Mrtve more

Příběhy Mrtvého moře jsou převyprávěním Starého zákona nalezeného na svitcích u Mrtvého moře. Je napsán hebrejsky asi 1000 př.n.l. Je rozdělen do tří velkých oddílů:

Tóra: zákon neboli knihy Mojžíšovy (Pentateuch), tj. Genesis, Exodus, Leviticus, Numery, Deuteronomium.

soubor Proroků: dějiny Izraele, výroky a skutky proroků- Izaiáš, Jeremiáš, Ezechiel, Dvanáct proroků.

soubor tzv. Svatých spisů: básnické knihy, Žalmy, Jób, Přísloví, Pět svitků (Píseň písní, Rút, Kazatel, Jeremiášův pláč, Ester), knihu Danielovu s mystickými zjeveními (svatými apokalypsy) a některé spisy historického rázu.

Obsah: Od stvoření světa k babylonské věži
Stvoření světa: Nejprve stvořil bůh nebe a zemi, nařídil světlo. Další den nebeskou klenbu, rozdělil vody. Třetí den rozdělil souš od moře,vytvořil rostliny a stromy. 4. den stvořil Slunce a Měsíc a hvězdy. Pátý den mořské živočichy a ptáky. Šestého dne suchozemské živočichy a nakonec člověka. 7. den bůh odpočíval.

Adam a Eva v ráji: Bůh stvořil rajskou zahradu (ráj - Eden) a člověka, aby se o ní staral. Když Adam tvrdě spal, vyňal mu žebro a stvořil z něj ženu- Evu. Zakázal jim pouze jíst plody „stromu vědění dobrého a zlého. Evu však přelstil had a ta ukousla. Po ní i Adam. Poznali svou nahotu a utrhli si fíkové listy, aby ji skryli. Bůh se na ně rozzlobil a vyhnal je z ráje, aby neukousli i ze stromu života.

Kain a Ábel: Adam a Eva měli dva syny. Kaina a Ábela. Kain byl zemědělec a Ábel pastýř. Kain obětoval boha plody země, Ábel dal nejlepší jehňata. Hospodinovi se více líbilo jehně. Kain žárlil a Ábela zabil.

Potopa: Lidé se rozmnožili. Okrádali se a vraždili v neustálých válkách. Jen jeden jediný byl poctivý- Noe. Hospodin se rozhodl seslat na zem potopu. Noemovi přikázal postavit archu a do ní nabrat od každého živočicha pár a své tři syny Sema, Chama a Jáfeta. Pak se strhla bouře. Trvala 40 dní a 40 nocí. Vše zahynulo kromě Noema. Archa přistála na hoře Ararat. Nejdříve vypustili havrana, pak holubici. Zem oschla a Jahve (bůh) se umluvil s Noemem, že už nikdy nezahubí lidstvo a na počest stvořil duhu.

Babylónská věž: Lidé mluvili jedním jazykem. Byli pyšní a chtěli postavit stavbu sahající až k nebi. Jahvemu se to však nelíbilo.Proto lidem zaměnil jazyky, aby se nemohli dorozumět.

Abrahám, Izák a Jákob:
Abramova rodina žije v Uru: Táre měl 3 syny: Hárána (brzy zemřel), Abrama a Náchora. Byl bohatým a váženým občanem města. Táre se rozhodl přestěhovat do Chárranu: Táre byl vyznavačem boha Měsíce Nannara (Sína). Chammurabi chtěl porobeným národům vnutit boha Marduka, a proto se Táre chtěl přestěhovat. Rozhodl se pro Chárran, protože tam mohl volně obchodovat a i pást své ovce. Táre, Náchor a Abram v nové vlasti: Rodině se žilo v Chárranu dobře. Abram však začal uctívat jen jednoho boha. Většina se od něj odvrátila jako od odpadlíka. Když Táre ve 205ti zemřel, Abram odešel se svou ženou Sáraj (nevlastní sestra), synovcem Lotem a pár dalšími přívrženci do nové země.

Putování do země Kanaán: vydali se do poměrně málo obydlené země Kanaán. Dorazili do Damašku a tam odpočívali. Při sháňkách potkal Abram Elizera, kterého vzal k sobě jako syna. Svěřoval mu nejodpovědnější práci.

V zemi zaslíbené: Abram střídal pastviny, jak si stáda žádala. U Betelu obětoval bohu za dosavadní ochranu stáda. Jinak byl ale zemí rozčarován. Jednou postihlo Kanaán sucho. Abram se vydal do Egypta.

Jak se Sáraj stala faraónovou manželkou: Sáraj tam vydával za svou sestru. Faraón chtěl krásnou Sáraj za ženu a dal Abramovi dary. Hebrejský bůh se naň rozzlobil a Faraón obávaje se boha pustil Abrama se Sáraj i se všemi dary domů. Lotova hrůzná příhoda: Vrátili se do Betelu. Pro početnost pastevců se Abram a Lot rozdělili. Lot se dal do Sodomy, Ab. do Marme u Hebronu. Elamský král vtrhl do Sodomy, Gomory a 3 dalších měst a odvedl si zajatce (i Lota) s sebou. Když se to Abram dozvěděl, osvobodil Lota i jeho krajany.

Abram má starost o potomstvo: Abram stále neměl syna, a proto Sáraj (neplodná)přivedla otrokyni Agar, která mu porodila Izmaela. Abram se stává Abrahámem: Abram dal všechny muže obřezat na znamení jednotného národa. Přijal jméno Abrahám- otec mnoha národů. Sáraj přejmenovali na Sáru- Její Veličenstvo. Návštěva tří tajemných mužů: Jednou přišli 3 muži. Abrahám je pohostil a oni mu řekli, že Sára bude mít syna. Později poznal, že to byl bůh.Šel zničit Sodomu a Gomoru, ale dovolil Abrahámovi, že když tam najde 10 dobrých mužů, nezničí je. Sodoma a Gomora: Andělé v Sodomě potkali Lota, ten je pohostil, nevydal bouřícímu davu. Proto ho zachránili. Cestou se však nesměl ohlédnout. Sodoma a Gomora se změnili v ruiny. Lotova žena neodolala a ohlédla se. Změnila se v solný sloup. Jak se král Abimelech nechal oklamat: Abrahám se utábořil mezi městy Kádeš a Sur. Král Abimelech chtěl Sáru za ženu, ale Jahve mu pohrozil. Abim. se rozzlobil, ale Abrah. mu vysvětlil, že se bál. Abimelech je nakonec obdaroval a odpustil jim. Narození Izáka: Sára opravdu porodila syna- Izáka. Sára na Izmaele žárlila, a tak ho (s božím dovolením) poslal s Agar do Egypta. Izák byl dán prvorozeným synem.

Izák na obětním oltáři: Bůh chtěl Abraháma vyzkoušet a nakázal mu, aby obětoval Izáka. Odhodlal se tak učinit, ale bůh ho však v pravý čas zadržel. Obětoval místo něj ovci. Smrt Sáry: V Hebronu zemřela Sára. Abraham zakoupil jeskyni Machpelah a ta se stala rodinnou hrobkou. Jak oženili Izáka: Abrahám poslal posla do Charránu, aby tam Izákovi našel nevěstu ze svého rodu. U studně mu dala napít Rebeka. Její rodiče ho pohostili, a když jim řekl, proč přišel, ukázal dary a vypověděl o Abrahámově bohatství, dali mu Rebeku. (Byla to Betuelova dcera a Náchorova vnučka.)

Abrahám se podruhé oženil: Abrahám si vzal Ceturu, která mu porodila 6 synů. Musel však Izáka prohlásit za prvorozeného se všemi právy, a tak jim poradil, aby se dali na východ od Kanaánu-štědře je obdaroval. Abrahám zemřel ve 175ti.Pochován byl u Sáry. Dvojčata Izáka a Rebeky: Izák Rebeku velice miloval, ale až po 20 letech jim dal dvojčata: 1.Ezau a 2.Jákob. Z Ezaua se stal lovec, který na sebe moc nedbal, zatímco opatrný Jákob byl rozený obchodník a rolník. Rebeka měla radši Jákoba, Izák Ezaua. Za misku čočovice: Jednoho dne přišel hladový Ezau z lovu a žádal po Jákobovi jeho čočku. Ten ji vyměnil až za prvorozenství. Izákovi radosti a strasti: Hebron postihlo sucho a Izák se vydal do země Abimelechovi. Aby se uchránil, použil stejnou lest jako kdysi Abrahám. I jemu Abim. odpustil. Pro jeho bohatství ho místní lid neměl rád a dělal mu nepříjemnosti. Jahve ho ale chránil a Abimelech se mu přijel omluvit. Lest Rebeky a Jákoba: Izák ztrácel zrak. Jednou řekl Ezauovi, že mu dá požehnání, ať mu uloví něco k snědku. Rebeka upekla beránka a poslala Jákoba převlečeného jako Ezau k Izákovi. Ten mu požehnal. Ezau slíbil, že Jákoba zabije, ale s ohledem na otce až po jeho smrti. Požehnání bylo totiž nevratné. Jákobův žebřík: Rebeka se o Jákoba bála, a proto ho poslala k svému bratru Lábánovi. I otec mu dal své požehnání. Cestou ulehl Jákob na kámen a usnul. Zdálo se mu, že viděl žebřík až do nebe a na jeho vrcholku mu Jahve říkal:“ Zem, na které ležíš ti dávám i tvým potomkům. Toto místo nazval Betel= dům boží. Slíbil bohu obětovat desátek za ochranu před nebezpečím. Jak se Lában a Jákob vzájemně obelstívali: Jákob dorazil do Chárranu a Lában mu slíbil za 7 let práce dceru Ráchel. Při svatebním obřadu mu podstrčil ošklivější Líu. Jákob miloval Ráchel, a proto sloužil ještě 7 let. Lía na Ráchel žárlila. Ráchel byla neplodná, Lía dávala syny. Ráchel mu přivedla souložnici Bálu. I Lía se stala neplodnou, a tak mu přivedla Zelfu. Jákob sloužil ještě 6 let za každý barevný kus dobytka. Měl 12 synů (mezi nimi i Rácheliina Josefa) a jednu dceru. Navracel se do Kanaánu.

