Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Pravěk

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Dějepis > Pravěk
 
Titulek: Pravěk
Datum vložení: 14.2.2008
 

 

Pravěk
mezolit - střední doba kamenná
Změna podnebí, vegetace a fauny
V důsledku oteplování se z jihu navracelo lesní rostlinstvo. Nejprve bříza a borovice, poté líska a pak se postupně rozšiřoval smíšený dubový les s dubem, jilmem, lípou a jasanem. Ve výrazně teplých a suchých sprašových stepích pokračoval vývoj černozemí. Voda z tajících ledovců se shromažďovala v jezerech a tvořila prostředí bohaté na ryby. S lesem se šířil los, jelen, srnec, divoké prase, zubr, medvěd, při vodních tocích se objevil bobr a vydra. Dále pes, zajíc a želva.

Potrava a její získávání
Od chladnomilné stádní zvěře otevřené tundry (kůň, sob) se lovci museli přeorientovat na lesní, spíše jednotlivě či v malých stádech žijící zvěř. Většího významu nabyl rybolov a lov vodního ptactva. Zejména zesílil podíl sběru lesních plodů. Chladné podnebí ledových dob umožňovalo konzervaci potravy mrazem, v mezolitu bylo nutné ji obstarávat pravidelně. Jeden nezdar při lovu už v mezolitu neznamenal ohrožení existence. Zvířata žila rozptýlena v prostoru lesa. Lov byl (na rozdíl od paleolitu) více individuální. K lovu se užíval luk, šípy a přinejmenším místy i pes (jako první domestikované zvíře). V mezolitu skončila epocha lovců a sběračů.

Sídlení a bydlení
Rozptýlenost zdrojů potravy znamenala i rozptýlenost osídlení. Osady byly malé, během roku se pravděpodobně stěhovaly podle zdrojů obživy (lov – rybolov – sběr). Na jednom místě se mohlo jen stěží uživit větší množství lidí po celý rok. Nevíme, na jaké vzdálenosti se stěhovali, ale víme, že sídliště byla vyhledávána opakovaně. Osady sestávaly z nevelkých lehkých nezahloubených chat. Na některých sídlištích byly nalezeny oválné nebo nepravidelné jámy, ojediněle s kůlovými jamkami. Tyto zahloubené objekty byly snad sezóními obydlími pro chladnější období, lehká letní obydlí zřejmě nezanechala výraznější stopy.

Organické materiály
Na sídlištích konzervovaných rašelinou byly nalezeny početné nástroje a zbraně z jeleních a sobích parohů, dále předměty ze dřeva (luky, lopaty). Ve Freisacku (Braniborsko, západně od Berlína) byl nalezen fragment rybářské sítě, dále dřevěný plovák, části vesel, provázky atd. V Holandsku byl nalezen člun. Hojně se používaly kostěné a parohové nástroje (harpuny, oštěpy). Také lyže a saně.

Umění
Umění téměř úplně chybí, ve východním Německu jsou doklady umělecké činnosti pouze jako ornamentika na kostěných a parohových nástrojích (ryté linky, čárky, vrypy).

neolit-mladší doba kamenná (
Mezolitici a neolitici
Neolit nebo také mladší doba kamenná je označení pro pravěké období, ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství. Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období. Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 10. nebo 9. tisícíletí př.n.l. a ukončuje tak období mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem znalost zemědělství šíříla. Ve střední Evropě se uvažuje o 8. či 7. tisícíletí př.n.l. Někdy po polovině 5. tisíciletí př.n.l. nastupuje období eneolitu.

Typické rysy
Neolitická doba se vyznačuje následujícími aspekty:
• zemědělství - ve střední Evropě hlavně pěstování obilnin a luštěnin a chov domácích zvířat
• výroba keramických nádob, keramika
• výroba kamených nástrojů, tvz. štípaná industrie, broušená industrie a vrtaná industrie
• počátky vědomé výroby oděvů
• usedlý způsob života spojený se stavbou trvalých domů (v paleolitu pouze stany a chaty netrvalého charakteru)

Vznik zemědělství
V 10. nebo v 9. tisíciletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy. Po určitou dobu trvalo období sběru zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek. Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito

Domestikace zvířat
Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k domestikaci divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě.

Prekeramický neolit
Pojem vztahující se k specifickému období na blízkém Východě a Balkáně, kdy místní obyvatelstvo sice znalo zemědělství, ale nedokázalo ještě vyrábět keramiku, resp. keramické nádoby. Protože keramické nádoby a střepy z nich patří mezi nejdůležitější archeologické nálezy, vzniklo pro toto období specifické pojmenování.
Příčiny
Zdá se, že na konci neolitu došlo k určité krizi. Svědčily by proto i častější nálezy kostí lovných zvířat na neolitických sídlištích. Snad hrála roli vyčerpannost půdy v důsledku žárového zemědělství.

eneolit-pozdní doba kamenná
Typické znaky
Znalost zpracování mědi. Měď, která je jako materiál významná v této epoše pouze v jižní a jihovýchodní Evropě a na Předním východě, v dalších částech Evropy nemá zásadní význam, protože jí není dostatek.

