Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Bitva u Lützenu

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Dějepis > Bitva u Lützenu
 
Titulek: Bitva u Lützenu
Datum vložení: 5.11.2007
Referát vložil: zut

 

Po výrazných úspěších v bitvách, v nichž porazil český vévoda Albrecht z Valdštejna unionistickou armádu hraběte Mansfelda u Dessavy 25. 4. 1626 a téhož roku hrabě Tilly Dány u Lutheru 27. 8., začal v severním Německu vzrůstat katolický vliv. Roku 1629 uzavřel Ferdinand II. s dánským králem Kristiánem IV. mír a vyhlásil restituční edikt, kterým nařizoval obnovení biskupství a klášterů včetně navrácení zcizeného majetku protestanty od roku 1552. To však bylo z majetkové hlediska nepřijatelné i pro katolická knížata. Z rozhodnutí říšských knížat na sněmu v Řezně z listopadu 1630 se císař vzdal realizace restitučního ediktu a odvolal Valdštejna z funkce, jelikož se jím cítila knížata ohrožena. Vždyť již několik let vládl Meklenbursku a výnosy z obilí činily 20 000 tolarů měsíčně.

Neboť se rovnováha sil jednoznačně přiklonila na stranu Ligy, rozhodl se vstoupit do války švédský král Gustav II. Adolf. Bärwaldskou smlouvou si Gustav zabezpečil finanční pomoc katolické Francie. Každoroční příjem miliónu livrů stačil na vydržování 30 000 pěšáků a 6 000 jezdců. 4. července se vylodil na ostrově Usedom před Pomořanskem s armádou čítající něco okolo 13 000 mužů. Pomořanský vévoda Bogislav IV. a meklenburský vévoda Adolf Friedrich I. se okamžitě přidali na jeho stranu. Valdštejn však byl v listopadu sesazen, a tak nemohl Meklenbursko bránit. Díky pečlivému spravování země a silným posádkám se dobývání meklenburských měst protáhlo do konce roku 1632. Gustavův postup tedy nedosáhl po příznivém počátku výraznějších úspěchů. Říšská knížata sledovala v tu dobu především svou vlastní politiku.

Jejich vlažný postoj k válce však brzy doznal změny po tragédii, o níž se začalo hovořit po celé Evropě. Jednotky katolické ligy pod vedením Johanna Tserclaese hraběte Tillyho dobyly po několikaměsíčním obléhání strategicky důležité protestantské město Magdeburg 20. května 1631. Při jeho plenění přišlo o život asi 25 000 obyvatel a město bylo požárem takřka zničeno. Po této odstrašující ukázce síly se saský kurfiřt Johann Georg I. a braniborský kurfiřt Georg Wilhelm přidali na švédskou stranu. Gustav sice nedokázal Magdeburgu pomoci, ale dobyl Frankfurt nad Odrou a porazil císařskou slezskou armádu. Po ztrátě Meklenburska bylo ohroženo i Valdštejnovo Zaháňské panství. Ke Gustavovi se přidávali také mnozí čeští emigranti, jejichž majetek zkonfiskoval císař. Gustav se ale obrátil proti Tillymu a vedl proti němu operace na středním toku Labe, v Braniborsku a Meklenbursku, jež vyvrcholily 17. září 1631 v bitvě u Breitenfeldu, kde byl Tilly na hlavu poražen. Na vítězově straně se bitvy účastnili i Sasové.Dále se Gustav zmocnil Würzburgu, po překročení Rýna padla i Mohuč. Na rok 1632 zamýšlel zmocnit se Bavorska a táhnout údolím Dunaje na Vídeň a pokořit císaře.

