Zkrocení zlé ženy

Zkrocení zlé ženy

Autor: William Shakespeare
Rok vydání knihy: přibližně kolem roku 1600
Rok vydání mojí knihy: 1983
Literární žánr: komedie

Když lord nalezne opilého kotláře před hospodou, rozhodne se, že se trochu pobaví na jeho účet. Služebnictvo lorda tedy vezme opilého k lordovi na zámek a obklopí ho vším, co by pravý lord měl míti za bohatství. Když se kotlář probudí nemůže věřit tomu, že doopravdy je urozený lord a že ten život před tím byl pouhý sen. Pravý lord se mezitím dobře baví a nechá kotlářovi zavolat převlečeného sluhu, aby předstíral, že je kotlářova žena. Také ho přijdou pobavit potulní herci, kteří mu zinscenují tento příběh:

Kdysi v Padově žil Baptista, který měl dvě krásné dcery. Starší se jmenovala Kateřina a druhá Blanka. Jejich otec byl přesvědčen, že neprovdá Blanku dřív než-li Kateřinu. Jenže starší dcera byla velice drzá, zlá a krutá, takže se o ni nikdo neucházel. Blanka už se chtěla provdat, a tak neustále svou sestru přemlouvala, aby se trochu „uklidnila“ a našla si ženicha. Kateřina ji samozřejmě nevyslyšela a chovala se dál tak jako vždy. Jelikož Blanka měla nápadníky – Gremia a Hortensia, kteří věděli o dohodě Baptisty se svými dcerami, rozhodli se najít ženicha pro Kateřinu. Tím se stal Petruccio – mladík, který se rozhodl oženit a zkrotit tuto Káču. I začal si ji namlouvat a požádal co nejdříve Baptistu o její ruku. Otec souhlasil a nechal vystrojit svatbu, na kterou ovšem Petruccio přijel na chabém a velice starém koni, v otrhaných hadrech a ještě ke všemu pozdě. Začal říkat, že přeci nezávisí na tom, jak vypadá, vždyť si přeci Katuška bere jeho a ne jeho oblečení. Byli tedy oddáni a okamžitě odjeli na venkov, kde měl Petruccio ubytování. Zde si začal Kateřinu vychovávat po svém a začal jí tvrdit, že měsíc je slunce, že místo dvou hodin odpoledne je teprve brzké ráno a takhle to pokračovalo až do té doby, kdy už ho poslouchala na slovo. Po nějaké době se rozhodli, že navštíví Katuščinýho otce, tak se tedy vydali zpět do Padovy. Když přijeli, zjistili, že se mezitím vdala i Blanka a to za mladíka jménem Lucenzio. Byli ale oddáni tajně, takže se to všichni dozvěděli, když zrovna přijeli Kateřina a Petruccio. Konec tohoto příběhu je takový, že Petruccio všem dokáže, že si už Kateřinu vychoval podle svého, jelikož si ji nechal zavolat, a ona okamžitě přišla.

Postavy: Osoby předehry:
lord
Christophero Vykuk: opilý kotlář
hospodská
páže, herci, myslivci a čeládka ve službách lordových

Osoby hry:
Baptista: bohatý padovský šlechtic
Vincenzio: starý pisanský šlechtic
Lucenzio: Vincenziův syn
Petruccio: veronský šlechtic
Gremio a Hortensio: nápadníci Blanky
Tranio a Biondello: sloužící Lucenziovi
Grumio a Curzio: sloužící Petrucciovi
Kateřina: Baptistova dcera
Blanka: Baptistova dcera
pět sluhů Petrucciových

Styl: vyprávění
Citát: „A jako že jsem syn své matky, měsíc, či kometa, či co si vzpomenu, to musí být, než pojedeme k vašim. Odveďte koně domů! Ne a ne a ne s tím věčným odmlouváním přestat!“
Zhodnocení díla: Tato komedie se mi od Shakespeara líbí nejvíce, protože je psána opravdu vtipně, srozumitelně a hlavně je to zajímavé téma. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla.