Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Kytice z pověstí národních (1853)

Zařazeno: iReferaty.cz > Čtenářský deník > Kytice z pověstí národních (1853)
 
Název díla: Kytice z pověstí národních (1853)
Datum vložení: 1.7.2008
 

 

Dílo: Kytice z pověstí národních (1853)
Autor: Karel Jaromír Erben
Doslov a vysvětlivky: Dr. Svatopluk Cenek
Výtvarná redaktorka:Věra Šimanová
Obálka a vazba: Antonín Hachle

Pro toto vydání bylo výchozí 4. vydání Erbenovy Kytice v Národní knihovně (Praha 1956). Byl vypuštěn cyklus Písně.

„Zlato chtít snad pozlacovat,
slunce svící osvěcovat,
duhu barvou domalovat,
sopku ohněm podpalovat,
démantův chtít tvrdost zvýšit,
oblakův chtít rychlost spíšit,
toť by bylo rozumnější
nežli tvoje, pěvče Erbene,
písně chtít snad písní opěvovat.“
(Jan Neruda, Hřbitovní kvítí, 1857)

Kytici se dostalo velkého obdivu již po jejím prvním vydání (1853), a i dnes je Kytice jednou z nejoblíbenějších básnických knih našeho písemnictví. Řadíme ji mezi klasická díla.
Kytice se skládá ze třinácti básní. Nejstarší je Poklad (1834). Poslední básně vznikaly v letech 1851 a 1852, tzn. Blízkost revolučního roku (1848), což je svízelná doba národního života, začínalo období vládního absolutismu pojmenovaného podle vídeňského ministra Alexandra Bacha. Vídeňská vláda se obávala šíření revolučních myšlenek, a proto sledovala činnost českých spisovatelů.
Kytice měla původně 12 balad. Druhé vydání obsahuje Lilii a nově ještě oddíl Písní. Básně Kytice rostly řadu let z Erbenova zaujetí pro lidovou slovesnost i z jeho snahy o její oživení.
Básník vytváří v Kytici hluboké konflikty, vyhledává protiklady a z nich zobrazuje starobylý mravní názor. Porušení řádu bývá někdy přísně potrestáno, jindy je usmířeno pokáním.
Takové lidové představy Erben zobrazil umělecky v živých příbězích, ve kterých nacházíme vypodobnění některých základních lidských vztahů a pocitů.
Tvořil pomocí nadpřirozených jevů. Podle lidových představ zajišťují mravní řád, upomínají na něj či trestají provinění. Tak se stala Erbenova sbírka básní obrazem dávného lidového myšlení a cítění.

Kytice
Je úvodní báseň, na které se odráží lidová představa o koloběhu života v přírodě. Báseň je dvoudílná. První část vypravuje báji o původu mateřídoušky. V její druhé polovině děti našly na matčině hrobě mateřídoušku a uctívají v ní odkaz mrtvé matičky stejně, jako Erben nachází na dávné mohyle, matky vlastni její odkaz v lidových pověstech.

„Zemřela matka a do hrobu dána,
siroty po ní zůstaly;
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledali.

I zželelo se matce milých dítek;
duše její se vrátila,
a vtělila se v drobnolistý kvítek,
jímž mohylu svou pokryla.

Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateřídouškou nazvaly.“

Báseň byla napsána jako jedna z posledních.

Poklad
Erben vybíral ze známých pověstí vhodné dějové prvky, spojoval je v jednotný příběh, kde vynikne mravně poučná myšlenka a to ta, že mateřská láska je nejvyšším lidským zákonem
Z touhy po zlatě porušuje vdova zákon mateřské lásky; matka je potrestána jak ztrátou zlata, tak i ztrátou dítěte, ovšem po roce pokání dostane milost a dítě je jí vráceno

I.
...
„A tu z vísky k Boží slávě
vzhůru běží zástup hojný;
veský lid to bohabojný,
a dnes Velký pátek právě.“
...


V.
„Dávno kostelíček zbořen,
umlkly již zvonka zvuky;
a kde někdy stály buky,
sotva jaký hnije kořen.“
...

Svatební košile
Patří k nejstarším skladbám Kytice. Ve Svatební košili jde o protiklad života a smrti. Vítězí zde život nad smrtí jen díky pokání.
Panna se dopustila provinění rouháním, je potrestána a vzata na milost

„Maria, panno přemocná,
ach, budiž ty mi pomocna,
vrať mi milého z ciziny,
květ blaha mého jediný;
milého z ciziny mi vrať –
aneb život můj náhle zkrať;
u něho život jarý květ-
bez něho však mě mrzí svět.
Maria, matko milosti,
buď pomocnicí v žalosti!“
...

Polednice

Erben použil báje a nadpřirozené zlé bytosti k uměleckému zobrazení odpovědnosti mateřské lásky.
Matka tento základní lidský vztah porušila tím, že na ně neuváženě zavolala příšeru – Polednici; provinění bylo krutě potrestáno smrtí dítěte

„U lavice dítě stálo,
z plna hrdla křičelo.
„Bodejž, jsi jen trochu málo,
ty cikáně, mlčelo!“

„Poledne v tom okamžení,
táta přijde z roboty;
a mě hasne u vaření
pro tebe, ty zlobo, ty!“
...
Zlatý kolovrat


Báseň vznikla mezi posledními sbírkami; mravní řád a spravedlnost tentokrát nezajistí nadpřirozené bytosti jako v dosavadních básních, ale stařeček a pohádkový kolovrat, kteří prozradí krutý čin

...
„Vyšla dívčina jako květ,
neviděl také krásy svět;
přinesla vody ze studnice,
stydlivě sedla u přeslice,
předla, předla len.

