Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Zlato

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Chemie > Zlato
 
Titulek: Zlato
Datum vložení: 1.3.2006
 

 

Chemický vzorec: Au
Soustava: krychlová
Barva: kovově žlutá, často světlejší odstíny (příměs stříbra), vryp žlutý
Tvrdost = 2,5
Hustota = 19,3
Další vlastnosti: kujné, vynikající tepelná a elektrická vodivost
Naleziště: Roudný u Vlašimi, Zlatý Chlum, Otava, Witwatersrand - Jihoafrická republika, Jílové u Prahy, Kašperské Hory, Zlaté Hory v Jes., Kanada, Rusko (Sibiř), Rumunsko
Použití: měnový kov, mincovnictví, elektrotechnika, šperkařství, folie
Forma výskytu: Krystaly s plochami oktaedru, krychle nebo dodekaedru jsou vzácné, častější jsou drátky (obr. 3), valounky nebo plíšky s charakteristickými trojúhelníčkovými výrůstky (poznají se tak plochy oktaedru).
Zlato - velikost 5 cm, lokalita Brusson (zdroj Lapis)
Fyzikální vlastnosti: T 2,5 - 3; H 19,3; typický je hákovitý lom, intenzivně žlutá barva, která při vysokém podílu Ag přechází až do šedého odstínu. Je opakní, další vlastnosti viz. kapitola o kovech.
Složení a struktura: Téměř vždy je přítomna izomorfní příměs stříbra, nad 20% Ag se mluví o elektru. Ryzost se vyjadřuje jako počet dílků zlata z 1000. Struktura zlata je popsána v kapitole Skupina kovů.
Vznik a výskyt: Nejčastěji se vyskytuje na hydrotermálních křemenných žilách spjatých s granitickými horninami (i když clark zlata stoupá směrem k ultrabazickým horninám). Velkou skupinu tvoří hydrotermální a metamorfogenní ložiska zlata. Častá je kombinace zlata s Sb minerály. Velmi častá a z ekonomického hlediska výhodná jsou rozsypová ložiska, vzniklá zvětrávacími pochody.
Použití: elektroprůmysl, zdravotnictví, šperkařství, bankovnictví
Diagnostické znaky: vysoká hustota, vysoký lesk, měkký a kujný kovy

Ze všech kovů bylo a stále je nejlepší a nejvhodnější zlato. Bylo vždy vzácný, a tudíž drahý kov, což jej učinilo žádaným materiálem pro výrobu šperků. Kromě toho, že šperky jsou dekorativní, dávají lidem možnost stavět na odiv své bohatství. Ale hlavním důvodem, proč je zlato oblíbeným materiálem na šperky a jiné dekorativní předměty, je skutečnost, že jeho atraktivní lesk je stálý. Zlato je totiž ve srovnání s většinou ostatních kovů chemicky nereaktivní, takže neztrácí lesk, je-li vystaveno atmosférickým vlivům.
Zlato má také unikátní fyzikální vlastnosti, díky kterým se snadněji zpracovává. Je extrémně kujné, takže se poměrně lehce vykovává do požadovaného tvaru. Prakticky jej lze tepat do lístků, které jsou tak tenké, že jimi prochází světlo. Staří Egypťané byli s touto vlastností zlata obeznámeni a dovedli vytepat zlato do lístků tak tenkých, že 140 000 vrstev tohoto materiálu mělo tloušťku menší než jeden centimetr. Kromě toho, že zlato je tak kujné, je také extrémně tažné, což znamená, že jej lze snadno vztahovat v drát.
Zlato se v přírodě vyskytuje jednak jako horské tj. uzavřené v horninách a rudních žilách, jednak jako volné říční (rýžovnické) tj. vnějšími vlivy uvolněné horské zlato v náplavech potoků a řek.
Nejstarší zlatý předmět v Čechách je spirálová vlasová ozdoba nalezená při vykopávkách u Toušeně nedaleko Brandýsa nad Labem, která byla zhotovena kolem roku 2800 před naším letopočtem. První zlato bylo tedy těženo ještě na sklonku doby kamenné.
Vzhledem ke geologickému vývoji v oblasti Českého masívu patřilo díky svým rudným ložiskům České království ve středověku k nejvýznamnějším evropským těžařům nejen zlata, ale i stříbra. Přemysl Otakar II. byl nazýván král železný a zlatý. Výskyty zlata na území Českého království, jednalo se hlavně o jihočeská rýžoviště na Otavě a Blanici, byly původem označeny „zlatá země“. Ve své době bylo toto označení oprávněné. Starověká zlatá ložiska byla v té době již Egypťany vytěžená. Vnitrozemí Afriky s dnes největšími jihoafrickými ložisky bylo ve středověku ještě nedostupné. Austrálie a Amerika se svými ložisky ještě nebyly objeveny.

