Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Řecké báje

Zařazeno: iReferaty.cz > Čtenářský deník > Řecké báje
 
Název díla: Řecké báje
Datum vložení: 9.2.2006
 

 

Daidalos a Ikaros
Daidalos byl stavitel labyrintů pro minotaura na ostrově Kréta,který patřil Minosovi.Když dostavil labyrint chtěl odejít z Kréty a proto v touze po svobodě sestrojil pro sebe a svého syna Ikara křídla a učil ho létat.Skutečně na křídlech oba dva opustili Krétu,ale Daidalos při letu varuje Ikara aby nelétal nízko ani moc vysoko.Ikaros neuposlechl otcovi rady a z radosti letěl víš a víš až se přiblížil ke slunci tak blízko že se rozpustil vosk , a Ikaros se zřítil do moře. Ikarův pád.

Můj názor na knihu: báje a pověsti se mne zaujali, protože vypovídají o tom jak se žilo na světě v dávnověku, kdy bohové měli nad lidmi veškerou moc a lidé se jim nemohli vzepřít.

Sysifos:
Byl to král Korintu. Založil bohaté město Korint,ale jeho hrad neměl pramen vody.Náhodou se dozvěděl že Zeus s Asopósem se pohádali a že Asopós hledá Zeuse.Sysifos toho využil, protože věděl kde se Zeus skrývá a vyměnil tajemství za to když mu Asopós pomůže.Když mu Asopós pomohl, pronásledoval Dia. Zeus Asopóse sežehl bleskem a Asopós se zřítil do řeky.Zeus poručil smrti ať Sysifa odvede do země stínů.Když k Sysifovi dorazila smrt tak jí svázal a dal jí do komory.Zeus si zavolal Area boha války ,aby vysvobodil smrt.Smrt si odvedla Sysifa do podsvětí a Sysifos nařídil manželce ať po jeho smrti nedělá obřady.Všichni ho litovali proto Persefóna mu dovolila aby se vrátil na zem a připomenul své manželce povinnosti.Sysifos odešel z říše stínů a pochválil manželku že ho poslechla.Smrt si ho znovu odvedla do říše stínů.

Tantalos:
Byl to král který měl syna.Myslil si že bohové nejsou vševědoucí.Jednou šel a ukradl Diovi zlatého psa.Začal krást božský nektar ,pokrm a nosil jej lidem na zem.Zabil svého syna a udělal hostinu a pozval na ní bohy.Deméter,bohyně rolnictví kousek snědla ale ostatní zděšeně vyskočili a Tantalos se ulekl.Bohové ho zato potrestali a dali ho do podsvětí Tartaru.Bohové pak Peloopa hodila do kotle.Jenom scházel kus ,který snědla Demeter ,tak mu tam dali slonovinu.

O zlatém rounu:
Byl král který neměl manželku božského rodu.Narodili se jim dvě děti ,holčička jménem Hellé a chlapec jménem Frixos. Král si nevážil svého štěstí.Vyhnal manželku a vzal si jinou.Macecha nenáviděla děti.Jak mohla tak na ně byla zlá.
Matka řekla ženám, které si svolala ,že když dají bohům děti tak sýpky budou přetékat obilím.Král to mu nechtěl věřit.Frixos a Hellé vyběhli z komory a spatřili třpytivý oblak-skryl v něm děti.V mlze se ozval hlas matky :přišla jsem vás zachránit.Držte se pevně.Letěli na zlatém beranovi.Frixos řekl Hellé :nedívej se dolů.Hellé se podívala a spadla.Frixos dal královi dar berana za to že ho bude vychovávat .Když byl velký vzal si za manželku je ho dceru.