Pán stoji, nevěda co chtěl,
své velké žízně zapomněl;
diví se tenké, rovné niti,
nemůže oči odvrátiti
z pěkné přadleny.“
...

Štědrý den

Erben v této básni usiloval o přirozeném působení lidového jazyka; dva rozdílné osudy; příběhy dívek Marie a Hany
V těchto pěti zpěvech se dokonale projevilo básníkovo umění; líčení nálad, krajinomalba a výrazné kresby postav


I.
Tma jako v hrobě, mráz v okna duje,
v světnici teplo u kamen;
v krbu se svítí, stará podřimuje,
děvčata předou měkký len.

„Toč se a vrč můj kolovrátku,
ejhle, adventu již nakrátku,
a blízko, blizoučko Štědrý den!“
...




Holoubek


Báseň patří jak svým obsahem, tak i svým zpracováním mezi nejlidovější skladby sbírky
Jedná se o myšlenkový základ otázky viny a svědomí; zde jde o manželský svazek, který je nedotknutelný a jeho porušení je přísně trestáno
Erben tuto myšlenku zobrazí jednoduchým dějem o ženě, která otrávila svého manžela a svědomí ji dožene k sebevraždě

...
„Směj se, směj, nevěsto,
pěkně ti to sluší;
nebožtík pod zemí,
ten má hluché uši!

Objímej milého,
Netřeba se báti;
rakev dosti těsná -
ten se neobrátí.“
...

Záhořovo lože

Báseň byla v Kytici otištěna až v roce 1853; tato legenda má dvojí dějové pásmo: Jedno o kajícím se hříšníkovi Záhořovi, druhé o pobožném poutníkovi, který sestupuje pro úpis do pekel
Proti ostatním básním sbírky není tato báseň tak prostá a je méně lidová

...
„I zaplesalo srdce v mládencovu těle
a zrak jeho čilý jiskřil se vesele:
„Ach, jistě, jistě! Bůh dobrotivý
stařečkovi k vůli tu své činí divy:
pro posilu jemu – místo chladné vody –
pustá v lese skála rajské nese plody.“
...




Vodník

Konflikt balady je vybudován na nepřátelském vztahu mezi životem a silami, které život hubí; Erben využíval prvků lidového podání k vytvoření uměleckého děje
Zrakovou názornost posiluje zvukomalbou př. „ a na topole podle skal zelený mužík zatleskal.“

...
„Nikam nechoď, dcero moje!
Zradu kuje vodní vrah;
ač že péči máš o dítě,
mně o tebe větší strach.
Vari, vrahu, do jezera!
Nikam nesmí moje dcera;
a pláče-li tvé děťátko,
přines je sem na náš práh.“
...

Vrba

Náleží svým vznikem mezi poslední básně Kytice
Podobenství mezi ženou a vrbou není v Erbenově příběhu rozvíjeno s obvyklým prudkým spádem děje; příběh je zobrazován přímou řečí
...
„Jasnou hvězdou strhne z nebe;
Slovo mocné zhojí tebe.

Ó, pane můj, milý pane,
nechtěj dbáti řeči plané.

Co souzeno při zrození,
tomu nikdež léku není.

Co sudice komu káže,
slovo lidské nerozváže!“
...




Lilie

Tato báseň byla vložena až do druhého vydání; o nic menší je Erbenovo mistrovství v kresbě nálady, krásy lilie a panny i v tom, jak jsou city zobrazovány svými vnějšími projevy

„Umřela panna v době jarních let,
jako když uschne mladé růže květ;
umřela panna, růže v poupěti-
škoda jí, škoda v zemi ležeti.“
...


Dceřina kletba

Tato báseň se látkou přemyká k lidové epické poesii; matka klade otázky, dcera odpovídá; rozhovor je dramatický, náznakový, smysl odpovědí je zastřen, odkrývá se dodatečně

...
„Kletbu zůstavuji tobě,
matko má!
kletbu zůstavuji tobě,
bys nenašla místa v hrobě,
Žes mi zvůli dávala.“


Věštkyně

Náleží mezi nejpozdější skladby sbírky; její básně vznikaly na počátku padesátých let v době těžkého útlaku českého národa
Erben vložil do Kytice jen šest zlomků věštkyně

...
„Řeka si hledá konce svého v moři,
plamen se k nebi temení;
co země stvoří, sama zase zboří:
avšak nic nejde v zmaření.
...
„Viděla jsem muže na Bělině vodě,
praotce slavných vojvodů,
on za svým pluhem po dědině chodě,
vzdělával země úrodu.“
...


Vlastní názor:

+ Pro mě je Erben jeden z největších básníků. Již od první básně, kterou jsem si v životě přečetla (Svatební košile), mě upoutala tajemnost veršů, jejich příběh, jenž byl vložen do fantasticky zpracovaných balad. Je těžké popsat, co ve mě probouzí jeho schopnost vcítit se do světa tak trochu jiného, tajemného, temného…
- Jediná z cyklu básní se mi příliš nelíbí. Nejspíš mi jen není tolik blízká. (Záhořovo lože)
Životopis spisovatele: Karel Jaromír Erben
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 56 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát | Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info