Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Doba ledová

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Dějepis > Doba ledová
 
Titulek: Doba ledová
Datum vložení: 12.12.2006
 

 

Poslední údobí ve vývoji naší planety označujeme jako kenozoikum neboli novověk Země. Tato éra trvala asi 65 miliónů let a je pro nás zvláště důležitá. Během ní se vyvinula skupina primátů, z níž jako jeden z posledních článků vznikl i člověk. Geologové dělí kenozoikum na dvě nestejně dlouhá údobí, a to je terciér a kvartér neboli třetihory a čtvrtohory. Třetihory zabírají většinu kenozoika. Čtvrtohory představují v geologickém čase jen krátký okamžik, asi 2-3 mil. let. Jako samostatný útvar se čtvrtohory oddělují proto, že tvoří údobí geologicky dobře vymezené a výjimečné. Mimořádné postavení zaujímá proto, že teplota v této době periodicky, ale zároveň poměrně rychle klesala, takže se na povrchu souší značně rozšířily ledovce a vyvinul se moderní člověk, který svou přítomností toto období velmi ovlivnil.

Geologové dělí čtvrtohory na dvě údobí, a to na starší, pleistocén a mladší, holocén. neboli dobu současnou. Čtvrtohory trvají dodnes a za jejich začátek byla dohodnuta doba, kdy se výrazně ochladilo Středozemní moře. Doba pleistocenní se označuje jako starší doba kamenná neboli paleolit a doba holocenní se dělí na střední dobu kamennou (mezolit) a mladší dobu kamennou (neolit).

Ve čtvrtohorách nastalo nápadné ochlazení, které bylo vyvrcholením postupného kolísání klimatu, pozorovaného již v pozdních třetihorách. Silné ochlazení na konci třetihor mělo hluboký vliv na existenci a vývoj všeho živého. S klesající teplotou přibývalo atmosférických srážek, které se v chladných ročních obdobích měnily ve sněhové vánice. Vznikaly rozsáhlé sněhové příkrovy, které se postupně měnily v příkrovy ledové až v ledovce. Tak vznikalo zalednění obrovských prostor naší země. Odhaduje se, že v době svého vrcholu pokrýval ledovec 45 mil. km2 souše. Voda vázaná v ledovcích chyběla v mořích a hladiny oceánů proto ležely o 120 – 130 metrů níž než dnes. Mělká okrajová moře např. Baltské se proměnilo v souš.

Ochlazení ke konci třetihor a na počátku čtvrtohor nebylo trvalé, ale bylo vystřídáno údobími teplejšími, po nichž nastaly opět doby chladnější. Podnebí ve čtvrtohorách se tedy vyznačovalo střídáním chladnějších dob ledových, tzv. glaciálů, a teplejších dob meziledových, tzv. interglaciálů. Během čtvrtohor se ledové doby i jejich interglaciály rytmicky opakovaly v několika velkých cyklech. Bylo zjištěno, že během čtvrtohor byly nejméně 4 velké doby ledové a 3 údobí meziledová. Tyto čtyři doby ledové jsou označovány jmény Gunz, Mindel, Riss a Wurm , což jsou současně názvy čtyř alpských řek. Rytmické střídání chladnějších a teplejších období probíhalo na obou polokoulích současně.
Poslední doba ledová skončila asi před 10 000 lety.
Během ledových dob se před severským ledovce rozkládala v šíři 200-300 km tři vegetační pásma, která označujeme jako tundra, step a tajga..
Zajímavé bylo složení fauny, která se musela přizpůsobit dobám ledovým. Zejména velcí savci se přizpůsobili tak, že došlo ke zvětšení tělesných proporcí a k nárustu huňaté srsti, která je chránila před krutým mrazem. Pro faunu byli charakteristíčtí především savci, a to hlavně chobotnatci. Největší z praslonů dosahoval v lopatkách až pětimetrové výšky Současně se slony zde žili i nosorožci a mamuti. V teplých dobách starých čtvrtohor se vyskytoval v Evropě prakůň, hroch a jelen. V předposlední době ledové u nás žil obrovský medvěd jeskynní, který vymřel během poslední doby ledové. Z dalších šelem se u nás vyskytovali hyena, liška, vlk, rosomák a hlodavci.

