Sonety Lauře

většina básní jsou milostné a soustřeďují se kolem jediného tématu – umělcovy nenaplněné lásky k donně Lauře.

Francesco Petrarca, italský středověký básník, se narodil v roce 1304 ve Florencii byl vypovězen ze svého rodného města. Petrarca odešel do jihofrancouzského Avignonu. Navštívil i Čechy, byl v písemném styku s císařem Kalem IV. Rozhodující událostí Petrarcova života bylo setkání se ženou, kterou proslavil ve svých znělkách pod jménem Laura (zemřela v roce 1348).

Sonety Lauře – Petrarcu provází životem láska k Lauře. Skutečný prožitek lásky, štěstí i trápení, zachycuje vlastní pocity ve znělkách.

• Francesco Petrarca -

- Považován za otce humanismu, také nucen odejít do vyhnanství
- Přítelem Karla IV, osobně navštívil Čechy.
- Psal italsky i latinsky
- Dovedl k dokonalosti sonet
- Všechny básně inspirovány láskou k italské šlechtičně Lauře - asi 400 milostných básní = Zpěvník
(Laura je však pozemská žena na rozdíl od Danteho zbožštělé Beatrice)
Ze Zpěvníku později vzniklo Sto sonetů Lauře

Postava opěvované Laury, s níž se setkal r. 1327 v Avignonu, tehdejším sídle papežů, má již na rozdíl od "ušlechtilé paní" sladkého nového stylu výrazné pozemské rysy. Psychologická a citová hloubka jeho lyriky, odrážející niterný rozpor mezi touhou po lásce a slávě a náboženskými úvahami, učinila z Petrarcova díla vzor pro pozdější evropskou lyriku.