Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Tažení Alexandra Velikého

Zařazeno: iReferaty.cz > Čtenářský deník > Tažení Alexandra Velikého
 
Název díla: Tažení Alexandra Velikého
Datum vložení: 12.4.2006
 

 

Poté, co si Alexandr upevnil postavení ve svém domově, vyrazil na tažení, kterým dobyl téměř celý tehdy známý svět. Vyrazil zjara roku 334 před n.l. s vojskem čítajícím: 30tisíc pěšáků, lehkou pěchotu, lukostřelce a asi 5000 jezdců. S touto silou chtěl Alexandr porazit říši, která dokázala postavit do pole přes milion mužů, i když méně kvalitních než Makedonci.

Prvním problémem, na který Alexandr narazil bylo překonání Helléspontu. Naštěstí pro Makedonce na ně perská flotila vůbec nezaútočila a nechala všechny vojáky přeplavit úžinu beze ztrát. Makedonský král tak překročil Evropu, kterou už neměl nikdy spatřit. Vojsko zamířilo k zničené Tróji, kde uctil památku trojských hrdinů. Poté vytáhl Alexandr na sever k Dardanelám a poté zabočil na východ, kde svedl vítěznou bitvu u řeky Gráníku.

Po této první úspěšné bitvě proti Peršanům se vydali Makedonci do Sard. Zde mu místní Lýdové otevřeli brány a vydali mu i městský poklad. Po Sardách získali Makedonci i slavný Efesos. Anabáze pokračovala do Kárie, kde ho vyhnaná panovnice Ada adoptovala a poprosila ho o pomoc při znovudobytí jejích práv. Alexandr tedy táhl k centru země, městu Milétos. Velitel města se chtěl nejdříve vzdát, ale poté se dozvěděl o posilách, které jsou na cestě a opevnil se. Alexandr umístil svou flotilu 160 lodí na velmi dobré místo a tím zbavil perskou flotilu výhody. Parmenión, Alexandrův nejvyšší velitel, naléhal na svedení bitvy na moři, ale Alexandr to odmítl a vzal město útokem. Tady zajal část poražených obhájců, rozpustil svou flotilu, na kterou neměl peníze a vydal se k Halikarnássu. Město bylo kryto značným opevněním a jedním z jeho velitelů byl Memnón, vrchní velitel všech řeckých žoldnáků v perských službách.

Alexandr se připravil na dlouhé obléhání. Nejdříve dal zasypat příkop před hradbami hlínou, aby mohl přisunout své obléhací stroje. Dalším útokem měl Alexandr města už i dobýt, ale zastavil své vojáky, aby zabránil zkáze města. Místo toho však Peršané a řečtí žoldnéři zapálili města a části se podařilo uprchnout, včetně Memnóna. Po dobytí města pustil Alexandr na dovolenou všechny vojáky, kteří se oženili těsně před výpravou, což bylo jak populární, tak prospěšné. Alexandr se dozvěděl i o nabídce perského vládce Dáreia svému stejnojmennému příbuznému, aby jej zabil. Alexandra však nepopravil, ale uvěznil, neboť neměl důkazy. Poté vytáhl a v podstatě bez bojů si podrobil celou Malou Asii, kde také strávil zimu.

Zde rovněž dorazil také do města Gordion, kde se nacházel slavný gordický uzel uvázaný kolem oje vozu. Alexandr ho rozsekl mečem a uzel rozvázal. Věštba tvrdila, že kdo dokáže rozvázat uzel, dobije Asii.

