Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Slezské písně

Zařazeno: iReferaty.cz > Čtenářský deník > Slezské písně
 
Název díla: Slezské písně
Datum vložení: 21.5.2011
 

 

PETR BEZRUČ (1867 – 1958) : SLEZSKÉ PÍSNĚ
-narodil se v Opavě
-otec gymnaziální profesor (jmenoval se Antonín Vašek),bojovník proti Rukopisům
-studoval klasickou filosofii (= nauka o jazykovědě)
-studia nedokončil,stal se poštovním úředníkem
-ve 22 letech posílá první prózy do časopisu
-ve 30 letech vážně onemocněl (TBC a nervy)
-ve 32 letech píše první básně
-osobně skromný,plachý,stýká se jen s úzkým kroužkem přátel
Díla : Slezské písně, Stužkonoska modrá, Moravská zem a moravská řeč. Republika před svatým Petrem, Studie z Café Lustig, Lolo a druhové, Mláďátko, Je nás šest, Povídky ze života
SLEZSKÉ PÍSNĚ
Literární období,směr nebo uskupení :
Žánr : básně,sociální balady
Téma : bída, tvrdá práce,útisk lidí, ztráta češství a identity (Němci, Poláci, Židé!!!),láska, příroda, smutek, zklamání
Postavy : podle jednotlivých básní
Jazykové prostředky : Autor je mluvčím slezského lidu, říká si "bard".Častá autostylizace,ich-forma,někdy daktylotrochejský verš.
Obsah :
Červený květ : Bezruč přirovnává člověka k červenému květu kaktusu. Srovná tak zde dvě odlišné skupiny lidí. Lidé mají většinou rádi toho, kdo se jim na povrch zdá milý a krásný, ale v srdci nemá nic. Naopak člověka, který je osudem drsný a hrubý, ale v srdci zase měkký a dobrý, toho odsuzují.
Ptení : Bezruč reaguje na nájezdy německé vrchnosti proti českým obyvatelům. Zde popisuje vesničku, která těmto nájezdům podlehla.
Plumlov I : Bezruč vyjadřuje odpor vůči německému Liechtensteinovi, moravskému pánu.
Maškraní ples : Autor v této básni podává, že se nemůže v únoru těšit z karnevalu jako jiné národy, protože tam, kde žije, důvod pro smích není. Opět naráží na situaci ve Slezsku
Jedna melodie : Tato báseň vysvětluje, proč Bezruč svá díla píše stále stejně smutnou notou. Je z Těšína, národ hlídá "běs" a odkudkoli zaznívá jen bída, pocity smutku a beznaděj.
Jen jedenkrát : Na severu žije národ smutných lidí, kteří neznají slunce. Jednou slunce vysvitne a oni se před ním schovají, protože mají strach. Slunce se už nikdy nevrátí a lidé jsou ještě smutnější, protože se tak o slunce připravili. Podobně na tom byl básník s láskou, uzavřel se před ní...a potom už bylo pozdě, protože se žena, kterou miloval, vdala.
Ondráš : Bájný obr Ondráš slyší, co se stalo s jeho krajem: vyhynuly písně, cizí národy vzaly lidem školy, hory, mluví se cizím jazykem atd. Ondráš se tomu zoufale směje.
Motýl : K básníkovi přiletěl motýl, on jej posílá pryč k jinému chlapci nebo děvčeti, protože neví, co by si s motýlem počal.
Návrat : Autor se vrací do rodné vsi, vidí školu, kde se nemluví česky; vše, co měl autor rád, leží teď na hřbitově (pod polským křížem), ve vesnici jsou Židé, vše je jinak, než bývalo, autor je sklíčen.
Kantor Halfar : Kantor Halfar byl vlastenec, učil jenom česky, byl starým mládencem. Odmítl učit polsky v polské škole. Neměl práci, oběsil se.
Setkání : Tento kousek nám přibližuje setkání s markýzem Gérou.
Dva hrobníci : Zde autor zamlčel jména arcivévodských úředníků (hrobníků): Hoheneggera a Walcher-Uysdalla.
70 000 : Ve Slezsku zbylo už jenom sedmdesát tisíc Čechů. Sto tisíc lidí bylo poněmčených, sto tisíc popolštěných, autor krizi přirovnává ke kopání sedmdesáti tisíců hrobů; lidé prosí Boha, ale marně. Autor volá markýze Géra, aby dal lidem sedmdesát tisíc beček, aby se všichni opili, než zahynou.
Dědina nad Ostravicí : Těžce pracující lidé umírají (klesají do prachu), zatímco hrabě (gróf) ze zámku jede kolem a ničeho si nevšímá. Přirovnávání smrti prostých pracujících lidí, jako když blesk zabije otce i matku, Řek zabije obránce města, Říman zabije barbara.
Blendovice : Autor prochází hřbitovem v Blendovicích a počítá polské kříže. Vidí plakat dítě, které mu tvrdí, že je jeho syn - slezský lid. Bezruč utíká a jeho synek umírá (přibývá další polský kříž).
Tošonovice : Autor potkává na cestě z Frýdku do Těšína hezké děvče, které mluví polsky. Ptá se, jestli je Polka, dívka se zlobí, protože je z Moravy. Ve škole ale čte polské knížky.
