Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Básně noci

Zařazeno: iReferaty.cz > Čtenářský deník > Básně noci
 
Název díla: Básně noci
Datum vložení: 31.5.2006
 

 

Sbírka Básně noci, věnovaná Památce Otokara Březiny, poprvé vyšla na jaře roku 1930 a zahrnovala v sobě sedm velkých básnických skladeb z let 1922 - 1929. Dedikace Otakaru Březinovi není rozhodně náhodou. Většina avantgardních literátů dvacátých i třicátých let si Březiny, šílence metafor, pro jeho hloubavou a imaginativní poezii velmi vážila. Nezval se Březinovi podobá zejména překypující obrazností a velkým množstvím metafor a přirovnání. Básně, které napsal jsou ale obohaceny o mnohé nové moderní prvky. Nezval, detailně seznámený s většinou básnických směrů dvacátého století, ohromuje nezkrotnou fantazií, spoustou asociací a nevyhýbá se ani automatismu. Zvlášť patrný je vliv Apollinairův.

Březinův asketismus, odstup od pražské básnické komunity a samotářství se výrazně lišily od životního stylu generace českých poetistů. Vysedávání v kavárnách, dlouhé diskuse o umění, živá i reprodukovaná jazzová hudba, svítící bulváry velkoměsta, nadšení z civilizace, radost a bezstarostnost. Uvolněná a optimistická atmosféra pražského intelektuálního prostředí měla pochopitelně vliv i na samotného Nezvala a jeho básně. Později se začne uvnitř společnosti vytvářet jistá únava, skepse, nostalgie a smutek. V básni Signály času, která byla stejně jako ostatní básnické útvary napsána bez jakékoliv interpunkce v roce 1931 a do sbírky zařazena až dodatečně, už Nezval píše: Smrti zápas s tebou vždy je nerovný sedět uprostřed své tiché pracovny být vyrušován zbytečnými léky zrazen nevděčnými budoucími věky kterým letěls vstříc jak přední závodník ještě jedenkrát si vyjít na chodník ještě jednou moci potěšit se jarem ještě rozloučit se s životem jak s darem ještě jednou spát a ještě jednou bdít ještě moci vychutnat bez výčitek klid ještě zapomenout na všecko co drtí na smutek a úzkost z života i smrti Básně noci jsou psány srozumitelným a přímočarým moderním jazykem bez přemíry cizích slov, neobjevuje se v nich mnoho archaismů ani nových složenin, jsou to básně pevně zakotvené v přítomnosti podobně jako celé hnutí poetistů. Mnohé z nich jsou psány pravidelným rýmovaným veršem, Nezval se ovšem nebojí různě experimentovat.

Ve dvacátých letech se na jedné straně Nezval oddává zdánlivě banálním jazykovým hříčkám či automatickému textu, na druhé straně se však nebojí předkládat mnohé hluboké myšlenky. V rozsáhlé skladbě Podivuhodný kouzelník z roku 1922 nabízí autor v několika zpěvech socialisticky laděný pohled na svět, představuje harmonickou a svobodnou společnost plnou lásky a vzájemného porozumění. Jednoduše utopie. Mluví se zde například o diktatuře proletariátu. Na takovéto názory je možné dívat se s určitým pochopením, neboť se objevily počátkem dvacátých let, kdy lidé ještě neměli bezprostřední zkušenost s totalitárním zřízením. Nezvalovo počínaní v letech padesátých je už jinou věcí. Důležité ale je, že v jeho básních převládá fantazijní a slovní stránka nad ideologickou.



Báseň Edison je právem považována za jeden z vrcholů Nezvalovy tvorby. Dodnes čtenáře udivuje svou hudebností, neuvěřitelným množstvím metafor, jinotajů, obrazů a asociací. Je poměrně těžké se v ní zorientovat, a tak ji můžete číst po několikáté, a stále v ní budete nacházet mnoho nového. Základní motiv je rozvíjen do nebývalé šíře, přičemž Nezval ukazuje ohromné verbální schopnosti, díky nimž dokáže málo slovy říci mnoho. Říká se, že na moderní literaturu mělo dlouho vliv Bergsonovo učení. Nevím, jestli Nezval Bergsona četl a nechal se jím ovlivnit, nicméně básně z dvacátých let nechávají mnohdy prostor instinktu a jsou plné životního elánu. Jestli však existoval nějaký konsistentní ideový proud, který měl na Nezvala prokazatelný vliv, pak to byl patrně Marxův dialektický materialismus.


V dějinách české literatury se objevuje jen málo básníků, kteří se dokáží vyjadřovat s neobvyklou lehkostí a elegancí. Kvalitám Ovidia nebo Rimbauda se dle mého přesvědčení přibližují snad jen Karel Jaromír Erben a Vítězslav Nezval. Nezval byl skutečně výjimečným básníkem, což zřejmě narozdíl od jeho morálního profilu z let padesátých nikdo zpochybňovat nebude.
Životopis spisovatele: Vítězslav Nezval
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 37 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info