Ryzí zlato

Ryzí zlato je tak měkký kov, že šperky z něj vyrobené by se rychle opotřebovaly pouhým nošením. Z tohoto důvodu se zlato mísí s jinými kovy, aby tak vznikly mnohem tvrdší slitiny.
Ryzí zlato je nejkujnější a nejtaženější (snadno mění tvar bez prasknutí) ze všech kovů. Nacházíme ho v žílách v horninách, ale také ve zlatonosných naplaveninách v řekách. Často je nacházíme spolu se stříbrem nebo mědí a příležitostně se rtutí.
Ryzí zlato nerezaví ani neztrácí lesk.

Karát

Podíl zlata ve slitině se nazývá ryzost a udává se v karátech. Počet karátů (k) označuje počet váhových dílů ryzího zlata v 24 dílech slitiny. Ryzí (čisté) zlato má tudíž 24 karátů a 22 karátové zlato obsahuje 22 dílu zlata ve 24 dílech slitiny.Dalšími standardními slitinami je 18, 14 a 9 karátové zlato.

Techniky a nástroje

Většina technik dnes používaných při výrobě šperků byla vyvinuta přibližně kolem roku 2000 př.n.l. Patří mezi ně řezání, vrtání, dírkování, ražba, rytí, tažení drátu, tepání, odlévání, pájení, leštění a montáž se vsazováním drahokamů.
Typická moderní zlatnická dílna je vybavena pro všechny tyto výrobní postupy mnoha různými ručními nástroji a také několika stroji poháněnými elektřinou.

Žíhaní kovu

Kov se často nejprve změkčuje žíháním, aby se snadněji opracovával. Žíhání znamená zahřátí kovu do stadia matného červeného žáru a potom jeho ochlazení. K tomu se používají různé formy plynových opalovacích lamp. Do plamenu lampy lze vhánět dodatečně vzduch buď ústy, nebo elektricky poháněným kompresorem, aby se dosáhlo dostatečně vysoké teploty potřebné při některých výrobních procesech, jako je tavení a pájení kovu.

Zlato v Čechách

Stopy po rýžování zlata u Závisti byly nalezeny na Břežanském potoce. Archivní materiály z r. 1400 připomínají důl na zlato ve strži pod závistským návrším. Zápis z r. 1591 svědčí o vydatném rýžovišti v sousedství Prašného mlýna, odkud byl zlatý písek dodáván do pražské mincovny. Archivní záznamy uvádějí dále na přelomu 13. a 14. století rýžování zlata na Břežanském potoce mezi Dolními Břežany a Závistí a kutací pokusy na křemenných žilách u Zlatníků a na z. svahu Hradiště.
Zmínky o rýžování zlata na území Prahy nacházíme jen v literatuře. Těžko můžeme uvedená místa znovu ověřit, neboť jsou většinou zastavěná.
Získávání zlata v Čechách má velmi starou tradici, která je podmíněna rozsáhlými ložisky tohoto kovu. Nejbohatší a nejvýznamnější zlatonosné pásmo se táhne ze středních do jihozápadních Čech v délce asi 100 km. Začíná u Jílového, vede přes Štěchovice, Nový Knín, Písecko až na Šumavu, kde v okolí Kašperských hor končí. Zlato však najdeme i pod Blaníkem u Louňovic (důl Roudný), v Krkonoších (Černý Důl), u Českých Budějovic (Rudolfov, Dobrá Voda) i v Jeseníkách (Zlaté Hory). Jen v Čechách je známo více než 700 míst, kde se zlato rýžovalo nebo dobývalo. Jednotlivá naleziště mají své zvláštnosti, které jsou dány geologickými poměry.


První skutečný rozmach těžby zlata na území Čech zaznamenáváme ve 2. a 1. století př.n.l., kdy bylo území osídleno Kelty.
Keltové razili zlaté mince tzv. duhovky, které se dostávaly i do vzdálených míst na území dnešního Srbska, Švýcarska, Itálie, ale i Německa. Kromě rýžování zlata z rozsypů začali keltští horníci dobývat i horské zlato z křemenných zlatonosných žil. Předpokládá se, že během necelých tří století reprezentovala těžba zlata téměř 20 tun. Po nich Slované od 9. století postupně zdokonalovali těžební techniku od rýžování k důlní těžbě.
Vznikala první hornická města, mezi kterými hrála prim Krásná Hora. Zlatá královská koruna Přemysla Otakara II. byla vyrobena z krásnohorského zlata. Později za Karla IV. pomáhalo české zlato rozvoji království. Asi dvě tuny zlata, půl milionu zlatých mincí, zaplatil Karel IV., když kupoval Braniborsko.

Sláva zlatých dolů a nejen jich skončila v době husitských válek, kdy se stala hornická města nepřítelem husitů, a byla proto pobořena během četných potyček. Obnoveno bylo v následujících stoletích jen velmi málo ze starých dolů. Nejznámějším zlatonosným revírem bylo Jílové u Prahy, kde se těžilo od 16. do 18. století. Na přelomu 19. a 20. století byla obnovena těžba v Krásné Hoře a na zlatodole Roudný. Později byly otevřeny doly v Libčicích u Nového Knína a později znovu i v Jílovém a Kašperských horách.