Prométeus:
Bohové nejdříve stvořili rostliny a zvířata,dali jim vše co by k životu potřebovali.Na lidi pak už nezbilo skoro nic a bůh Prométeus se nad lidmi slitoval a dal jim božský oheň který ukradl z Olympu ,naučil je psát,mluvit a počítat.Bohům začalo vadit že Prométeus si více všímá lidí než jich.Zeus ho nechal přivázat na horu Kavkaz a tam mu dva orlové stále vyklobávali játra které mu dorůstala.Hefaistos zabil orly a rozdrtil Prométeovi okovi kolem jeho rukou.Prométeus pak musel nosit prsten kde byl kámen z hory Kavkaz..

Iáson a Médea
Zemřel starý král a zanechal po sobě dva syny Peliase a Iásona. Trůn měl zdědit Aisón, ale Pelias ho vyhnal a od té doby žil Aisón na venkově. Bál se o svého syna Iásona, a tak ho poslal ke svému příteli kentaurovi, který Iásona učil všemu, co znal. Když bylo Iásonovi dvacet let, vydal se ke králi Peliasovi, aby ho požádal o trůn. Cestou potkal stařenku a přenesl ji přes řeku. Byla jí bohyně Héra a od té doby Iásona chránila. Ihned zašel s prosbou ke králi a ten mu ochotně vyhověl s podmínkou, že mu přinese zlaté rouno. Brzy se už loď Argó hnala ke svému cíli s mnoha hrdiny na palubě. Projeli okolo Symplegád a nabrali Frixovi syny. Zanedlouho dorazili k břehům Kolchidy a ráno se vydali ke králi. Král dal Iásonovi hrozný úkol, který by bez pomoci královi dcery Médei jistě nesplnil. Musel s býky vyorat pole, do něj zaset dračí zuby a s bojovníky, kteří vyrostou z hlíny, bojovat. Král je chtěl nyní zahubit, ale Médea jim opatřila zlaté rouno a s Iásonem odplula. královo vojsko je ihned začalo pronásledovat, ale Iáson s Médeou se jich lstí zbavili a pluli pryč. Cestou už je cekaly pouze vábivé Sirény, ale ty taky překonali bez obtíží. V Peliově zemi se Médea proměnila ve stařenu a nabídla králi, že ho omladí. Ten neváhal, skočil do kotle a našel v něm smrt. Iáson se zase dostal k trůnu, ale na Médeu brzy zapomněl a přivedl si novou manželku. Médea ji zahubila a od té doby ji nikdo nikdy neviděl.

Hlavní postava:
-Iáson
-Králův syn, který byl vyhnán svým bratrem Peliasem



Trojská Válka
Kdysi v Tróji vládl král Priamos s královnou Hekabou, která měla jednoho dne strašlivý sen. Nechali si vyložit, co znamená, a zjistili, ze jestli chtějí zachránit spousty nevinných životu, ať pošlou syna do pustých hor. Parise našla medvědice a starala se o něj. Pote se ho ujal pastýř a Paris mu pomáhal past ovce. Jednou se Paridovi zjevili tri bohyně a mel rozsoudit, která z nich je ta nejkrásnější. Héra mu nabízela celou Asii, Athéna mu slibovala vítězství v každé válce a Afrodita zenu tak krásnou, jakou svět ještě neviděl. Chvíli váhal, ale nakonec se rozhodl pro Afroditu. Paris se vydal do Troje a přihlásil se na tamější závody, které vyhrál. Král si ho nechal zavolat do paláce a dojaty přijal svého ztraceného syna zpět. Paridovi ze zanedlouho zjevila Afrodita a vyprávěla o žene, manželce krále Meneláa Heleně, a tak se pro ni vydal, a protože se do ni zamiloval, unesl ji. Menelaos se proto s mnoha hrdiny na palubách lodi vydal pomstit Paridův čin. Po devět let oblehali Tróju a vítězství stále kolísalo mezi Řeky a Trójany. Desátého roku vypukl mezi Agamemnonem a Achilleem velký spor o válečnou kořist, kterou Achilleovi Agamemnon upřel, a tak velký nezranitelný hrdina odmítl bojovat. Trójane měli tedy převahu, a proto za Achillem přisel jeho pitel Patroklos, aby mu půjčil jeho zbroj. Patroslos je mrtev Hektorovou rukou a Achilles je rozhodnut, ze se pomsti. Zabil sice Hektora, ale brzy po té ho trefil Paris šípem do paty a hrdina po sedmnácti dnech zemřel. Odysseus, kterému připadla Achilleova zbroj, postavil s Reky dřevěného koně a poslali ho jako dar. Nikdo z Trojanu netušil, že se v něm ukrývá celé vojsko, a jakmile koně odtáhli za hradby a usnuli, pustili se Řekove do boje. A takto skončila Trojská Válka, která zrodila tolik zla.

