Jméno růže

Novic Adso z Melku je na cestě do opatsví se svým mistrem Vilémem z Baskervillu. Den před jejich příjezdem se na opatství nalezne mrtvé tělo jednoho ze zdejších mnichů. Vilém, jakožto bývalý inkvizitor, je požádán o prošetření úmrtí. Ještě téhož dne objasní, že se jednalo o sebevraždu. Druhý den však naleznou další mrtvolu. Jenže Vilém si je svou dedukcí jist. Rozehrává tak partii, kde měří svůj intelekt s intelktem vraha. Ve sledu šesti dní navíc zemřou všichni, které by mohl podezřívat. Navíc řád františkánů, jehož je členem, na opatvsví zklame v debatě s papežovými stoupenci a na opatství je snesena velká hanba, pro neobjasněná úmrtí. Opat se nakonec rozhodne, že se raději nechá zabít než dál hanit své opatství. Vilémovi to dochází, ale i když má mnoho znaků, důkazů a hypotéz, všemu nakonec pomůže náhoda. Formou Adsova snu a slovní hříčky díky níž se dostanou do tajné komnaty zdejší knihovny. Zde už na ně čeká vrah. Není jím nikdo jiný než slepý, starý mnich Jorge. Ten v touze po ochránění knihovního tajemství potřel stránky jedné z nejzakázanějších knih (druhá kniha Aristotelova) smrtelným jedem. Ten pak zapříčinil smrt všech ostatních mnichů. Ať už přímo či nepřímo. Jenže stařec není zdaleka tak bezmocný jak by se mohlo zdát a v potyčce s ním dojde k zapálení knihovny. Celé opatství do tří dnů shoří. Záhada je objasněna, ale opat je stejně mrtev. Byl Jorgovou poslední obětí spolu s největším knižním pokladem křesťanského středověku.