Mezitím se perský král Dareios III. odhodlal k akci. Porážka u Gráníku ho vystrašila, a tak mu trvalo více než rok, než sebral vojsko a postavil se Alexandrovi do pole. Došlo k bitvě u Issu, kde byli Peršané opět krutě poraženi. Dareios uprchnul a Alexandr získal jeho královský vůz, šat i zbraně. Také získal Dareiův harém s matkou Sisygambis.. Parmenión poté v čele samostatného vojska dobyl Damašek, kde si perští šlechtici i Dareios nechali "v bezpečí" své peníze. Alexandr tedy získal velký poklad, mnohem větší než ten ze Sard. Město Sidón ve Foinikii kapitulovalo bez boje, ne však Tyros. Tato pevnost stála na ostrově a měla mnoho lodí i lidí připravených hájit město. Hradby dosahovaly výšky 50 metrů. Tyros po tuhých bojích nakonec padl a Alexandr tedy získal další důležité město. V té době mu poslal Dareios další dopis, ve kterém mu nabízel jak výkupné za svou rodinu, tak i země až k Eufratu a ruku své dcery. Došlo i k slavnému dialogu, který ukazuje Alexandrovu osobnost. V reakci na nabídku Parmenión řekl: "Já bych to vzal, být tebou, Alexandře." Alexandr odpověděl: "Kdybych já byl tebou, taky bych to vzal. Jenže já jsem Alexandr." Makedonci táhli dál, a to do Egypta. Posledním místem odporu, na které Alexandr cestou narazil, byla pevnost Gaza. Po dvou měsících Gaza padla, i když Alexandra málem zabil voják. Další tažení do Egypta už se ani nedá nazvat tažení. Peršané se vzdali a Egypťané udělali z Alexandra faraóna. Alexandr v Egyptě založil veliké město a pozdější centrum země, přístav nazvaný po něm Alexandrie. Poté opustil Egypt vydal se vstříc Persii.

Psal se červenec 331 před n.l., Alexandrovi bylo 25 let a on vyrazil na východ od Mezopotámie vyzvat k boji Persii. Dareiova vojska stála za Tigridem. Poté došlo k obrovské bitvě u Gaugamély, kde Alexandr rovněž vyhrál a definitivně tak porazil Dareia a jeho satrapy.

Po bitvě se Dareios vydal na sever do Ekbatany. Uvolnil tedy Alexandrovi cestu na Babylón. Toho Alexandr využil a táhl s celým vojskem vstříc městu. Alexandr však opět nemusel použít ani vojáka, město kapitulovalo bez boje. Poté vtáhl do Sús, kde našel 40 000 talentů ve stříbře a stejné množství ve zlatě - fantastické bohatství na tehdejší dobu. Poté se Alexandr rozhodl jít do Persepole. Cestou narazil poprvé od Gaugamély na odpor. Kmen Uxiů byl poražen a jen přátelství kmenového náčelníka se Sisygambis zabránilo vyhnání celého kmene.

Na cestě do Persepole potkal Alexandr zástup tisíců řeckých maloasijských otroků, kteří uprchli a šli mu naproti. Všichni z nich byli zmrzačení, většinou s usekanými údy. Alexandr jim pomohl a příštího dne vtáhl do Persepole hlavního města říše. Alexandr vydal svým mužům město, aby ho zplenili. Po návratu však došlo k tomu, že Alexandr zapálil persepolský palác, i když chtěl oheň po chvíli uhasit. Byl to jeden z mála barbarských činů Alexandra.

Alexandr se po zimě vydal ve stopách Dareia, kterého chtěl dopadnout. Do Ekbatany dorazil příliš pozdě, ale opět se zmocnil obrovského množství peněz. Dareios se posunul směrem na sever spolu s 30 000 vojáky, kteří mu zbyli jako doprovod. Část zbývajícího vojska tvořili muži z Baktrie pod velením Béssa. Tento muž spolu se velitelem jezdectva Nabarzanem začal připravovat spiknutí. Při jedné ze zastávek na útěku, odešli Peršané shánět potraviny a nechali krále v doprovodu Baktrijců. Jejich velitel Béssos poté krále zajal a usadil na obyčejný nákladní vůz. Alexandr už však byl Peršanům v patách, zahájil útok a hnal vojáky všemi směry. Béssos, když uviděl tuto situaci, zavraždil Dareia a sám se dal na útěk. Jeho komplic Nabarzanés s akcí nesouhlasil a vytáhl naproti Alexandrovi, aby se vzdal a později mu bylo odpuštěno. Poté se Alexandr vypořádal ze zbytky povstalců - omilostnil Patrónovy žoldnéře, smířil se s Dareiovým bratrem Oxathrem… Brzy poté došlo ke spiknutí, které mohlo ohrozit Alexandrův život - Parmenionův syn Filotás a několik jeho druhů zosnovalo spiknutí kvůli tomu, že se podle nich Alexandr příliš přizpůsobil perským zvykům. Viníci byli popraveni, ale stejný osud stihl i Parmenióna.

Na jaře 329 před n.l. se Alexandr po potlačení povstání jednoho ze satrapů rozhodl, že se konečně zbaví Béssa. Nakonec Alexandr po velkých útrapách 4000 metrů vysoké hory překročil a donutil Béssa k ústupu. Nakonec Béssos skončil stejně jako Dareios, jen s tím rozdílem, že padl Makedoncům do rukou. Tažení v Persii se blížilo ke konci, Alexandr byl ještě obklíčen v Samarkandu a dvakrát nebezpečně raněn, ale jeho cestě za úplnou nadvládou v Persii poté nestál nikdo v cestě.

Roku 327 před n.l. sestavil Alexandr svou největší armádu, která čítala 120 000 mužů, aby se s ní vydal dobýt Indii, kde měl být i okraj světa. Alexandr byl na přístupech do Indie opět dvakrát raněn. Konečně se Alexandr dostal do vlastní Indie a překročil Indus. Zde narazil na značný odpor a po překročení Indu se dostal do konfliktu s králem Pórem. Svedl s ním vítěznou bitvu u Hydaspu, přijal poraženého krále jako svého vazala dál pokračoval v postupu. V té době zemřel Alexandrův legendární kůň Bukefalos, ve stáří 30 let a Alexandr mu postavil město. Svedl úspěšné boje s Pórovým protivníkem a králi věnoval kus získaného území. V té době však začala morálka mužů klesat z důvodu vyčerpání, častých nemocí a monzunových dešťů a muži odmítli další postup. Alexandr se s tím nechtěl smířit, ale nakonec kapituloval.

Alexandr se však rozhodl pro cestu po toku Indu. S velekrálem se přišel rozloučit Póros, který dostal od Alexandra královskou moc nad celou dobytou oblastí v Indii. Poté se Alexandr s flotilou 2000 lodí a početným doprovodem vydal na pochod. Před ním ležela země Mallů, kteří mu odporovali ze svých měst. Mnoho jich Makedonci vypálili, až došli k hlavnímu městu. Zde Alexandr porazil nejprve Mally před bránami a poté zahájil obléhání. Při lezení na hradby mu připadlo, že muži přistupují k žebříkům váhavě, a proto jeden vzal a vylezl nahoru, následován třemi svými důstojníky - Peukestem, Leonnatem a Abreem. Poté, co vylezli tito tři se však žebřík zlomil a Alexandr se ocitl mezi Mally s minimálním doprovodem. Mallové Alexandra brzy poznali a spustili na něj. Abreás byl zabit průstřelem lebky a za chvíli byl zasažen i Alexandr - střela mu prostřelila brnění a zarazila se do plic. Pokračoval v boji, ale pohyb způsobil zhroucení plic. Díky Peukestovi nebyl už Alexandr zasažen, ale jeho stav byl velmi vážný. Makedonci, když uviděli svého krále ležet, vylezli na hradby všemi možnými cestami a Mally rozdrtili. Jeho vojáci už nedoufali v záchranu, když ho dovezli, ještě ve vážném stavu, do tábora. Na soutoku Indu a řeky Čenáb se pak uzdravoval a přeskupoval vojsko.

Krateros měl vézt nebojující a doprovod snazší cestou přes Kandahár do Persie a sám Alexandr s pak táhl na jih. Zde dobyl okolí delty Indu a připravil se k návratu. Flotila měla plout podél pobřeží a sám Alexandr s pěším vojskem pak měl táhnout podél pobřeží a zásobovat loďstvo. Pochod začal na podzim. Alexandr a jeho věrní druhové prožily dramatické chvíle na poušti bez vody a jídla. Hodně mužů při tomto pochodu zemřelo. Když ovšem všechna úskalí přežili, vystrojil Alexandr obrovskou hostinu na počest vítězství. Poté se odehrávali zádušní hry v Babylóně a sám tam také zamířil.