Za této navýsost povážlivé situaci jmenoval 15. prosince císař Valdštejna generalissimem, čili vrchním velitelem na tři měsíce, poté 13. dubna podle tzv. göllendorfské smlouvy natrvalo. Podle ní měl téměř neomezené pravomoce jak v otázkách války tak míru. Verbování jeho nové armády skončilo až v dubnu, a tak již nemohl přispěchat na pomoc Tillymu, kterého dorazil Gustav 15. dubna 1632 v bitvě u Rainu nad Lechem. Následně vjel Gustav vítězoslavně do Mnichova. Bavorský kurfiřt Maxmilián žádal naléhavě o pomoc. Střetnutí mezi Gustavem a Albrechtem bylo nevyhnutelné.

Valdštejn však netáhl z Čech do Bavorska, jak to požadoval Maxmilián i Ferdinand II., ale do Horní Falce, kde se s kurfiřtem a jeho malou armádou spojil. Tento tah mu umožňoval napadnout jak Sasko na severu tak Gustava na jihu. Se svou 50 000 armádou se vydal k Norimberku. Gustav jej však dosáhl dříve a v této skvělé pevnosti soustředil nevídanou dělostřeleckou sílu. Valdštejn odmítl otevřenou bitvu, vybudoval opevněný tábor a výpady ohrožoval kolony s proviantem. Po dvou měsících byl Adolf kvůli nedostatku zásob přinucen k útoku. 1. září udeřil na tábor. Boj trval 4 dny. O švédské kanonádě, k jaké dosud nikdy nedošlo, se rozšířily zprávy po celé Evropě. Oba vojevůdci dávali příklad svou statečností. Urputnost bojů byla předzvěstí dalšího střetnutí. I přes ztráty kolem 10 000 mužů hodlal Gustav přezimovat v jižním Německu, ve Švábsku. Albrecht Gustava nepronásledoval, vědom si své iniciativy. Svolávaje posily napadl plnou silou Sasko. Tušil, že nenechá svého spojence padnout.

Tažení od Dunaje do Saska vykonala švédská armáda velmi rychle - 630 km za 17 dní. Gustav zastavil postup v Naumburgu, pročež Albrecht usoudil, že si jej zvolil za zimní byt a sám se rozhodl přezimovat. Pappenheima poslal např. s devíti pluky do Halle. Za těchto okolností se rozhodl král k bitvě. Saské posily mu ještě nedorazily, Valdštejnovi zase chyběl Pappenheim. 15. listopadu vyrazil král z Naumburgu, ale náhodou potkal oddíl generálmajora Rudolfa von Colloreda, který chladnokrevně Švédy zdržel a okamžitě informoval překvapeného generalissima. Ten nařídil vystřelit z děl, což byl signál pro rozptýlené pluky v okolí, aby se shromáždily k boji. Zvlášť urgentní byl rozkaz pro Pappenheima a jeho jízdu. Gustav zdolal Colloreda až v podvečer, což poskytlo Valdštejnovi nějakých 18 hodin na přípravu bitvy. Adolf tedy ztratil výhodu, kterou mu skýtal moment překvapení.

Albrecht po celou noc horečně pracoval s náčelníkem svého štábu maršálem Holkem na plánu bitvy, pluky byly navedeny do svých pozic. Vojáci vykopali příkopy a hloubily náspy. Vojska, rozmístěná v jednom z nejnižších položených bodů Německa na rovině u Lützenu, oddělovala cesta táhnoucí se severovýchodním směrem k Lipsku. Valdštejn rozestavil své vojáky jedné linii po severní straně silnice. Uprostřed stanuly tercios, tedy čtvercové útvary pikenýrů a mušketýrů. Křídla kryla jízda. Děla, kterých měl něco přes třicet, umístil na pravé křídlo na návrší s větrnými mlýny a před pravou stranu středu. Gustav rozvinul svou armádu ve dvou řadách stojících za sebou. Uprostřed obou řad stála pěchota v menších jednotkách než tercios a byla chráněna z obou stran jízdou. Pluky byly vybaveny vlastními kanóny, což bylo v té době revoluční.

