Loupežník

Hra pojednáva o setkání loupežníka s děvčátkem jménem Mimi. Ta je od mala přepečlivě vychovávána rodiči a nyní je shodou okolností poprvé doma sama. Zprvu se s loupežníkem vůbec nechce dát do řeči s tím, že jí rodiče říkali, aby se nebavila s cizími lidmi. Jenže loupežník poukáže na problém se svým kloboukem a obětavá Mimi mu ho chce zašít. Loupežník za ní proklouzne do dvoru a posléze i projde dům pod záminkou, že ji hledal. Mimi mu spravý klobouk a odejde. Loupežník zůstane sedět na lavici a přijde myslivec. Ten chce L. vyhodit, ale ten vycítí, že myslivec neobchází rajon, ale že jde za Mimi. Suše mu sdělí, že Mimi je jeho a že ji dostane do dnešního večera, i kdyby ho to mělo stát život. M. to neunese a po L. vystřelí. Ten se svalí raněn na zem. M. utíká. Z domu vyběhne Mimi. Zavolá souseda a služku. Pomáhá raněnému a nechá ho odvézt, plna starostí, do hospody. Večer se Mimi vrátí rodiče. Zrovna, když L. přišel M. říct, že se uzdravil a chce jí poděkovat. Otec se na M. rozzuří, s kým že se to baví. Mezi ním a myslivcem se strhne hádka. Když M. otec řekne L. ať táhne, vpadne loupežník do domu, kde je jen Mimi a zavře se v něm. Chvíli hrozí, že z něj nevyjde. A udělal by to. Jenže když chce M. vidět matku a L. pro ni jde, vpadne do domu služka a začne po L. střílet. V tom dorazí i vojáci, kteří střílejí také. Myslivci nezbývá než utéci. Nadobro. Všichni v něm však někoho poznali. Někoho krásného, někoho úžasného, někoho mladého. A to mu záviděly...