Cestou se dal znovu do války s jistým kmenem, což pro něj mohlo znamenati smrt, ale jeho zranění zatím vydrželo. Velekrál vjel do centra své říše, do Babylóna. Ihned začal připravovat nové průzkumné i bojové tažení do Arábie, přípravy probíhaly hlavně v babylónském přístavu. Do těchto příprav ještě musel slavnostně pohřbít Héfaistióna, kterého nechal spálit na gigantické 65 metrů vysoké hranici. Muži připravující se na tažení do Perského zálivu cvičili, stejně jako loďstvo. Do odjezdu zbývalo méně než čtrnáct dní, když Alexandr dostal horečku. Jeho muži v tom neviděli nic vážného, každý z nich prodělal podobnou nemoc a většina jich přežila. Alexandrovy horečky však neklesaly a král byl velmi slabý. Objevily se dohady, že ho někdo otrávil nebo mu dal napít nakažené vody. Desátého dne nemoci již Alexandr věděl, že vše je ztraceno a poslal pro své důstojníky. Jeho hlas však nebylo slyšet. Dostal zápal plic, probodnutých plic. Vojáci se dožadovali svého práva vidět Alexandra a sám král jim to umožnil. Celé vojsko prý prošlo podél umírajícího Alexandra, který se je snažil zdravit alespoň očima. Měl určitě velké bolesti, ale nedal to na sobě znát. Padla jistě i otázka, kdo bude vládnout po jeho smrti, Alexandrovy ženy byly obě těhotné. Podle Arriána prý král odpověděl: "Hoti tó kratistó" (Tomu nejsilnějšímu nebo také tomu nejlepšímu). Možná měl na mysli, že makedonský sněm má z obou budoucích dětí zvolit to lepší. Možná řekl místo slova kratistó Krateró, měl zápal plic a nemuselo mu být rozumět, zvlášť hodilo-li se to někomu. Alexandr však už nemohl vysvětlovat “ jeho svíčka dohořívala“. Zemřel 13.června 323 před n .l. v Babylóně. Po jeho smrti se říše dostala do těžkých vnitřních bojů a rozpadla se.

Téma Knihy
Kniha pojednává o tažení jednoho z největších a nejgeniálnějších vojevůdců celého starověkého světa, o tažení Alexandra Velikého do Asie a Indie. O jeho neobyčejné inteligenci na bojištích i mimo ně. Dále popisuje jak se s bravurou vypořádává s nemocemi a strádáním svých vojáků a v neposlední řadě i s krutostí osudu.

Jazyk Díla
Originál přeložil Jaromír Bělský z řečtiny, což je znát na uspořádání slov ve větě.
Např.: „Kde se oddíly Amyntův a Sókratův nejdříve přiblížily ke břehu, tami Peršané shora nasadili k útoku.“

Objevují velice zdlouhavá souvětí, které střídají krátké věty, jenž navodí napětí. V díle se také vyskytuje mnoho řeckých a římských názvů, které se těžko pamatují. Např.: Anaxarchos, Xenofón, Kallisthénes, Hermoláos, Oxyartés, …

Hlavní Postavy
Alexandr Makedonský, řečený Veliký - skvělý vojevůdce a stratég, odvážný, miloval risk, inteligentní, vzdělaný, ctižádostivý, spravedlivý, čestný, pověrčivý, schopnost vést, přizpůsobivý, přátelský se svými vojáky snášel vše dobré i zlé.

Dareios III., král perský - absolutní opak Alexandra, zbabělý, každou bitvu s Alexandrem prohrál a utekl měkký a nerozhodný na svou dobu měřil neuvěřitelných 195 cm

Nakladatelství
Knihu vydalo nakladatelství Svoboda.

Citát
„ Ó Die - Králi, jenž řídíš osudy králů zde na zemi, dej především, ať mi zůstane zachována vláda nad Peršany a Médy, jakož jsi mi ji také svěřil; pakli však podle tvé vůle už dále nemám být králem Asie já, nesvěř moji moc nikomu jinému nežli Alexandrovi!“

modlitba Dareia III k Bohu poté, co se dozvěděl od svého eunucha, Alexandr se chová k Daraeiově manželce šlechetně a slušně, zkrátka jako sám Dareios.

Závěr
Kniha se mi velice pěkně četla, i přes divné uspořádání slov ve větách, hlavně kvůli tomu, jak jsou zde dopodrobna popsány bitvy takového génia, jakým Alexandr Makedonský bezesporu byl.
Životopis spisovatele: Arriános
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 22 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info