Biblické příběhy

Biblické příběhy
• Autor: Ivan Olbracht (dr.Rudolf Havel)
• Ilustrátor: Gustav Doré
• Vydavatelství: Albatros, 2013
• Hlavní postavy : Hospodin
• Žánr: legenda
• Stručný děj: 3 příběhy
Adam a Eva
Bůh Hospodin stvořil člověka z hlíny a pojmenoval ho Adam. Vytvořil pro něj zahradu Eden. Vzal Adama a dal ho do ráje. Adam pojmenoval všechna zvířata i ptactvo. V ráji stály dva stromy. Strom života a strom vědění. Hospodin řekl Adamovi: Můžeš jíst ze všech rajských stromů, ale ze stromu vědění nesmíš, sníš ho a zemřeš.
Bůh nechtěl, aby tam Adam byl sám tak mu z jeho žebra vytvořil ženu. Ráno mu ji Hospodin přivedl. Od té doby byli pospolu.
V zahradě žil had, který byl chytrý a lstivý. Počkal na ženu a zeptal se jí: „Je to pravda,že vám Bůh nedovoluje jísti ze všech stromů, které zde jsou?‘‘ přesvědčil ženu k tomu, aby snědla jablko ze zakázaného stromu. Žena přinesla jablko i Adamovi a ten také jedno snědl. Když jablka snědli zjistili, že jsou nazí. Navázali si na sebe fíkové listy. Když se dozvěděl Hospodin, že Adam s ženou jedli ze stromu vědění, byl nahněvaný. Dal jim kožený oděv, aby se jím oděli, a vyhnal je z Edenu. Adam svou ženu nazval jménem Eva.
• Citace: str. 11
Vražda Kainova
Eva Adamovi porodila dva syny Kaina a Ábela. Kain byl oráčem a Ábel byl pastýřem. Ábel byl spravedlivý, ale Kain nedobrý.
Spolu vystavěli kamenný oltář, aby přinesl oběť zápalnou. Bůh našel v Abelovi zalíbení, ale na Kaina ne. Kain z toho byl rozčílený. Řekl mu Hospodin: „Proč ses tak rozpálil hněvem? A proč opadla tvá tvář? Budeš-li činiti dobře, také mi budeš příjemný; nebudeš-li však, přede dveřmi čeká hřích a jen v tvé moci jest nepovoliti jeho žádosti a panovati nad ním.‘‘
Jednou Kain pozval Ábela na pole a tam ho zabil, zjevil se mu Hospodin a povídali si.. Hospodin se na něj velmi hněval. Tehdy si Kain uvědomil co spáchal. Hospodinovi řekl, že se bude před ním skrývat a kdokoliv ho najde, zabije mě. Hospodin mu odpověděl: „Kdokoli by usmrtil Kaina, nad tím bude vykonána pomsta sedminásobná.‘‘ A dal Kainovi znamení, aby ho nezabíjeli. Neboť on v sobě strach má.
• Citace: str. 13

Prvorozenství za misku čočky prodané
Abrahámovi zemřela manželka Sára, měli 8 synů. Abrahám odevzdal dědictví svému nejstaršímu synovi Izákovi.
Hospodin Izákovi žehnal. Putoval se stany a stády. Zakládal studnice, uzavíral smlouvy s krály, kteří ho ctili. Byl ženatý ještě za svého otce Abraháma s Rebekou.
Izák s Rebekou měli dva syny, dvojčata, Ezaua a Jákoba. Ezau na svět přišel o pár chvilek dříve a byl tedy prvorozeným a to znamená, že bude dědicem. Rodiče se ho polekali, neboť byl srstnatý jako ovčí vlna. Když vyrostli z Ezaua byl zdatný lovec a Jákob byl mírný. Otec měl raději Ezaua, měl rád pokrm z jeho ulovené zvěře, ale matka měla ráda nadevše Jákoba, protože byla přesvědčena, že je lepší. Byla nešťastná z toho, že není prvorozený. Jednou Jákob vařil jídlo a přišel Ezau „ Prosím tě, pravil, „dej mi toho pokrmu, jsem k smrti unaven.‘‘ „Podej mi za něj své prvorozenství!‘‘ odpověděl Jákob.‘‘ „Umírám hladem, k čemu mi tedy prvorozenství?‘‘ „Odpřísáhni mi to!‘‘ Ezau přísahal.
Uběhlo několik let a Izák zestárl a oslepl na obě oči. Věděl, že už tu dlouho nebude tak zavolal do stanu syn Ezaua. Ezau přišel a otec pravil „připrav mi pokrm z tvého uloveného masa a požehnám ti‘‘ Rebeka to slyšela, tak to řekla Jákobovi. Poslala ho pro dvě kozy, udělala pokrm, dala Jákobovi Ezauovo oblečení a na ruce kožešinu, aby nepoznal, že to není Ezau. Odnesl pokrm otci, otec nepoznal, že to není Ezau a požehnal mu. Ezau byl samozřejmě nahněvaný. Oba odešli svou cestou.
Jákob sloužil strýci a chtěl za ženu jeho dceru Ráchel, že bude sloužit 7 let. Uplynulo 7 let a strýc řekl ještě sedm let a nakonec tam byl 20 let. Po dvaceti letech si vzal svá stáda, ženu a jedenáct dětí. Šli navštívit Ezaua, Ezau se to dozvěděl a vyrazil mu se čtyři sty muži naproti. Potkali se, Ezau byl nahněvaný. Nakonec se spolu usmířili a Jákob ho obdaroval.
• Citace: str. 27