Nezvaní hosté

Napsali:
Penelope Livelyová, Philippa Pearceová, John Gordon, Dorothy Edwardsová, Jan Marková, Joan Aikenová, Catherine Seftonová, Leon Garfield, Ruth Manningová-Sandersová, William James Wintle, Edward Bulwer-Lytton

Tato kniha má mnoho kapitol, čemuž taky nasvědčuje ta kupa spisovatelů. Popíšu tedy alespoň první kapitolu, která má stejný název jako první část názvu knihy – Nezvaní hosté.

Bylo-nebylo jednoho starého baráku, do něhož se přistěhovala rodinka. První večer se u dětí objevil pohodový duch s jehlicemi. Děti doběhly pro rodiče, ale ti nic neviděly. Ten duch je tu totiž jen pro děti. Další večer tu byl zase, ale tentokrát s dýmkou a novinami a spolu s dalším duchem. Začali se představovat. Lízali lízátka a kvůli mlaskání děti nemohly spát. Třetí noc byli tři plus kočka a pes. Po týdnu se duchové rozlezli po celém domě a ukazovali se i během dne. Děti se dohodly, že je musí nějak vyhodit. Mohly je nechat u strýce, ke kterému zanedlouho půjdou na návštěvu. Řekly duchům, že se jde na výlet do přírody a duchové šli radostně s nimi. Když se ty nafouknuté mikrotenové sáčky ocitly u baráku strýce, nahrnuly se dovnitř. Nebyly tam ale samozřejmě děti, které mají rády, takže šly zase zpět. Jednou k nim šla sousedka s malými dvojčaty a ta tam udělala úžasný bordel. Když se jim ukázali ti průhlední duchové, tak rázem byl klid, jako na pohřbu. Když návštěva odešla, děti uviděly příležitost, jak se duchů zbavit. Duchům se do stěhování nechtělo, ale nakonec souhlasili. A od té doby jsou děti, mimina i ta poloprůhledná stvoření spokojená.