Bitva byla zahájena na obou stranách dělostřeleckou palbou a výpady jezdectva, až když se zvedla mlha, asi kolem 11 hodiny. Na jejím počátku měl král převahu. Pohyb Gustavovy pěchoty byl zdržen zakopanými mušketýry, ale švédské ostgötské a västgötské jednotky a Finové se Žlutou brigádou německých gardistů postoupily vpřed. Gustav osobně vrhl svou jízdu na Piccolominiho kyrysníky na Valdštejnově levém křídle a přinutil je k ústupu. V pravou chvíli v poledne přispěchal na bojiště Pappenheim a zjednal v rozbitých řadách pořádek. Před rozhodujícím úderem byl však smrtelně raněn a jeho rejtaři začali prchat. Aby zachránil situaci, vyslal tam Valdštejn kyrysnické pluky z pravého křídla. Mezitím se jízda vévody Bernarda na Valdštejnově pravém křídle střetla s jeho Colloredovými kavaleristy a zahnala je na útěk. Švédská pěchota ve středu prorazila a zmocnila se děl. Zdálo se,že Švédové mají vítězství na dosah ruky. V tom ale padla na bojiště opět mlha a švédský nápor na levém křídle slábl. Sil pozbyla i pěchota ve středu pole. Jakmile se to Gustav doslechl, spěchal mu se smålandovým jízdním plukem na pomoc. V mlze narazil na císařské kyrysníky. Kulka zasáhla krále šikmo zezadu do levé paže. Únik z nejhoršího místa boje v mlze vedl ale na další skupinu kyrysníků. Další rána provrtala králi záda. Poté, co spadl z koně, byl ubit a z milosti střelen do hlavy. Švédům zvěstoval tuto skutečnost Gustavův kůň Streiff, který byl sám zraněn.

Vévoda Sasko-Výmarský Bernard a dvorní kazatel Fabricius seskupili zpanikařené jednotky a vybičovali je k heroickým výkonům. Vévoda pak vedl zuřivé útoky proti hlavnímu Valdštejnovu opěrnému bodu, větrným mlýnům u Lützenu. Zmocnil se postupně všech čtrnácti děl a válečné štěstí se začalo obracet na švédskou stranu. Boj se přeléval ve vlnách tam a zpět. Když se okolo páté začalo smrákat, nebylo již možno, zejména v mlze a dýmu ze střelby, rozeznat přítele od nepřítele. Valdštejn přišel o celé pravé křídlo i dělostřelectvo a zničující porážku odvrátila jen zarytá obrana pěchoty posílená Pappenheimovými pěšáky z Halle. Ačkoliv přispěchal po setmění císařským na pomoc generálmajor Reinach, Valdštejn odmítl další boj. Obával se příchodu saského kurfiřta Johanna Georga, což se však později ukázalo jako omyl. Spořádaně tedy opustil v noci bojiště a stáhl se za hradby Lipska. Jelikož Švédové odtáhli až ráno, byli považováni za vítěze. Vítězem však nebyl nikdo. Valdštejn musel opustit Sasko a ubytovat vojsko na svém území a opustit od operací v severním Německu. Na švédské straně byla největší ztrátou smrt krále Gustava. Naději na brzké a konečné vítězství protestantů, včetně dobytí Vídně a pokoření císaře, byla tatam.

Oběti na životech lze jen odhadovat. Tvrdí se, že počty mrtvých, zraněných a zajatých císařských vojáků přesáhly 10 000, ztráty Švédů činily 5 000 až 6 000 mužů. Sám Valdštejn utrpěl zhmožděninu levého kyčle po zásahu kulí z muškety, Otavio Piccolomini byl pětkrát raněn a pět koní bylo pod ním zabito. Zraněn byl i Valdštejnův příbuzný a komoří Bertold z Valdštejna. Mezi již zmíněnými mrtvými králem Gustavem II. Adolfem a hrabětem Pappenheimem byl významný ještě kníže-opat z Fuldy.
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 54 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info