Jákobův útěk: Jákob se svým bohatstvím odešel od Lábana, ale ten se za ním vydal. Bůh mu však přikázal, aby mu neubližoval. Místo jejich úmluvy nazvali Jákob -Galád, Lában - Jegar Sahaduta. Jákob zápasí s bohem: Jákob se utábořil v Mahanaimu. Poslové od Ezaua 5ekli, že sem táhne s ozbrojenou skupinou. V noci se mu zdálo, že zápasí s bohem o požehnání. Ten mu pochroumal stehenní žílu (nikdy ji už pak nesměli jíst) a dal mu přízvisko Izrael. Setkání s Ezauem: Konečně se objevil Ezau. Jákob mu stále nedůvěřoval. Bratr však už na křivdu zapomněl a pozval ho k sobě na horu Seir.

Jak Jákobovi synové pomstili sestru: Jákob se však vydal do Sichememu. Tamější princ Sichem unesl, znásilnil a pak se ucházel o Jákobovu dceru Dinu. Král Emor se zaň přimlouval, že spojí své národy v jeden. Jákobovi synové si kladli za podmínku obřízku všech mužů. Pak ale stejně Dinu od prince unesli a odjeli. Jákob v Betelu a v Marme: Jahve Jákobovi poradil, ať jde do Betelu. Jákob ho uposlechl a obětoval mu. Když pak vyrazili k Efratě porodila Ráchel syna a zemřela. Byl pojmenován Benjamin. Pak šel Jákob do Marme a tam později pochoval s Ezauem Izáka.

Bouřlivé osudy Josefovi:
Prodán do otroctví: Josef se stal velice pyšným domácím mazlíčkem. Jednou jel za bratry na pastvu a ti se umluvili, že ho hodí do studně. Pak ho prodali do otroctví projíždějící karavaně. Josef v Putifarově domě: Josef velice dobře sloužil vysokému Eg. hodnostáři. Ten ho povýšil. Putifarova žena ho chtěla svést-on nedovolil. Zalhala naň proto svému manželu a ten ho vsadil do vězení. Jedno zavřeli i faraónova číšníka a kuchaře. Josef jim dobře vypověděl sny.

Ve faraónově paláci: Asi za dva roky měl faraón 2 sny. číšník si vzpomněl na Josefa. Ten vypověděl sny i faraónovi a ten ho povýšil na hlavního správce země. Josef se oženil a měl 2 syny. Josef vládne v Egyptě: Po 7 letech hojnosti přišlo 7 let hladu. Josef dal lidu obilí za půdu i za otroctví. Po 7 letech vlastnil faraón všechnu půdu i lid.

Jákobův rod trpí hladem: Bratři z Kanaánu přišli do Egypta nakoupit obilí. Josef je poslal domů pro nejmladšího a nechal si zárukou Simeona (bratři ho nepoznali). Znovu se vrátili a Josef podrobil bratry zkoušce a poznal, že jsou čestní. Josef znovu podrobuje bratry zkoušce: Josef znovu nastražil past. Bratři i tentokrát prokázali svou čestnost. Tentokrát se jim představil a poslal je pro otce.

Rod Izraelův se usadil v nilské deltě: Izraelův rod se usadil v nilské deltě. Jákob se znovu setkal s Josefem a zemřel. Pochován byl v Abrahámově jeskyni. I Josef později zemřel ve 110.

