Jeden den Ivana Děnisoviče

Hlavní námět: Hlavním námětem je popis jednoho, všedního dne vězně v kárném táboře, Ivana Děnisoviče. Tato novela popisuje jeden den z desetiletého trestu nevinného člověka, odsouzeného za údajnou špionáž v roce 1941, kdy byl zajat německým vojskem a z německého zajetí uprchl. Vězni jsou v tomto táboře využívání na práci v nelidsky krutých podmínkách, ať už jde o ubytování, stravu či samotné podmínky a délku pracovní doby.
Hlavní postava: Hlavní postavou je Ivan Děnisovič, nespravedlivě odsouzený vězeň umístěný v kárném táboře. Ivan Děnisovič patří v táboře k obyčejným vězňům, i když ve své pracovní partě náleží k šikovnějším. Po 7,8 letech co už strávil v táborech, umí v tomto druhu života tak říkajíc chodit. Stejně jako ostatní se nepřetrhne, ale svou práci si poctivě udělá. Je férový, na rozdíl od poměrně velké skupiny spoluvězňů, nesnaží se ulít na úkor ostatních, ale zároveň ví, že musí v první řadě myslet na sebe, aby přežil. Odpykává si trest s vědomím, že domů se nejspíš nevrátí, protože takové jako on posílají do vyhnanství…
Vlastní názor: Tato novela byla rozhodně zajímavá, ale vzhledem k tomu, že nejsem schopná vžít se do situace hlavní postavy, je poměrně těžké pochopit všechny stránky jeho chování i osobnosti. Nedokážu si představit být někde neprávem zavřená, vědět že nic dělat nemůžu a vlastně se ani o nic nesnažit. Nejsem schopná si představit, že bych byla v rámci možností svým způsobem šťastná, stejně jako Ivan Děnisovič, kdybych byla v jeho situaci. V dnešní době si stěžujeme na všechno, a přitom hlavní hrdina by za naše podmínky dal cokoli. Na tomto příběhu je nejděsivější, že nepochází z nijak dávné doby, vždyť nějakých 60 let je vzhledem k běhu času a dějin jen úplně maličký okamžik…