Hlavní postava:
-Agamemnon
- mykénský král, vrchní velitel v trojské válce

Potopa
Zeus poznal, že lidé jsou špatní, loupí, vraždí, lžou a posmívají se bohům. Proto seslal na zem potopu. Bůh vod Poseidón pomáhá svému bratru Diovi. Jen v krajině Fókis se zvedala nad vodní hladinu ještě hora Parnas. K této hoře zamířil malý člun, v kterém se plavil Deukalión, syn Prométheův, s manželkou Pyrrhou. Prométheus je včas varoval a dal jim pevný člun. Jakmile Zeus zpozoroval, že z celého lidstva zbývají jen Deukalión a Pyrrha, lidé spravedliví, poctiví a bohabojní, rozptýlil mraky. Také Poseidón odložil trojzubou vidlici, kterou čeřil moře, zavolal svého syna Tritóna a rozkázal mu, aby zatroubil na obrovskou lasturu. Tak troubením naplnil ovzduší celého světa a vody začaly ustupovat. Deukalión a Pyrrha se modlili na stupních polorozpadlého chrámu bohyně Themis, matky Prométheovi. Ta jim poradila, aby vyšli z chrámu a házeli za sebe kameny. Z kamenů vznikl nový lidský rod, houževnatý v práci a odolávající útrapám a strastem.

Orfeus
V řecké krajině nazývané Trákie žil před dávnými lety slavný pěvec Orfeus, jenž hrával na lyru a dovedl k tomu krásně zpívat. Jeho zpěvu neodolali lidé, bohové ani příroda. Orfeus se oženil s vodní vílou Eurydikou. Jednou ji ale kousl had a Eurydika zemřela. Orfeus truchlil a vypravil se do podsvětní říše, kam odcházejí stíny zemřelých, za bohem Hádem a jeho ženou Persefonou, prosit, aby mu vrátili jeho Eurydiku, aby jí dovolili porušit zákon smrti. Před vstupem do podsvětí hlídal divoký trojhlavý pes Kerberos, ale Orfeus se dal do zpěvu a Kerberos mu nic neudělal.
Pak se musel dostat za řeku, ale stařec Charón , který převážel šedé postavy do podsvětí, poznal, že je to živý člověk a nechtěl ho převést. Orfeus mu ale zase zazpíval a Charóna obměkčil. Když došel k Hádovi a jeho ženě, dal se znovu do zpěvu, v němž prosil za svou zesnulou manželku.
Bohy také obměkčil, ale Hádes ho varoval, že se za Eurydikou nesmí celou cestu v podsvětí ohlédnout. Ale Orfeus zapomněl na jeho varování a Eurydika zemřela podruhé. Orfeus odešel do pustých hor, kde zpíval větru a skalám o svém neštěstí. Stromy a zvířata v údolí se dala do pohybu za jeho zpěvem a než dokončil píseň, stál kolem něho hustý háj. Tehdy se krajinou potuloval zástup bakchantek, ctitelek boha vína a bujného veselí Bakcha. Jeho smutný zpěv je podráždil a zabili jej. Orfeova duše se setkala znovu s Eurydikou v říši mrtvých. Tělo Orfeovo pohřbily Múzy,
bohyně umění a moudrosti. Hlava, kterou bakchantky Orfeovi urvaly, plula s lyrou na vlnách řeky až do moře a na ostrov Lesbos, kde od té doby zpívali i slavíci na ostrově krásněji než jinde a ostrov rodil slavné pěvce. I
nejslavnější řecká básnířka Sapfó se tam narodila.