Mojžíš:
Otroctví: Jákobovi potomci žili v Gosenu už let. Už se zapomnělo na Josefa. Izraelité museli otročit v cihelnách. Zázračná záchrana: Novorození chlapci byli házeni do Nilu. Mojžíše poslala matka v ošatce. Adoptovala ho princezna. Matka (jako chůva) ho potají učila znát izraelské zvyky. Přesto žil v paláci a nedovedl se okázalosti vzdát. Pak se ale postavil na stranu Izraelců a musel ze země uprchnout. Čtyřicet let ve vyhnanství:Odešel ke vzdáleným příbuzným z rodu Abrahámova. Tam se oženil se Zeforou a měl 2 syny - Gersona a Eliezera. Postupně se vžíval do role izraelity a seznámil se s Jahvem. Bylo to ve snu, kdy Mojžíš uviděl hořící keř a z něj ho Jahve posílal vysvobodit své bratry z egyptského otroctví.

Odchod z Egypta:
Vrátil se do Egypta a se svým bratrem Áronem prosili faraóna, ale ten je nepustil. Mojžíš seslal na Egypt 10 pohrom:

rozplemenili se žáby
voda v Nilu se změnila na krev
komáři
mouchy
dobytek padal od moru
lidská těla pokrývali vředy
velké krupobití
množství sarančat
veliká tma

Jahve chodil po domech a zabíjel vše prvorozené (kromě domů izraelitů- ti měli prahy potřeny beránčí krví)

Pak se Mojžíš s lidem :vydal na cestu pronásledován eg. vojáky. Přechod přes Rudé moře: U Rudého moře se vlny rozestoupily a Mojžíš mohl projít. Egypťany však pohltily vlny. Putování pouští: Cestou přes poušť Sur se střídala období hojnosti a naopak nedostatku. V této době na Mojžíše skuhral, ale Jahve jim vždy pomohl. Mojžíš kmen rozdělil na několik částí, z nichž nejlepší postavení měli Levité,z nichž pocházel sám Mojžíš. Tanec kolem zlatého telete: Zastavili u hory Sinaj, kde Mojžíš obdržel od Jahva 10 přikázání a jiné zákony, podle kterých se měli izraelité řídit. Byl však na hoře příliš dlouho, a tak se někteří vrátili k pohanskému modlářství. Když Mojžíš viděl jak tančí okolo zlatého telete, přikázal Levitům a zabili 3000 odpadlíků.

Úmluva s Jahvem: Mojžíš prosil Jahva za odpuštění a ten mu znovu slíbil, že dostanou Kanaán. Postavili přenosný chrám a novou archu úmluvy, do níž dali desky s desaterem i texty dalších zákonů.

Cestou do Kádeše: V poušti opět začal lid reptat, jako pokaždé, když není něčeho dostatek. Jahve je však ztrestal. Nakonec stanuli u hranic Kanaánu. Zvědové však přinesli zprávu, že je zem dobře hlídaná. Lid začal volat po novém vůdci, jen Jozue a Kálef věřili v boží ochranu. Jahve se rozhněval a zakázal izraelitům do Kanaánu vstoupit- až do další generace.

Čtyřicet let na poušti: Izraelité se usadili u Kádeše nastálo. mezi nimi však panovali neshody, Levity vedl proti Áronovi Chór, Mojžíš na ně však seslal oheň- zahynulo 14700 povstalců. Dokázal, že Áronova funkce je dána od boha. Pak už v Kádeši žili dalších 40 let. Spousta jich však zlhostejněli (k náboženství), a ani Mojžíš nebyl úplně nábožensky čistý (kvůli vodě uhodil 2x do skály. Trest byl krutý- nesměl nikdy vkročit do Kanaánu. Do zaslíbené země: Mladí izraelité se vydali na cestu. Aby se dostali ke Kanaánu, musel porazit několik států. To se jim povedlo.

Kouzelník Balám: Moábský král Balák chtěl izraelity porazit, a proto si pozval kouzelníka Baláma. Tomu však Jahve zakázal syny Izraelovy zaklít. Poradil tedy jen, ať to zkusí jemnou cestou- po ženách. Izraelci na to skočili, avšak Fínes, syn velekněze Eleazara, zavčas spiknutí odhalil a moábský lid vyhladili. Poslední Mojžíšovy dny: Před vstupem do Kanaánu na hoře Nebo doplnil Mojžíš zákoník, spočetl lidi (601730), za nástupce si určil Jozua, spravedlivě svému lidu rozdělil Kanaán a připomněl nutnost víry. Pak o samotě vydechl naposled.