Během čtvrtohor vyvrcholil vývojový proces, který začal u primitivních primátů a skončil vznikem moderního člověka. Nejdůležitější čeledí primátů je čeleď Hominidae (lidé). Patří k ní i člověk a jeho předchůdci.. Do této čeledi řadíme čtyři rody, a to Ramapithecus, Australopilhecus, Paranthropus a Homo. Rod Homo zahrnuje 3 druhy , a to druh homo habilis, homo erectus a homo sapiens.

Nejstarší známý představitel rodu Homo je druh Homo habilis neboli člověk zručný (2,5 mil – 1 mil let př.n. l.). Tento první člověk dosahoval výšky kolem 130 cm a váhy asi 30-42 kg. Měl vzpřímenou postavu mohutné nadočnicové oblouky a byl dobře přizpůsoben k pohybu po dvou končetinách. Vyráběl a používal kamenné nástroje
Homo erectus neboli člověk vzpřímený ( 1 mil až 250 000 let př.n.l.) si osvojil oheň, vzpřímenou chůzi a osvobodil ruce k cílevědomé činnosti. Živil se jako sběrač a lovec a žil v tlupách poblíž vodních toků, stavěl si obydlí pod širým nebem nebo v jeskyních.. Dosahovala výšky 165-170 cm.. Čelo bylo nízké, nazad ubíhající, nadočnicové oblouky byly nadměrně vyvinuty. Spodní čelist byla bez brady.
Vývoj člověka Homo sapiens ( člověk rozumný) spadá do období 250 000 let až 40 000 let př.n. l. U nás byly nalezeny pozůstatky tohoto typu člověka na Moravě v jeskyni Kůlna a Šipka ( čelist dítěte). Homo sapiens zdokonaluje techniku výroby kamenných nástrojů . Běžně užívá oheň, který mu umožňuje přežít období arktického chladu , poskytuje ochranu před zvěří a zlepšuje jeho výživu. Základem potravy však zůstávají rostliny, plody a semena. Do toho druhu řadíme také neandrtálce, kteří jsou označováni jako homo sapiens neanderhalensis. Nejvýznačnějším znakem neandrtálců jsou silné nadočnicové oblouky a neexistence bradového hrbolu. Kosterní zbytky neandrtálce byly asi před sto lety nalezeny v údolí Neander u Düsendorfu. Jeho pozůstatky byly nalezeny také v Gánovcích na Slovensku
Člověk dnešního typu označovaný jako Homo sapiens sapiens, se poprvé objevil asi před 40 000 lety př.n.l. U nás byly nalezeny pozůstatky v oblasti Mladeče a Koněprus. Člověk dnešního typu již používal oděv, organizoval se do velkorodin, zakládal větší sídliště – tábořiště. Obýval mírně zahloubené chaty z mamutích kostí dřeva a kůží. U nás byla objevena naleziště tzv. lovců mamutů v Pavlově a Dolních Věstonicích . Na sídlištích byly nalezeny i rituální hroby např. hromadný hrob asi 20 osob v Předmostí u Přerova a hrob tří mladých lidí z Dolních Věstonic objevený v roce 1986. Z této doby pochází také drobné ženské sošky tzv. venuše vyrobené z vypálené hlíny. Nejznámější soška venuše byla objevena v roce 1925 ve Věstonicích.

Poslední doba ledová představuje období 10 000 až 8 000 let př.n. l. Postupně došlo ke zlepšení přírodního klimatu a krajina ztratila dosavadní ráz arktické tundry. Následující období je označováno jako střední doba kamenná (mezolit), kdy doba ledová již definitivně skončila.
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 291 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info