Midas
Ve Frygii v Malé Asii vládl před dávnými časy domýšlivý král Midas, veliký ctitel boha Dionýsa. Jednou přivedli rolníci ke králi opilého starce, který kradl na jejich polích, ale král Midas v něm poznal Dionýsova druha Siléna. Po deset dní a deset nocí hodoval Silénos s králem a pozvanými hosty. Pak král sestavil průvod a vyprovodil ho do sousední země, kde se tehdy Dionýsos zdržoval. Dionýsos mu slíbil vyplnit jakékoliv přání a Midas si přál, aby se všechno, čeho se dotkne, proměnilo ve zlato. Ale po tomto přání se nemohl ubohý král Midas najíst a napít, proto znovu šel za Dionýsem, aby ho zbavil jeho utrpení. Pak král nechtěl zlato ani vidět a raději dal přednost přírodě, kde poslouchal, jak Pan, bůh pastvin a ochránce stád, hraje na syrinx, na rákosovou píšťalu. Pan viděl, jak se jeho písničky líbí, a začal se domýšlet, že hraje lépe ne vůdce Múz Apollón, proto vyzval božstvo pohoří Tmólos, aby rozsoudilo, kdo lépe hraje. Tmólos se rozhodl pro Apollóna. Ale král Midas, který naslouchal opodál a protože si myslel, že všemu rozumí vyhrkl: „To není možné. Panova písnička je stokrát hezčí. Mně se líbí. A když se líbí, musí být přece lepší. Copak nemáš uši?“ Popuzený Apollón proměnil jeho uši v oslí. Král je před okolím skrýval pod turbanem, ale začas mu narostly tak dlouhé vlasy, že musel zavolat holiče. Teď známe to smutné tajemství jen my dva,“ řekl Midas služebníkovi. „Nikomu je neprozraď! Zaplatil bys životem.“ Ale kadeřník to nevydržel a aby se mu ulevilo, tak u řeky vykopal díru, pošeptal to do ní a pak ji zase zasypal. Do roka na tom místě vyrostlo křoví, a když zafoukal vítr, tak šeptalo: „Král Midas má oslí uši.“ Tak se tajemství dověděli všichni lidé. Konečně jednou označili bohové hloupost zjevným znamením, myslili si s uspokojením. Ale bohužel, ne každého hloupého domýšlivce obdaruje Apollón tak velkolepým darem.

