Cesta do středu země

Cesta do středu země
Jules Verne

Geolog prof. Lidenbrock objevil ve staré knize malý papírek slavného vědce Arne Saknussema, ve kterém se šifrovaně píše, že podnikl cestu do středu země. Lidenbrock se vydává se svým synovcem Axelem po Saknussemových stopách, na Island, kde najmou Hanse, který jim při jejich cestě slouží a nese část zavazadel. Jdou do vyhaslé sopky Sneafel, kde po dlouhou dobu sestupují do středu země. Při své cestě si jednou spletli chodbu a umírajíc žízní, prorazili přes skálu díru, kterým tekl potok a pokřtili ho jako Hansův potok. Když sestupovali níž a níž, objevili v podzemí fantastický svět, octli se na pevnině a před nimi se rozprostíralo moře. Rozhodli se ho přeplout. Toto moře pojmenovali Lidenbrockovo a místo odkud vypluli, přístav Graüben. Objevili také malý ostrůvek, pojmenovali ho Axel. Na moři je však postihla bouřka a (aspoň si to tak mysleli) hodila je na stejný břeh, od kterého připluli. Na pláži však objevili kostry dinosaurů a jeskynního člověka. Vyskytovaly se zde i prehistorické rostliny, ovšem bez zeleného barviva – byly hnědé. Rostly zde i obrovské houby, velké jako domy. Světlo zde tvořila elektřina. V lesích viděli jeskynního člověka, jak hlídá stádo mastodontů. Když našli další chodbu, která je měla zavést do středu země, narazili na obrovský balvan, který chodbu zatarasil. Rozhodli se ho odstřelit dynamitem. Tento výbuch, však způsobil propad země a vytvoření otvoru, do kterého se vypouštělo Lidenbrockovo moře. Hans, profesor a Axel se nacházeli na voru na vodě a tento otvor je vcucnul. Vynořili se s vorem na hladinu, která rychle stoupala, až se proměnila v lávu. Tři muže pak vyvrhla sopka. Prokázali existenci podzemního světa a vydali knihu Cesta do středu země, která byla velmi úspěšná. Poté odhalili, že jejich buzola ukazovala jih místo severu a proto si mysleli, že jsou na stejném břehu. Buzola byla zmagnetizována bleskem při bouři.