Manon Lescaut

Původní Manon Lescaut napsal francouzský spisovatel Prévost. Kniha je psána jako divadelní hra o 7 obrazech. Prostor je reálný, ale omezený, protože je vyjeven vždy jen jeden určitý obraz, ve kterém se odehrávají různé scény.

Děj příběhu se odehrává ve Francii. Mladý student Des Grieux a jeho učitel, kněz Tiberge, přijíždí do města Amiensu. Když se jednou loučí s ostatními před malou hospůdkou, potká krásnou, šestnáctiletou, Manon z Arrasu, která se ještě týž večer má stát na přání svých rodičů, a proti své vůli, jeptiškou. Des Grieux se zase pro změnu má stát knězem. Jelikož se ale do Manon zamiluje na první pohled, dohodnou se tedy a v noci spolu utečou do Paříže. Těsně před odjezdem se ještě Manon seznámí s panem Duvalem, který jí skládá poklony a přitom jí zapůjčí velice vzácný náhrdelník. Po příjezdu do Paříže se spolu ubytují v jednom bytě a Des Grieux napíše svému otci dopis, že se již nechce stát knězem a chce se s ním smířit. Prosí ho, aby mu dovolil oženit se s Manon. Tiberge se snaží Des Grieuxovi ukázat jeho zaslepenost láskou, ten si však nedá poradit. V Paříži se opět setkávají Manon a pan Duval. Des Grieux to zjistí a uteče do kláštera, což udělá radost Tibergovi, který Des Grieuxe považuje za jednoho ze svých nejlepších žáků. Manon jde ale za Des Grieuxem do kláštera pokusit se ho odprosit. A ten jí kvůli její kráse odpustí. Pokládá ji za tak atraktivní bytost, že je kvůli ní ochoten i předstírat, že je jejím bratrem, aby mohli společně jít k Duvalovi na večeři, kde Manon s klidem v duši přijímá jeho dary. Naneštěstí na večeři přijde i Tiberge, který Des Grieuxe odhalí. Duval jim oběma slíbí pomstu. Tiberge chtíc urovnat spor, domluví Manon schůzku s Duvalovým synem, který ji pozve na operu, ale zůstávají u Duvala. Manon pošle po Duvalově snoubence Des Grieuxovi dopis, v němž píše, aby se poveselil se snoubenkou místo ní. Ten se rozzlobený vydá k Duvalovi, domluví se se služebnou, že mladého Duvala pozdrží, aby Des Grieux mohl být s Manon o samotě. Přátelé služebné Duvalova syna zbijí a ukryjí. Do jeho bytu vtrhne otec, najde Des Grieuxe a Manon spolu a nechá je oba zatknout. Manon převážejí na lodi jako vězeňkyni do kolonií Mississipi. Na lodi je také Des Grieux a Tiberge, který podplatil velitele, aby milenci mohli být spolu, Manon má být provdána za Syneleta, syna velitele lodi. Bohužel ale cestou zeslábla špatným zacházením a umírá Des Grieuxovi v náručí.

Ukázka:
Manon je můj osud.
Manon je můj osud.
Manon je všecko, co neznal jsem dosud.
Manon je první i poslední můj hřích,
nepoznat Manon, nemiloval bych.
Manon je motýl. Manon je včela.
Manon je růže, vhozená do kostela.
Manon je všecko, co neztratí svůj pel.
Manon je rozum, který mi uletěl!
Manon je dítě, Manon je plavovláska.
Manon je prví i poslední má láska.
Manon, ach Manon, Manon a Arrasu!
Manon je moje umřít pro krásu…

Manon podobná andělům,
Manon, pro niž zlořečím všem svým přátelům.
Manon. Milenko! Ach Manon! Dítě…
Manon, ach Manon, Manon! Miluji tě!
Kéž by mě vaše ruka náležela.
Chtěl bych ji spoutat zlatým prstenem.
Pak byste mně snad patřila celá!
Mé srdce hoří pro vás plamenem.
Ach Manon Lescaut, já se nepoznávám.
o bylo včera, není už.
Pučí mi vousy. Běda čím se stávám!
Ach Manon Lescaut, Manon! Já jsem muž…!
Ať spadnou cáry těchto bídných rolet!
Překážejí mně jak ten těsný šat.
Mé srdce, nesmíš, nesmíš mně tak bolet.
Já vás mám, Manon, rád…
á vás mám, Manon, rád.

Ukázku mi kdysi napsal můj kamarád do památníčku, mám k ní zvláštní vztah.


Charakteristika:
Manon Lescaut – Mladá krásná a všemi obdivovaná dívka, která přestože Des Grieuxe miluje, nechce se vzdát šperků a přepychu, který jí nabízí Duval. Na budoucnost nepomýšlí. Zdá se být roztomilou a nevinnou:
Pierre, Pierre
Ještě košík
Ještě jeden košíček
Ten malovaný
S uchem
Jsou tam mé…
A mé…
A mé…
Pierre!

Rytíř Des Grieux - Mladý, naivní šlechtic, který předtím, než poznal Manon, chtěl zasvětit svůj život církvi. Manon neskutečně miluje a je schopen pro ni udělat cokoliv. Je však láskou natolik zaslepený, že si o Manon myslí, jak je nevinná…

Tiberge - Je rozporuplná osobnost. Má Des Grieuxe rád - proto jim pomáhá. Pokládá ho za jednoho ze svých nejlepších žáků a chce, aby se též stal knězem –proto jim škodí

Zhodnocení knihy:
Na čtenáře působí spíše bohatý zajímavý děj, nežli způsob komunikace postav. Některé scény mohou být pro čtenáře zdlouhavé, protože v nich například Manon a Des Grieux stále dokola mluví o své lásce. Vyprávění je psáno jako přímá řeč a absencí vypravěče. Popsány jsou pouze jednotlivé obrazy a scény, a to pozorovatelem. Čas jde chronologicky po sobě. Kniha je psána spisovným ale poněkud archaickým jazykem. Autor použil básnických prostředků, jako např: přirovnání, metafora, epifora: Hodiny letí jak ten pták,
a už se zase smráká.
Hodiny letí jak ten pták,
až do oblak, až do oblak,
ach, chytit toho ptáka…
Ach, chytit toho ptáka…
….. a další
Knihu jsem ze začátku četla s velkým odstupem, pak mě ale vtáhla do děje a přečetla jsem ji celou najednou.