Théseus
Syn athénského krále Aigeus se vydal před lety do světa a nevracel se. Když Athénám začala hrozit válka, vyslal starý král posly, aby jeho syna hledali. Našli ho v cizím království, kde se syn athénského krále oženil s královskou dcerou. Mladým manželům se nedávno narodil synáček Théseus. Než Aigeus odešel, tak dal pod těžký kámen svůj meč a střevíce. Když Théseus dorostl, tak ho matka k tomu kameni zavedla a zeptala se ho, jestli ho zvedne. Zvedl ho a odešel za otcem do Athén. Cestou vymýtil všechny loupežníky i obra Prokrusta, jenž na něj připravil lest s krátkým a dlouhým lůžkem. Kdysi se konaly v Athénách slavné hry a zápasy. Krétský král Minós vyslal na ně i svého syna. Jeho syn zvítězil a zrádný král Aigeus dal královského syna zrádně usmrtit a mezi Krétou a Athénami vypukla krutá válka. Minós vyhrál a od té doby museli Athénští odvádět každý devátý rok sedm chlapců a sedm dívek na Krétu. Minós je uzavíral do bludiště, kde je pohlcoval nestvůrný Minotauros. Théseus přišel právě v ten den, kdy se posílaly oběti na Krétu, a tak se nechal odvézt mezi dětmi i on. Odplouvali s černou plachtou, ale král chtěl, kdyby se vraceli zachráněni, aby zavěsili plachtu bílou. Na Krétě se králova dcera Ariadna zamilovala do urostlého hrdiny, a tak mu v noci donesla klubko a kouzelný meč. A tak Théseus zabil Minotaura. Ariadna s nimi pak utekla a zastavili jen u ostrova Naxu. A tam se jí zdál sen, v kterém jí bůh Dionýsos rozkázal, aby zůstala na ostrově, protože osud mu prý Ariadnu přisoudil za manželku. Théseus i lodníci litovali, že nemůže jet s nimi a v zármutku zapomněli vyměnit černou plachtu za bílou. Jakmile Aigeus spatřil na stěžni smuteční barvu, vrhl se v zoufalství z vysokého břehu do moře a
vlny se za ním zavřely. Moře, v němž nalezl král smrt, se nazývalo
od těch dob po něm Aigejským, Egejským. Théseus nastoupil na uprázdněný
trůn. Nedovel vládnout jen mečem, ale i rozumem. Pověst vypráví, že
sjednotil roztříštěné obce a dal své vlasti nové zákony. Sám prý
omezil královskou moc a dával si radit od shromáždění. Tak osvobodil
hrdinský Théseus svou vlast a svobodě a právu postavil pevné základy.