Jílovsko

Dolování zlata v okolí Jílového dosáhlo největšího rozkvětu ve 13. a 14. století. V 15. století tu zlaté doly dosahovaly hloubky 100 - 200 metrů. A to bylo s ohledem na tehdejší způsob dolování obdivuhodné. K uvolnění horniny se totiž používalo ohně. Rozpálená skála se polévala vodou a když pak rozpukala, pomocí želízek a mlátků, za velmi skromného osvětlení lojovými kahánky, se lámala. Nalámaná hornina byla pomocí rumpálu dopravována na povrch, kde se v kamenných mlýnech drtila a vypíráním vodou se získával drahý kov.
Jílovsko v době od Václava I. po Karla IV. bylo největším nalezištěm zlata nejen v Čechách, ale i v celé Evropě. I když nemáme přesné písemné údaje o velikosti těžby, odhadujeme ze skromných záznamů, že jílovské doly vyprodukovaly asi 20 tun zlata.
Poslední etapou jílovského dolování byla těžba na dole Pepř, kde se v období 1958 - 1968 z vytěžené rudy získala ještě asi 1 tuna zlata. Pro nerentabilnost byla těžba zlata na Jílovsku v roce 1968 zastavena.
Avšak také jiná naleziště na území Čech vydala značné bohatství nebo je ještě vydat mohou. Tak např. v letech 1900 - 1930 se při intenzivní těžbě na dole Roudný pod Blaníkem vytěžilo 5,7 tuny zlata. Velmi slibná jsou nyní ložiska na Čelině a Mokrsku u Slapské přehradní nádrže, či ložisko Petráčkova Hora na Rožmitálsku. Z toho vyplývá, že těžba a zpracování zlata v Čechách ještě bude pokračovat.

Zlata horečka

V roce 1927 propukla i v Čechách zlatá horečka. Záminkou k tomu byl nález zlata nedaleko Vodňan, z 25. března 1927. Místní listonoš pan Prošek šel s dopisy do Marešovy cihelny. Na cestě, kterou opravovali, roztloukali cestáři kameny. Pan Prošek zpozoroval, jak z jednoho křemenného balvanu při jeho rozbití vylétlo několik žlutých kovových plíšků, několik dalších zůstalo na křemenu. Zaujalo jej to natolik, že největší z plechů sebral a po návratu na poštu ve Vodňanech jej ukázal ostatním. Zaměstnanci pošty se nad nálezem podivovali. Přítomen byl náhodou místní katecheta pan Fencl, který přišel s poukázkou. Když mu listonoš ukázal plíšek, hned podle váhy a barvy poznal, že jde o zlato. Hned se vydal na opravovanou silnici a skutečně tam nalezl další zlaté plíšky. Největší z nich byl dlouhý 86 milimetrů, na nejširším místě měl 30 milimetrů a vážil 16,5 gramů.
Nález vyvolal skutečnou zlatou horečku. Kolik bylo celkem nalezeno zlatých plíšků, se bohužel neví, protože většina nálezců se nechlubila. Dělník, který v lomu pracoval, si vzpomínal, že během tří let občas zlaté plíšky viděl, žádný jej ale nenapadlo vzít. Státní správa dolů se o nálezu dověděla až za deset dní, a to už bylo pozdě. Soukromníci si stačili zajistit těžební práva na pozemcích v okolí Křepic. Průzkumné práce zde ale předpokládané ložisko zlata neobjevily. Zájem ale nikdy zcela neskončil a prospektoři celá léta zdejší krajinou procházejí s cílem zlato najít. V roce 1965 se ve Vodňanech opravovala vodovodní síť. Když byla rozkopána dlažba v ulici vedle kostela, objevily se zde další zlaté plíšky. Nalezeno jich bylo celkem 45 (pokud bylo zdokumentováno skutečně všechno).

Kam za informacemi o zlatě

Nejvýznamnější je expozice muzea zlata v Jílovém u Prahy.
Sídlem muzea je historická budova zvaná Mince na náměstí v Jílovém u Prahy. Až do husitských válek bydlel v této budově královský úředník, který od těžařů vybíral daň ve zlatě a také zlato pro panovníkovu potřebu vykupoval. Expozice o výskytech a těžbě zlata je otevřena po celý rok od 9 do 17 hodin. Letní atrakcí je zde na nádvoří malý bazének a hromada zlatonosného písku. Zájemci si mohou vyzkoušet s rýžovacími miskami své zlatokopecké schopnosti.
Dalším muzeem, které můžeme zájemcům doporučit, je muzeum Šumavy v Kašperských horách, kde je kromě exponátů o okolní těžbě zlata k vidění i konzervovaná technická památka — úpravna zlatých rud ze 14. století. Muzeum je otevřeno pouze od května do září.


Literatura
Svět poznání
http://www.natur.cuni.cz/~mineral/system.html
http://www.sci.muni.cz/~vavra/mineralogie/minindex.htm
http://www.praha-mesto.cz/atlas/kap21.htm
http://www.nohme.cz/zlato.htm
http://www.novinky.cz/Index/Styl/3829.html
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 95 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info