Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Olovo

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Chemie > Olovo
 
Titulek: Olovo
Datum vložení: 19.2.2006
 

 

OLOVO

Úvod

Olovo je nejstarším průmyslovým jedem a otravu olovem, která je někdy označována jako saturnismus nebo plumbismus, je právem možno pokládat za nejstarší a dosud nedůležitější profesionální či průmyslovou otravu.

Historie

Olova bylo užíváno snad již před osmi tisíci lety, olověná figurka, která je v British Museum v Londýně, je jistě starší než šest tisíc let. Féničané ho ve Španělsku dolovali již před čtyřmi tisíci lety a rostliny ve visutých zahradách Semiramidiných byly v olověných pánvích. K otravám olovem docházelo jistě již v dávnověku. Určitěji jsou její příznaky známy a olovu připisovány asi třiadvacet století. Profesionální otravu popisuje Hippokrates a v době, kdy ji popisuje Plinius, byla již asi dosti rozšířeným onemocněním. V Pompejích, jejichž zkázu vylíčil, bylo olověné vodovodní potrubí, používalo se olovnatých glazur a bílých i červených olovnatých pigmentů.. Byl dokonce vysloven názor, že otrava olovem u velké části populace byla jednou z hlavních příčin zániku antického Říma. V pozdějších staletích se užívání olova dále rozšiřovalo a případů profesionálních otrav přibývalo, aniž by se příliš podstatným způsobem zvětšily znalosti o otravě a zlepšily pracovní podmínky. Na počátku 18. století popisuje otravu olovem Ramazzini a roku 1839 dokumentuje Tanquerel des Planches svou práci o otravě olovem imposantním souborem 1200 případů. V moderní době rapidně produkce olova stoupá a přistupují nové zdroje exposice, např. tisk a výroba akumulátorů. Velmi se však také zlepšují znalosti o otravě a zvyšuje se hygiena práce; za prvních padesát let dvacátého století klesá počet případů otravy olovem v pokročilých zemích na jednu desetinu. Saturnismus, který byl po staletí ústřední a mimo otravu rtutí vlastně i jedinou náplní profesionální toxikologie, ztrácí toto výhradní postavení, má však stále mimořádnou důležitost, která si vynucuje výzkumnou práci i v současnosti, kdy jsou znalosti o otravě olovem již velmi rozsáhlé. Těžké případy otrav, které byly dříve velmi časté, dnes nepozorujeme vůbec, velmi se zdokonalily prostředky k rozpoznání počínajících otrav i jejich léčení; roste však neustále těžba olova a zamořování životního prostředí olovem. Toxikologická problematika olova přechází od hlediska lokálního k hledisku regionálnímu a globálnímu.

Výskyt
Ryzí olovo se v přírodě vyskytuje vzácně. Je tedy převážně vázáno ve sloučeninách. Nejvýznamnější jeho rudou je galenit (PbS - sulfid olovnatý), ze kterého se olovo nejčastěji vyrábí.




Evidovaná ložiska ČR

Zásoby Pb v rudě jsou evidovány na 15 lokalitách
1 Harrachov
2 Horní Benešov
3 Horní Město
4 Křižanovice
5 Kutná Hora
6 Liboměřice
7 Ostrava
8 Zlaté Hory-východ
9 Zlaté Hory-západ

Cena olova
V roce 1999 bylo dovezeno 34 kt surového olova (70,1 % z Německa, 10,3 % z Kanady) při průměrné ceně 19 163 Kč/t, vývoz činil 6,7 kt (33,4 % na Ukrajinu, 19,5 % do Německa, 12,3 % do Slovinska) při průměrné ceně 20 288 Kč/t. Ruda Pb nebyla v roce 1999 dovezena ani vyvezena. V roce 1999 nebyly na území ČR organizace těžící rudy obsahující olovo.