Maryčka Magdónova : Otec Maryčky zemřel po rvačce v hospodě, na její matku se převrátil vůz. Maryčka je nejstarší z pěti dětí, musí se o ně starat. Maryčka sbírala dřevo v lese markýze Géra a byla přistižena při činu. Je odvedena katem k popravě, ale spáchá sebevraždu.
Bernard Žár : Bernard Žár zapírá svůj národ, říká si B.Žor, stydí se i za svoji matku, protože mluví česky. Onemocní a loučí se česky. Zemře, je pohřben (na pohřbu se lidé modlí panskou řečí), jeho matka se modlí česky.
Vrbice : I tato píseň čiší odporem proti vládnoucí vrstvě a povzbuzuje energii slezského lidu k odboji. K vyjádření odporu sahá Bezruč výjimečně ke křesťanskému symbolu ukřižovaného.
Ostrava : Vypravěč dlouhou dobu dřel a kopal uhlí, mlčel, ostatní se mu smáli, už nechce mlčet.
Jen jedenkrát : Báseň nás přivádí do vzdálené země kdesi na severu, kde lidé žijí smutně, nedokáží se radovat. A jednou, když do těchto končin zasvitne slunce, se změny polekají, utečou zpátky do svých temných jurt a k "démonu neznáma posílají prosby, by šetřil jejich žití".A když vyjdou ze svých skrýší, spatří, že to, co kolem nich prošlo, nebylo nebezpečí, a tak velmi litují svého zbabělého konání a žijí dále ve smutku dvakrát větším, protože vědí, že svým gestem slunce zaplašili a nikdy více se nenavrátí.Druhá část písně je jakýsi povzdech nad ztracenou láskou. Bezruč zde popisuje dívku, která ho milovala, on se však polekal lásky a přivřel před ní dveře. Tím se sám odsoudil k samotě a smutku.Už na první pohled je tedy vidět připodobnění své situace k chování bojácných lidí, kteří utekli před sluncem.
Leonidas : K vyjádření odporu k Polákům sáhá Bezruč k antickým hrdinům.
Opava : Podává obraz boje a vítězství Poláků.
Praga caput regni : Vedle cizího panstva se předmětem básníkova útoku stává i česká vládnoucí vrstva (pražská vlastenecká společnost), která je lhostejná k bídě slezského lidu.
Labutinka : Autor se zamiloval do Labutinky, její rodiče mu slíbí její ruku až za několik let. Po letech se básník vrací a dozvídá se, že mu Labutinka není věrná a patří všem, kteří ji chtějí. Básníkovi to láme srdce a rozhodne se žít bez její lásky.
Nápis na hrob bojovníků : Báseň se týká Antonína Vaška, otce Petra Bezruče, který byl odpůrce pravosti Rukopisů.
Ty a já : Autor ("JÁ") obviňuje cizince ("TY"), kvůli kterému se lid musí dřít, on je chudý, cizinec bohatý, cizinec způsobil úpadek a utrpení ve Slezsku, autor posílá cizince pryč, ať mu uhne z cesty.
Čtenáři veršů : Autor chválí lidi, kteří čtou básně, jsou to pro něj dobráci. V básních může vyjádřit smutek.
Slezské lesy : Autor přirovnává své Slezské lesy k sobě samému. Jsou smutné jako jeho písně, hynou pomalu a klidně ("na rozkaz z Vídně").
Škaredý zjev : Básník se považuje za škaredého, zbitého, znetvořeného barda porobeného národa.
Markýz Géro : Markýz Géro je nepřítel, který ubližuje Čechům, vyhnal ze vsi českého kněze i učitele, Bezruč mu slibuje, že ho jednou strhnou s koně.
Den Palackého : Autor srovnává Prahu a svoji rodnou vesničku. V Praze je veliká národní slavnost na počest Palackého, město je zkrášleno sametem, všichni jsou nadšení. V jeho rodné vsi lidé trpí hladem, mají německou školu a polský kostel a jsou ubiti cizinci.
1864-1904 : Báseň psaná ke 40. narozeninám J.S.Machara. Bezruč oslavuje Machara, kterému lid nevěří.
Idyla ve mlýně : Autor zabloudil a přišel k horskému mlýnu. Je pozván dovnitř, bydlí tam mlynář se ženou a dětmi, nalijí mu vodku. Básník si všímá pušky a ptá se, jestli už z ní někdo střílel. Muž zbledne, žena se tváří úzkostlivě, básník je vyveden ven. Potkává starého horala, který mu vypráví, že žena zastřelila svého prvního manžela.
Kalina I : Dívka, kterou Bezruč miloval, si vybrala muže z Prahy, ale je smutná jako kalina nad potokem.
Úspěch : Bezruč sklidil v Praze velký úspěch za svoje básně, ale básník by byl teprve spokojen, kdyby jeho písně měly odezvu ve Slezsku a kdyby jimi mohl svým lidem pomoci.

Životopis spisovatele: Petr Bezruč
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 8 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
   Referáty na stejné téma:
Slezské písně Bezruč, Petr 427 slov
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info