Užití oradla v zemědělství
Pozůstatky křížové orby byly nalezeny pod mohylami v Polsku (Sarnow), Dánsku (Lundehøj, Aldrupsgarde) nebo v Česku (Březno u Loun, Konobrže). Předpokládá se, že tato orba mohla být kultovního charakteru. Nezdá se, že by tato oradla (jejichž podobu neznáme) zvýšila výnos polí, spíše obdělávání urychlila. Zároveň došlo k jasnému oddělení polí od sídlišť.
Znalost kola a vozu
Jeden z nejpřevratnějších vynálezů v lidských dějinách se objevuje právě v době někdy kolem poloviny 5. tisíciletí př.n.l. Podle nejnovějších poznatků se zdá, že se kolo objevuje během velmi krátké doby. Jedinečným dokladem existence vozu je nález hliněného modelu vozíku. Existují spekulace o využití vozu v dálkovém obchodě, jsou ovšem nepodložené a silně nepravděpodobné, protože toto by vyžadovalo existenci dlouhých úseků sjízdných cest. Spíše se předpokládá hospodářské užití v rámci jednotky dům - pole.

Užití tažných zvířat
Souvisí s užíváním oradla a vozu. Zdá se, že dobytčata získala v některých kulturách díky své důležitosti postavení kultovního zvířete. To naznačují nálezy sošek býků s náznaky zápřahu na různých místech a také rituální pohřby dobytčat. Velmi vzácným důkazem je nález dřevěného dobytčete (z jasanového dřeva).

Oddělení plochy sídliště a pohřebiště
Jestliže v neolitu nacházíme pohřby ještě i na sídlištích, často v sídlištních jámách, v eneolitu se pohřební rituál uniformizuje a asi i rozšiřuje na všechny členy komunity. Zároveň je pohřební okrsek jasně oddělen od sídliště.

Menší obytné stavby
Jestliže je pro neolit ve střední Evropě typický tzv. dlouhý dům, tak v eneolitu se objevují menší chaty spíše čtvercového půdorysu (cca 6-8 x 3-4 m). Snad se z toho dá usuzovat, že základní jednotkou komunity již nebyla celý rod (osidlující v neolitu dlouhý dům), ale podstatně menší jednotka (snad nukleární rodina). Sídliště jako celky jsou také oproti neolitu menší.

Upevnění společenského postavení muže-patriarchát
Jako jeden ze sociálních důsledků hospodářských změn se uvažuje o zesílení společenského postavení muže ve společnosti, hlavně v souvislosti s užitím oradla a dobytčat. Starost o pole tak přechází do jeho kompetence.

paleolit-starší doba kamenná (
Nejstarší a nejdelší období v lidských dějinách, během kterého došlo ke vzniku a vývoji lidského druhu a jeho kultury. Období paleolitu dělíme do několika kratších časových oddílů:
a)nejstarší paleolit (3,5 mil.-900 000 let př. n. l.)
b)starý paleolit (900 000-250 000 let př. n. l.)
c)střední paleolit (250 000-40 000 let př. n. l.)
d)mladý paleolit (40 000-10 000 let př. n. l.)
e)pozdní paleolit (10 000-8 000 let př. n. l.)
Kritéria pro časové a věcné dělení paleolitu jsou dána kamennými náčiními (nejdříve otloukané valouny, poté pěstní klín - dvoustranně otesaný kámen - a úštěp. Navzájem se liší starý p. a mladý p., mezi nimiž jsou zřetelně patrné jednotlivé regionální stupně v průběhu času ve vztahu k různým formám člověka. Rozdíly jsou patrné mezi středním p. a uměleckými výtvory mladého p. (zvířecí a lidské plastiky, jeskyní malby). U skupin s intenzivním lovem v mladém p. je známo hájení zvěře, spojené se sezónním přesídlováním, roli hrály i zvířecí oběti. Ve starém sloužily často jako obydlí jeskyně, z mladého p. jsou známa stanová tábořiště a chaty s ohništi. Na našem území se nacházejí celosvětově významná naleziště ze: starého p. (Beroun, Bečov)
středního p. (Kůlna)
mladého p. (Dolní Věstonice)
Hodnocení: (hodnotilo 148 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | HowToVideo.info | Cestovatelský Norimberk.info