Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Staré řecké báje a pověsti

Zařazeno: iReferaty.cz > Čtenářský deník > Staré řecké báje a pověsti
 
Název díla: Staré řecké báje a pověsti
Datum vložení: 13.12.2007
Referát vložil: VeRuSh

 

squareVClanku:
id='div-gpt-ad-1564061388116-0'
Prométheus

Prométheovi bylo na opuštěné zemi smutno, a tak z hlíny a dešťové vody, které dávaly život rostlinám, vymodeloval člověka, kterému bohyně Athéna vdechla duši. Prométheus začal lidi učit stavět domy, zapřahat zvířata, léčit nemoci, stavět lodě, zpracovávat kovové rudy. Zeus, nejvyšší z bohů, který sledoval Prométheovy lidi z posvátné hory Olymp, Prométheovi poručil, aby lidi donutil k uctívání bohů a přinášení obětí, sic je stihne jejich hněv. Prométheovou lstí musel Zeus přistoupit na to, aby si lidé nechali maso a obětovali pouze tuk a kosti. Vzal proto lidem oheň, aby si maso nemohli uvařit, a aby se jim zprotivilo, ale Prométheus ukradl oheň pro lidi přímo z krbu v Diově zlatém chrámě. Tu se Zeus opět rozhněval, povolal k sobě chromého boha Héfaista, který byl vyhlášeným umělcem. Héfaistos pro Dia zhotovil nadpozemsky krásnou a dokonalou sochu ženy, které Zeus vdechl život, Athéna ji oděla, Afrodita ji obdařila krásou a Hermes, posel bohů, ji naučil řečnickému umění. Zeus ji nazval Pandorou - vším obdařenou, dal jí zlatou truhličku a poslal ji s Hermem na zemi, kde měla skříňku předat Prométheovu bratru Epimétheovi jako dar od bohů. Když však Epimétheus skříňku otevřel, vyletěly z ní všechny nemoci, hlad, bída, bolest, starosti, které se rozletěly do celého světa. Jen naděje zůstala zavřena na dně skříňky, kterou polekaná Pandora spěšně zavřela. Zeus poslal Héfaista, aby přikoval Prométhea ke skále na Kavkazu, kam mu každého dne přilétal orel ožírat játra. Prométhea vysvobodil až Herákles, který zabil orla svým šípem a jeho samotného odpoutal. Avšak od té doby musel Prométheus nosit železný prsten s kamenem z kavkazské skály, aby k ní byl stále připoután, jak Zeus určil.


Hérakles

Hérákles, syn boha Dia a smrtelné ženy Alkmény, byl dobře vychovaný a vzdělaný všeuměl s nadlidskou silou a vznětlivou povahou. Jeho síla byla už od narození tak veliká, že když žárlivá Héra poslala dva hady, aby jej jako novorozeně uškrtili, zabil je. Jednoho dne použil svou sílu proti svému učiteli a musel pak za trest odejít do hor k pastevcům, kde si musel vybrat mezi Rozkoší a Ctností. Rozhodl se pro Ctnost a vyšel z hor do Théb, které sužovaly vysoké daně vypsané králem Minyů. Herákles Thébanům pomohl zvítězit nad chamtivým králem, a toto vítězství mu zajistilo věhlas po celém Řecku i mezi bohy. Apollón mu daroval luk a šípy, Héfaistos toulec a Hermes meč. Takto vyzbrojen se dostal do Mykén, kde vládl Herkulův starší příbuzný Eurystheus, který mu záviděl jeho slávu a sílu a chtěl jej pokořit. Podle práva staršího k němu musel Herkules vstoupit do služby a vykonat pro něj deset prací a jej král zahrnoval mnoha nesmyslnými a zdánlivě nevykonatelnými úkoly:
Herkules musel skolit nemejského lva, kterého neporanila žádná zbraň. Potom musel zabít desetihlavou saň hydru, která pustošila krajinu nedaleko Lerny, zabít obrovského divokého kance, chytit laň bohyně Artemidy, vyhnal z Řecka stymfalské ptáky s kovovými drápy a s šípy místo per, vyčistit chlévy krále Augiáše, získat pás královny Amazonek a jeho posledním úkolem bylo přivést králi stáda obra Géryóna, který měl tři těla, šest rukou a šest nohou a dvouhlavého hlídacího psa. Géryónova říše ležela Africe. Cestou do Afriky musel Herkules u Gibraltaru zabít obra Antaiose, syna matky země. Na znamení vítězství pak postavil po obou stranách úžiny obrovské sloupy, které Řekové podnes nazývají Heráklovými sloupy. Šípem omočeným v jedu hydry zabil Herkules i Géryóna a přivedl Eurystheovi jeho stáda. Eurystheus chtěl Herkula znemožnit, a proto pro něj vymyslel další dva úkoly; Herkules mu musel přinést zlatá jablka Hesperidek. Při hledání zahrady Hesperidek vysvobodil Prométhea, který mu poradil, kudy se má dát. Cestou se Herkules setkal s trpaslíky Pygmaiy a došel až k obru Atlantovi, který držel nebeskou klenbu. Podržel klenbu za něj a obr pro něj zatím získal vytoužená jablka. Posledním Herkulovým úkolem bylo přivést tříhlavého psa Kerberose, který hlídal vstup do podsvětí. Herákles psa přivedl a král se ho velmi polekal a propustil Herkula ze svých služeb. Ten putoval dál světem a vyhrál v lukostřelbě ruku krásné Ioly, ale její otec mu ji nakonec odmítl dát za ženu. Ukřivděný Herkules se vydal na návštěvu ke svému příteli králi Admétovi, a získal od boha podsvětí Háda duši jeho mrtvé ženy Alkéstidy. Vydal se opět na cestu a tu jej dohonil bratr Ioly a řekl mu, že o něm král mluví jako o lupiči. Herkula se zmocnila zlost a chlapce zabil. Za tento čin jej Zeus potrestal horečkou, která ho učinila slabým. Věštkyně mu předpověděla, že si bohy usmíří, jedině když vstoupí na tři roky do otroctví. Po třech letech služby u královny Omfalé se Herkules začal ucházet o ruku krásné Deianeiry, o kterou musel soupeřit s říčním bohem Achelóosem. Herkules se s Deianeirou oženil a narodil se jim syn Hyllos. Zanedlouho po jejich svatbě se Herkules vydal do války proti otci Ioly. Deianeira na něj žárlila a proto potřela jeho oděv krví kentaura, jež jí podle jeho slov měla zajistit Herkulovu věrnost. Kentaur ale Deianeiru obelstil a krví potřený oděv začal z Herkula vysávat život. Umírající Herákles se nechal donést na vrchol hory a poprosil svého přítele Filoktéta, aby jej upálil na hranici, za což mu odkázal své zbraně. Avšak když se hranice rozhořela, povolal Zeus svého syna na božský Olymp.


