- Godollo - Zámek Godollo patřil k císařovniným oblíbeným místům, neboť se nacházel v zemi, kde měla přátele a jejíž obyvatelé ji oslavovali jako panovnici. Zámek leží asi osmnáct kilometrů od Budapešti a původně patřil rodu uherských magnátů Grassalkovičů. V létě roku 1751 zde také pobývala jako host císařovna Marie - Terezie.
Uherský stát odkoupil zámek od posledního majitele barona Sina a při příležitosti slavnostní korunovace byl darován císařskému páru, který zde až do Rudolfovi smrti trávil každé Vánoce.
- Achilleon - Realizací Achilleonu byl císařovnou pověřen neapolský architekt Raffael Carito. Zámek byl věnován Achillovi, císařovnině oblíbenému hrdinovi z řecké mytologie, jehož socha od Hertera získala v parku areálu čestné místo. Do zahrady byly umistěny i další sochy - Heinricha Heina a Alžbětina syna Rudolfa. Zámek na Korfu dostal nápadité, náročné vybavení, do značné míry podle nápadů a návrhů samotné císařovny. Na všem se skvěl rakouskou korunou navýšený delfín, tvor, jenž byl svatý Achillově matce Thesis. Zámek měl i vlastní malou elekrárnu, která zajišťovala v zámku elektrické osvětlení. Stavby a přestavby na Korfu se táhly po celá léta. Když bylo vše hotovo, císařovnu náhle přestal celý projekt bavit a nabídla ho k prodeji.