Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

České korunovační klenoty

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Dějepis > České dějiny > České korunovační klenoty
 
Titulek: České korunovační klenoty
Datum vložení: 25.10.2006
Referát vložil: olinek.fcb

 

Královské jablko

Jablko, zhotovené ze zlata vysoké ryzosti (18 karátů), váží 780 gramů a je vysoké 20 cm. Skládá se ze dvou zploštělých polokoulí spojených ozdobným prstencem a završených poměrně velkým křížkem. Na kruhu pod křížkem je nápis DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTA což znamená Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá. V bohaté ornamentní výzdobě jablka dominují drahé kameny, perly, půvabným detailem jsou drobné postavičky šesti sfing, které tvoří podnož kříže. Nápadně se uplatňuje barevný soulad zlata, červených spinelů a modrých safírů, místy zdůrazněný pestrými emaily. Plochu obou hemisfér pokrývá nesmírně precizní tepaný reliéf s figurálními výjevy, které se svými tématy váží ke korunovaci. Na horní polokouli jsou scény z Pomazání Davida na krále a Zápas Davida s Goliášem, na dolní polokouli výjevy z Geneze, znázorňující Ada klečícího před Stvořitelem, Uvedení Adama do ráje a Stvořitele varujícího Adama a Evu před stromem poznání. Využití těchto ploch pro figurální výzdobu je ojedinělé a naznačuje velký význam.

České korunovační klenoty

Uloženy jsou trvale na Pražském hradě. Ovšem nebyly zde uchovány od počátku. Původním sídlem pro ně měl být Karlštejn, který byl k tomuto účelu také vybudován.
Vystavování korunovačních klenotů však může být jen na území Pražského hradu. Bývá to však jen při zcela mimořádných událostech. Ve dvacátém století se tak stalo devětkrát, naposledy v říjnu roku 1998 u příležitosti 80. výročí vzniku samostatné Československé republiky. O vystavení korunovačních klenotů má právo rozhodnout výhradně prezident republiky.
Korunní komora v chrámu sv. Víta, v níž jsou korunovační klenoty českých králů uloženy, je bez nadsázky nejnepřístupnější místo na Pražském hradě. Dveře, stejně jako pancéřová skříň na klenoty, mají sedm zámků a k jejich otevření a vyzdvižení klenotů se musí sejít sedm držitelů klíčů: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda poslanecké sněmovny, předseda senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.
Tradice sedmi klíčů vznikla poté, co v roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádostem českých stavů o vrácení klenotů z Vídně do Prahy. Byly uloženy v chrámu sv. Víta na Hradě, tentokrát v korunním archivu za Svatováclavskou kaplí, za železnými dveřmi s pěti zámky. Vyhrazena jim byla zvláštní skříň, opatřená dalšími dvěma zámky, k nimž dostali klíče dva strážci klenotů. I když se později místo jejich uložení měnilo, tradice se sedmi klíči se udržela.
Soubor korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna Karla IV., k ní náležící pouzdro a poduška, královské žezlo a jeho pouzdro, královské jablko a jeho pouzdro, korunovační plášť a další oděvní součásti: pás, manipul, štola a hermelínový límec. Ve středověku patřily k souboru ještě prsten, zlaté náramky a křišťálová nádoba na sv. olej.
Hodnotu Českých korunovačních klenotů nelze v penězích vůbec vyjádřit. Kromě nedocenitelné hodnoty historické se staly vzácným symbolem české státnosti.

Korunovační plášť

Korunovační plášť je zhotoven z luxusní hedvábné tkaniny zvané zlatohlav. Vzor látky je hedvábná nit obtočená plochým zlatým drátkem (dracoun). Plášť je polokruhovitý, bez rukávů, vzadu prodloužený do vlečky. Je 312 cm široký, od krčního výstřihu do konce vlečky 236 cm dlouhý. Po celém obvodu je lemován hermelínem– zimní bílou kožešinou hranostaje- pro svou vzácnost mnohdy považovaným za kožešinu králů. Badatelům se plášť podařilo přesně zařadit do počátku 17. století, nejspíš do doby Ferdinanda II. Korunován byl českým králem roku 1617, a jak psáno, byl poté oděn “ ve zlatohlavém plášti“. Posledním králem, který byl v českém korunovačním rouchu oděn, byl Ferdinand V. Od té doby má korunovační roucho význam pouze historický a uměleckohistorický. Završuje však unikátní řadu panovnických oděvů a jejich fragmentů, která se na Pražském hradě od 10. století dochovala.

Královské žezlo

Žezlo, zhotovené ze zlata stejné ryzosti jako jablko, je 67 cm dlouhé a váží 1013 gramů. Je zdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a šedesáti dvěma perlami. Sestává z několika rozdílně tvarovaných částí spojených prstenci, v místě rukojeti zvýrazněnými řadou perel. Celou plochu pokrývá jemně cizelovaný dekor s převládajícím motivem vinných úponků, lístků, květů nebo akantů. Některé partie jsou navíc pokryty pestře barevnými emaily. Výpravná hlavice žezla je vytvořena na způsob jakéhosi květu esovitými stvoly s jemnými akanty, z nichž vyrůstají drahé kameny a perly.

Zlaté královské jablko a žezlo vznikly v době mnohem pozdější než Svatováclavská koruna. Narozdíl od koruny se jablku ani žezlu dlouho nedostalo samostatné pozornosti. A to i přesto, že se jedná o velmi významné a ojedinělé ukázky renesančního zlatnictví. Jejich vznik se datuje do první poloviny 16. století, nejspíš do doby Ferdinanda I.

Svatováclavská koruna

Svatováclavská koruna je klenot zhotovený ze zlata vysoké ryzosti (21-22 karátů), zdobený drahými kameny a perlami. Je z korunovačního souboru nejstarší. Svým tvarem navazuje na předcházející koruny Přemyslovců i králů francouzských. Má podobu čelenky ze čtyř dílů, z nichž každý vrcholí velkou linií a každý ze čtyř dílů čelenky měří 14,5 cm. Díly jsou nahoře propojeny dvěma oblouky. Na vrcholu koruny, kde se oblouky kříží, je umístěn zlatý křížek se safírovou kamejí, drahokamem zdobeným rytinou. Na koruně je celkem 19 safírů, 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů a 20 perel. Váží téměř dva a půl kilogramu, i s křížkem je vysoká 19 cm, v průměru má také 19 cm. Ke své korunovaci v roce 1347 ji dal zhotovit Karel IV., poté ji věnoval prvnímu patronu země sv. Václavovi a zanechal ji, jako korunu státní, ke korunovaci dalších českých králů, svých nástupců na českém trůnu snad až do konce svého života (což je asi do roku 1378) ji však nechával upravovat a doplňovat nejvzácnějšími drahými kameny, jež se mu podařilo získat. A tak se koruna vyvíjela do své konečné současné podoby.
Podle příkazu Karla IV. měla být nová královská koruna trvale uložena ve Svatovítské katedrále. Ale už první Karlův nástupce, jeho syn Václav IV. zřejmě počátkem 15. století dal korunovační klenoty převézt na hrad Karlštejn, kde by měly být v neklidných dobách sporů o vládu lépe chráněny. Od těch dob se místo jejich uložení mnohokrát změnilo. Ale ať už byly uloženy kdekoliv, ke královské korunovaci byly vždy převáženy do Čech na Pražský hrad.






















ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 220 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info