Vlastnosti

Je to šedomodrý, měkký, tažný a dobře tvarovatelný kov. Na vzduchu se pokrývá tenkou vrstvičkou oxidu olovnatého (PbO), který jej dále chrání před další oxidací. V kyselinách se olovo rozpouští za vzniku vodíku (vytěsňuje vodík z kyselin). Výjimku tvoří koncentrovaná kyselina sírová a dusičná, kde se redukuje centrální atom kyseliny:
3Pb + 8HNO3 -> 3Pb(NO3)2 + 2NO + 4H2O
Páry olova a jeho rozpustné sloučeniny jsou jedovaté!

Průmyslová výroba
Olovo se průmyslově vyrábí z galenitu (PbS - sulfid olovnatý). Nejdříve se sulfid olovnatý převede tzv. pražením za omezeného přístupu vzduchu na oxid olovnatý. Tento oxid je poté redukován uhlíkem za vzniku elementárního olova:
2PbS + 3O2 -> 2PbO + 2SO2
PbO + C -> Pb + CO

Použití
Olovo se používá převážně k výrobě akumulátorů (PbO2 - elektroda v olověném akumulátoru). Dále se používá například k odstínění různých druhů škodlivých záření (RTG, ...). Olovo se také přidává do skla (optické sklo) a různých slitin - liteřina (olovo, antimon a cín), pájka (většinou olovo a cín), atd.
Sloučeniny

PbO - oxid olovnatý
meziprodukt při výrobě olova

PbO2 - oxid olovičitý
nestálá sloučenina, která má snahu přecházet v PbO; použití v olověném akumulátoru

Pb3O4 - oxid olovnato-olovičitý (suřík)
výroba antikorozních nátěrů

Pb(AsO2)2 ARSENITAN OLOVNATÝ
Je jedovatější a má větší dráždivé účinky než arseničnany olova. Při akutní otravě se projevují spíše účinky arsenu, při chronické otravě účinky olova.

PbCrO4 CHROMAN OLOVNATÝ (ŽLUŤ CHROMOVÁ,ŽLUŤ PAŘÍŽSKÁ)
Chroman olovnatý je akutně při požití jedovatější než většina anorganických sloučenin olova, snad pro bezprostřední účinek chromanového aniontu. Příznaky otravy olovem se mohou objevit až za několik dnů nebo i týdnů po exposici. Při profesionální exposici není chronická otrava olovem obvyklá. Nádory plic nebyly po práci s chromovou žlutí popsány.

OLOVO
Práce s kovovým olovem je nebezpečná hlavně pro vznik chronické otravy. Nejnebezpečnější je inhalační exposice při jeho zahřívání. Při zahřívání do 1000 °C není obvykle par mnoho, ačkoli již asi 600 °C je tense par dostatečná, aby se mohly vytvořit hygienicky závažné koncentrace. Zahřívání na teplotu vyšší než 1000 °C je velmi nebezpečné i u slitin olova.
Neporušenou kůží se kovové olovo vstřebává zanedbatelnou měrou. Ze znečištěných rukou může se však přenést do úst. V teplé i zředěné kyselině solné se olovo poněkud rozpouští. Ze zažívacího systému se může vstřebávat jako chlorid nebo jako cholan, k otravě dochází i po požití kovového olova.


Účinky na lidský organismus

Účinek olova na organismu nelze vyjádřit jednotně a jednoduše. Zasahuje do metabolismu krevních bílkovin, do systému kyseliny nikotinové, do imunobiologických procesů, do tvorby hemoglobinu, do minerálního metabolismu. Jeho biochemický účinek je tedy mnohostranný. Zjednodušeně lze jako hlavní vytknout účinek na krevní barvivo a červené krvinky, na nervový systém, na svalstvo a na cévy. Olovo účinkuje i na zažívací systém, na ledviny a žlázy s vnitřní sekrecí.
Na nervovou soustavu účinkuje olovo takřka jistě přímo%2
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 54 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info