Eduard Petiška
Odysseovy cesty

Po skončení Trojské války, ve které se ithacký král Odysseus vyznamenal svou chytrostí, od trójských břehů vyplulo dvanáct lodí, aby se s králem vrátili do své rodné Ithaky. Bohužel jim ale osud nepřál, a proto se Odysseus potloukal po moři celých deset let, než zase spatřil svoji ženu a syna.
Nejdříve vítr zahnal lodě ke Kikonům, nevlídným a nehostinným lidem. Řekové město dobyli, ale Kikoni mezitím zavolali pomoc sousedů. Byla jich přesila, a tak se Odysseus a jeho muži zachránili útěkem. Bohužel se to všem nepodařilo.
Ošklivá bouře je pak zahnala do země Lotofagů. Ti je vlídně přijali a nabídli jim sladký lotos. Kdo ho ochutnal, nikdy už nechtěl odejít. Ostatní je museli násilím odvléci zpět na loď a přivázat je.
Navečer dorazili k ostrovu, kde žili jednoocí obři Kyklopové. Odysseus a jeho dvanáct druhů se vydalo do jeskyně, kde čekali, jak je uvítají. Ale obr Polyfémus nestál o žádné přátele, záleželo mu jen na jeho ovcích. K večeří si dal dva Řeky a usnul. Rozhořčený Odysseus vymyslel lest. Nejdříve obra opil, a pak mu rozžhavenou olivovou větévkou vypíchl oko. Když rozzuřený slepý obr hnal ovce na pastvu, Řekové přivázaní pod ovcemi proklouzli ven a ještě se obrovi vysmáli. To ale nevěděli, že Polyfémus je synem boha moře Poseidóna. Nešťastný Kyklóp ho poprosil, aby Odysseus doplul domů až po velmi dlouhém putování sám a zatracen.
Řekové potom poklidně připluli k ostrovu krále větrů Aiolosa. Ten je měsíc hostil a když ho poprosili, aby jim pomohl se poklidně navrátit do vlasti, daroval Odysseovi veliký měch, kde byly zavřeny všechny nepříznivé větry. Za deset dnů již lodě spatřili svůj vytoužený cíl. Odysseus se šel poprvé vyspat. Ale to neměl dělat. Jeho zvědaví druhové otevřeli měch aby se do něj podívali a v tu ránu se rozpoutala divoká bouře a oni se ocitli zase daleko na širém moři až v zemi Laistrygonů.
Jedenáct lodí zastavilo v přístavu, jen prozíravý Odysseus raději zůstal se svou lodí na moři. A udělal dobře. Laistrygoné byli totiž odporní kanibalové a všechny lodě v přístavu sežrali.
A tak poslední loď odplula dál k ostrovu Aiaia, kde vládla kouzelnice Kirké. Proměnila Řeky ve vepře. Jen Odysseus dostal kouzelnou bylinku od Hermesa, která ho ochránila před kouzly. Kirké se ho lekla, proto mu vrátila všechny jeho druhy a navíc mu pomohla sestoupit do podsvětí, kde se od Teirésiáse dozvěděl o všech nástrahách, které ho čekají.
Pak se vydal ke krajině Sirén. Věděl, že vábí cizince svým překrásným zpěvem a ti se pak roztříští o skály. Proto všem zalepil uši voskem a sám se nechal přivázat ke stožáru. Tak bezpečně propluli, ale neradovali se dlouho.
To už se totiž blížili k území Skylly a Charibdy. Poseidónova dcera Charibda třikrát denně pohlcovala a chrlila vodu a obluda Skylla měla šest psích hlav. Pluli tak, jak jim radil Teirésiás, ale přesto Skylla sežrala šest Řeků.
Dorazili k břehům Thrinakie, kde se pásla stáda boha Hélia. Rozpoutala se bouře, a proto byli nuceni zde zastavit. Odysseus je varoval, aby se nedotkli ani jednoho kusu dobytka, jinak je stihne hrozný trest. Bohužel smršť trvala velice dlouho a Řekové pomalu umírali hladem. Z posledních sil zabili pár kusů z Héliova stáda. Hélius si stěžoval u Dia. Ten, když Řekové zase vypluli na moře roztříštil loď.
Přežil jen Odysseus, jenž se masa nedotkl. Na troskách lodi doplul k Ogygii. Zde pobývala nymfa Kalypsó. Sedm let ho zdržovala na ostrově, dokud se za Odyssea nepřimluvila bohyně Athéna. Pak ho nymfa musela pustit. Na voru se snažil doplout konečně domů, ale Poseidón mu to nedopřál roztříštil jeho vor a nechal Odyssea napospas vlnám.
Našla ho dcera krále Fajáků. Tomu se zalíbilo jeho vyprávění a zapůjčil mu loď s posádkou. Po deseti strastiplných letech na moři spatřil Odysseus konečně rodnou Ithaku.
Tím ale jeho dobrodružství nekončilo. Odyssea všichni považují za mrtvého a navíc se za Penelopou sjeli nápadníci, kteří rozhazovali jeho majetek, protože se Penelopa nechtěla pro žádného rozhodnout. Athéna mu ale pomohla. Poslala pro jeho syna Télemacha. Radostně se spolu objali. Odysseus se převlékl za žebráka a vplížil se do paláce.
Právě včas. Penelopa se na naléhání svých nápadníků konečně rozhodla. Její ruku dostane ten, kdo prostřelí otvory všech dvanácti sekyr umístěných za sebou. Nikomu se to nepodařilo. Pak to zkusil Odysseus a jeho šíp hravě proklouzl všemi oky. Potom se synem zabili všechny opovážlivé uchazeče o královský trůn. Penelopa svého manžela konečně poznala. Poté se vypravili všichni společně na venkov za Odysseovým otcem Laertem.
Od té doby se na Ithaku vrátil blahobyt a pokoj. Penelopa, Télemachos i Odysseus se těší přízni bohů a jejich království opět vzkvétá.


