Dívčí válka

Po smrti kněžny Libuše se ujal vlády její manžel Přemysl. Dívky z Libušiny družiny již neměly takovou moc jako dříve. Nejvíce to vadilo Vlastě, která patřila k nejpřednějším v Libušině družině. Proto vyzvala dívky a ženy, aby opustily své rodiny a bojovaly spolu s ní proti mužům. Svůj hrad si zbudovaly na druhém břehu Vltavy naproti Vyšehradu a nazvaly ho Děvín. V něm se ženy shromáždily a cvičily se v boji. Muži se jim posmívali a nebrali je vážně. Jen Přemysl měl obavy.

Muži se vesele vypravili na Děvín. Mysleli, že jen mávnou meči, ženy se uleknou a prchnou. Ale ženy se jim postavily, mnoho jich pobily a jen útěk muže spasil. Tím začal mezi ženami a muži dlouhý boj vedený nejen v bitvách, ale i lstí. Mnozí mužové uvěřili slibům dívek, nechali se od nich na Děvín či osamělé místo vylákat a tam byli zabiti. I Ctirad, kterého Vlasta nejvíc nenáviděla, byl přemožen lstí.

Jednou v létě jel Ctirad se svojí družinou k Praze. Po cestě uslyšeli nářek. Šli za hlasem a našli krásnou dívku připoutanou k dubu. Vyprávěla jim, že se jmenuje Šárka, že ji dívky přepadly a chtěly na Děvín odtáhnout. Ale uslyšeli jezdce a tak ji přivázaly ke stromu a utekly. Na krk ji pověsily roh a k nohám položily džbán s medovinou, aby se ještě trápila tím, že nemůže hlasem rohu přivolat pomoc a ze džbánu se napít. Ctirad okouzlen její krásou ji uvěřil. Rozvázal jí, medovinu s ní popíjel a na roh troubil. Náhle z lesa vyrazily šiky žen, Ctirada zajaly a jeho družinu pobily. Ctirada na Děvín odvedly a tam popravily.

To muže rozlítilo a mnoho žen pobili či zajali a odvedli na Vyšehrad. To rozzlobilo Vlastu. A tak se v čele žen hnala na Vyšehrad, aby muže pobila.

Muži jim vyrazili naproti. V bitvě se Vlasta příliš vzdálila od ostatních žen a byla zabita. Muži měli v bitvě vrch a když ženy viděly, že Vlasta je mrtva, přestaly bojovat a prosily o milost. Ale muži je všechny pobili a Děvín vypálili. A tak skončila dívčí válka.