Trojská válka

Trojskému králi se narodil syn, který měl podle věštby přinést městu zkázu. Proto bylo dítě odneseno do lesa, kde ho vychovávala medvědice a později pastýř, který ho tam našel. Dal mu jméno Paris. Když se z chlapce stal urostlý muž, objevily se před ním tři bohyně, které mu slibovaly vládu, silného vůdce a lásku k nejhezčí dívce. Paris se rozhodl pro lásku. Jablko, které mělo ukázat jeho rozhodnutí, daroval Afroditě, bohyni lásky. Afrodita doprovodila Parise k Heleně, krásné manželce krále Meneála, do Řecka. Paris Helenu unesl do Tróji a tak se rozpoutala desetiletá trojská válka. Soupeři byli tak vyrovnaní, že o vítězství mohla rozhodnout jedině lest, které Řekové použili. Předstírali útěk, ale skryli se nedaleko za skalami a velké hrdiny ukryli do dřevěného koně před hradbami Tróje. Trójané po velkých oslavách vítězství ulehli ke spánku, který znamenal zkázu Tróje. Řekové vtrhli do města a obyvatele pobili a některé odvezli do otroctví. Ale ani vítězům válka nepřivezla dobro. Za tolik let se domů vraceli starci a nacházeli tam stařenky či hroby.


Odysseovy cesty

Odysseus se po 20 letech Trojské války vracel domů do Ithaky. Ale cesta nebyla zcela tak jednoduchá jak si Odysseus myslil. Cestou narazili na ostrov obrů, kde ztratilo život 6 jeho kamarádů, a oslepení obra Polyféma syna boha Poseidoma vládce moří neznamenalo nic dobrého. Poseidon jim chystal na moři samá překvapení, ovšem Odysseus jim se ztrátami odoláva. Projeli také kolem lákávých pěvkyň neboli Sirén, kolem saně se psími hlavami ale i kolem Poseidonovi dcery, která chrlila vodu. Ale to na moři byla jenom jedna loď z dvanácti lodí. Ostatní lodě potopili obrovití lidé a někteří se nechali zlákat božskými hlasy Sirén, ale ani Odysseovy přátelé se nevrátili domů, protože se nechali zlákat dobytkem boha a za to je postihla smrt. Když už Oddysseus po svém dlouhém putování konečně uviděl břehy své Ithaky, musel ještě se svým synem Telemachem pobít nápadníky své ženy a pak teprve se dočkal šťastného a klidného stáří


Založení Théb

Zeus se zamiloval do krásné Europy , dceru krále Agémona. A tak se proměnil v bílého býka
s křišťálovými rohy unesl překrásnou Europu, dceru krále foinického Sidonu Agénora. Agénor vyslal svého syna Kadma, aby svou sestru našel a přivedl domů. Kadmos se na svém putování dostal až do proslulé věštírny v Delfách, kde mu Pýthie předpověděla, že má zanechat pátrání po sestře a následovat osamělou jalovici a na místě, na kterém se jalovice zastaví k odpočinku, má založit nové město zvané Théby. Kadmos udělal vše, jak věštba vyžadovala, ale v místě, kde měl založit nové město, narazil na strašného draka, syna boha války Área, který zabil všechny jeho druhy. Kadmovi se nakonec podařilo draka zabít a na popud bohyně Athény zasadil všechny dračí zuby, z kterých vyrostli noví válečníci. Ti se pozabíjeli navzájem, kromě pěti nejstatnějších. S těmi pak Kadmos založil Théby.
Životopis spisovatele: Eduard Petiška
Hodnocení: (hodnotilo 81 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



   Referáty na stejné téma:
Staré Řecké báje a pověsti Petiška, Eduard 348 slov
Staré řecké báje a pověsti Petiška, Eduard 635 slov
Staré řecké báje a pověsti Petiška, Eduard 6612 slov
Staré řecké báje a pověsti Eduard, Petiška 709 slov
Staré řecké báje a pověsti Petiška, Eduard 333 slov
Staré řecké báje a pověsti Petiška, Eduard 523 slov
 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | HowToVideo.info | Cestovatelský Norimberk.info