Oidipus a Antigona

V Thébách vládl kdysi král Láios s královnou Iokastou a neměli
děti, proto vyslali posla do delfské věštírny, proč tak je. Věštba zněla,
že se jim narodí syn, ale král jeho rukou zemře. Když se jim syn narodil,
tak ho pastýř měl odnést do hor, ale on ho odnesl k jinému pastýři.
Ten ho nazval Oidipem a vzal ho sebou do města Korintu. Také tamní král byl
bezdětný a malý Oidipus se mu zalíbil, a tak ho vychovával jako vlastní.
Oidipus dorostl a ve sporu s opilcem se dozvěděl, že to nejsou jeho praví
rodiče. Proto se šel zeptat do Delf, ale tam mu odhalili hroznou budoucnost:
„Prchej před otcem! Setkáš- li se s ním, stihne ho z tvých
rukou smrt a oženíš se s vlastní matkou.“ Pak putoval a jednou se na
cestě setkal s vozem a v prudké hádce všechny zabil. Pak došel do
Théb, kde zatím vládla jeho matka a strýc Kreón a kde se za hradbami usadila sfinx, stvoření s dívčí hlavou a lvím tělem. Na hřbetě má křídla. Každý den musí jeden Théban k ní přijít a sfinx mu položí hádanku, kterou nikdo nevyluštil. Když neuhodne zemře. Oidipus a matka se nepoznali. sám navrhl, že půjde uhodnout hádanku. Hádanku vyluštil a sfinga se sama vrhla ze skály. Pak přišla zpráva, že krále Láie zabili loupežníci na cestě do Delf. Tak si vzal Oidipus za manželu vlastní matku a dobře vládl. Narodili se jim synové, Eteokles a Polyneikes, a dvě dcery, Antigona a Isména. Nikdo netušil, že to jsou zároveň i jeho sourozenci. Pak přišel na království mor a Oidipus poslal do Delf prosbu, co má dělat. Věštba oznamovala, že vrah krále Láia stále žije ve městě a že mor ustoupí, až bude viník potrestán. Zavolal si ještě slepého věštce, jménem Teiresias. Ten mu pověděl, že vrahem je on sám. Nechtěl tomu věřit, ale pak se dozvěděl, že mezi muži, které zabil na cestě do Théb, byl i jeho otec. Potom dorazil posel se zprávou, že korintský král zemřel. Ale Oidipus se nechtěl vrátit, protože tam byla ještě jeho matka. Ale posel mu prozradil, že on sám ho donesl do Korintu jako malé dítě. Iokasta se oběsila, Oidipus si vypíchl oči a šel hledat se svojí dcerou Antigonou, která ho neopustila, háj bohyní pomsty Erinyí. Synové se zatím přeli o trůn a Eteokles svého bratra vyhnal. Polyneikes shromáždil vojsko. Ale podle věštby měl zvítězit ten, který bude mít na své straně svého otce. Ale Oidipus oba odmítl a chystal se zemřít, protože už nalezl háj. Antigona se vrátila do Théb. Polyneikova vojsko přitáhlo k Thébám a Eteokles mu nabídl, aby bojovali mezi sebou jen oni dva. Společně se v souboji zabili. Thébané zahnali Polyneikovo vojsko a vlády se ujal jejich strýc Kreón. Eteokla dal pohřbít, ale Polyneika zakázal pohřbít, protože ho bral jako vlastizrádce. Hlídali ho stráže, aby nikdo zákaz neporušil. Ale sourozenecká láska a boží zákony zvítězily nad světskými zákazy. Antigona bratra tajně pohřbila. Kreón ji dal za trest zazdít. Dozvěděl se o tom Kreontův syn Haimón. Antigona byla jeho nevěsta, ale nelítostný Kreon toho nedbal. Vyrazil zabránit zazdění, ale Antigona se už oběsila. Haimón se probodl mečem. Když se o neštěstí doslechla Kreontova manželka, zvolila dobrovolně smrt. Smutně žil Kreón, dokud i jeho neodvedla Smrt do podsvětí.

Životopis spisovatele: Eduard Petiška
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 107 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info