Bílý slon a jiné pohádky

Obě sbírky jsou spíše než pohádkami zaplněny filozofií a ponaučeními. Pohádky naprosto nejsou Waltariho silnou stránkou. Pro malé děti se nehodí, protože jsou pro ně (podle mě) příliš složité a zdánlivě bez obsahu a navíc končí často špatně nebo nijak. Pro dospělé jsou pak nezajímavé a jednoduché. Taktéž bez jakéhokoli přijatelného konce.

Např. pohádka o bílém slonu je jasnou oslavou Ghándího a jeho mírového protestu v Indii. Slon jde v čele davu, který je střílen Brity za nic. Dav má pouze zvedlé ruce a kráčí stále dál. Je zde i jakýsi "Velký muž" tedy Ghándí. Slon nakonec padne po mnoha výstřelech vojáků. Tak naplní svůj osud.