Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Arktida

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Zeměpis > Arktida
 
Titulek: Arktida
Datum vložení: 19.2.2006
 

 

ARKTIDA – ARKTIS
Je to severní polární oblast zhruba vymezená izotermou 10°C nejteplejšího měsíce. Arktida zahrnuje převážně zamrzlý Severní ledový oceán s okrajovými moři a s ostrovy a severní pobřeží Eurasie a Severní Ameriky.

POLÁRNÍ PÁSMA:
Na konce zemské osy dopadají sluneční paprsky tak šikmo, že se tam vzduch a půda sotva ohřejí. Protože Země nezaujímá „vzpřímenou“ polohu a její osa je nakloněna o 23°27‘. V polárních oblastech v létě slunce nezapadá a v zimě tam naopak panuje tma. Teoreticky by proto měly den a noc trvat vždy půl roku. Jelikož se však světlo v atmosféře rozptyluje, netrvá polární noc celých šest měsíců.
Díky chladu se na pólech rozprostírají rozsáhlé ledovce a sněhové pláně, které odrážejí sluneční světlo a způsobují opět pokles teploty. Teplota se pohybuje mezi +6°C a –52°C. Tloušťka se odhaduje na 2-15 m. Převládá zde vysoký tlak, silné větry a bouře. Arktidou protékají veletoky jako Ob, Jenisej, Lena a Mackenzie, které na 8-10 měsíců zamrzají.Severní polární oblast má díky moři mírnější podnebí: pod ledovým příkrovem se rozprostírá Severní ledový oceán.
Nejnižší teploty na severní polokouli nebyly proto naměřeny na pólech, ala mnohem jižněji na Sibiři, kde vlivem kontinentálního podnebí klesá teplota až na –70°C.
V těchto podmínkách mohou přežívat pouze nejskromnější rostliny: některé traviny, lišejníky a mechorosty využívají holých míst a zbytků vody. Zvířata jsou na potravu, kterou většinou získávají z moře.
Především na jižním pólu dochází k mísení vodních mas, což velice prospívá planktonu, který je základnou pro hejna ryb, měkkýšů a korýšů. Potravní řetězec pak končí velkými zvířaty jako tuleni a lachtani. Lední medvěd žije výhradně kolem severního pólu, kdežto tučňáky najdeme pouze na jižní polokouli.
V severním polárním pásmu je především Grónsko silně zaledněné. Na tomto největším ostrově naší Země leží ledový štít silný 3 km. Nesmírná ledová hmota však nemá vůbec nic společného s dnešním podnebím na pólu. Grónský ledovcový štít památkou na poslední dobu ledovou před 10 000 lety.
Po dlouhou dobu byly póly posledními neznámými body na povrchu Země.Jako první údajně stanul na severním pólu v roce 1909 Američan Robert Edwin Peary. Nor Roald Amundsen dosáhl v prosinci 1911 jižního pólu.

ZVÍŘENA ARKTIDY

SAVCI
NARVAL: Měří až 6,6 metrů a váží až 1800 kg, kel na hlavě měří do 4,5 m, dožívají se 30-40 let, patří do čeledi kytovců, pod vodou vydrží až 15 minut. Vypouklým čelem proráží díry v ledu. Je ohrožen pytláctvím a znečištěním moří. Na zimu se stěhují do subarktických oblastí.
PIŽMOŇ: Dosahuje délky 2,45 m a výšky v kohoutku 1,4 m, váží až 380 kg. Žije ve stádech. V létě žere rostliny a v zimě se stěhuje na místa s malou vrstvou sněhu. Jeho největšími nepřáteli jsou vlčí smečky.
VLK POLÁRNÍ: Vyskytuje se po celé Arktidě, dosahuje délky 100-150 cm a výšky v kohoutku 65-80 cm, hmotnost až 80 kg. Žije ve smečce, se kterou loví. Dožívá se asi 7 let. Nádherný vlk žije v tichých a pustých dálavách polárních prostorů, tam, kde je 5 měsíců v roce země ponořena do tmy. Aby pro sebe našel obživu, loví téměř všechny jiná zvířata. V této oblasti je vlk naprosto bezpečný před člověkem.
LEDNÍ MEDVĚD: Žije na jižním okraji ledového pásma, v Grónsku, na pobřeží Severní Ameriky a severní Asie, váží 300-600 kg, dosahuje délky 2,5 m a výšky 1,5 m. Žije samotářským životem. Jeho potravou jsou tuleni, mršiny i rostliny. Délka života není známa. Je neuvěřitelně silný a mrštný a na svých lehce ohnutých končetinách s osrstěnými chodidly se pomalým, vytrvalým a jistým krokem vydává na velké vzdálenosti. Je velmi obratný, dokáže vyšplhat na téměř kolmé kry a přeskočit až čtyřmetrové trhliny v ledu. Je též velmi dobrý plavec.
TULEŇ GRÓNSKÝ: Žije ve vodách severního Atlantiku, měří 1,8-2,2 m a váží až 180 kg. Dožívá se 30 let. Jeho potravou jsou různí korýši, hlavonožci, tresky a platýsi. Tuleni mají velmi dobrý zrak a sluch, jejich citlivé hmatové vousky zaznamenávají každý pohyb.

RYBY
KOLJUŠKA TŘÍOSTNÁ: Měří 5-8 cm, žije v hejnech, v období rozmnožování žijí samci teritoriálně. Dožívá se 3 let. Žije po celé severní polokouli, obývá nejrůznější biotopy. Samec staví hnízdo z trav slepených výměškem z ledvin, samička naklade jikry a pak se o vše stará sameček.
LOSOS OBECNÝ: Měří i 150 cm a váží 40kg a více, dožívá se 8-10 let. Jeho potravou jsou drobní živočichové, hmyz a ryby. Žije v řekách, při pobřeží západní a severní Evropy, dále při pobřeží Atlantského oceánu USA a Kanady až po Grónské moře. Životní cyklus lososa je dlouhý a plný nebezpečí. Narodí se ve sladké vodě, odplave na moře, kde několik let žije. Po čase se vrátí do míst, kde přišel na svět, aby se zde vytřel a zahynul.
SLIZOUNI: Žijí po celém světě v oceánech. Dosahují až 30 cm, dožívají se 4 let. Chovají se teritoriálně. Jejich potravou jsou korýši, řasy a „mořská tráva“. Aby dokázali přežít, vyvinuly se u nich různé ochranné techniky jako zavrtávání se do písku, mohou vylézt z vody, pohybují očima nezávisle na sobě, mění zbarvení.

HMYZ
VČELA MEDONOSNÁ: Vyskytuje se všude tam, kde kvetou rostliny, tedy i na části Grónska. Ve společenství jsou: jedna královna, která měří 22 mm a žije 7 let
trubci měřící 20 mm a žijící 4-5 týdnů
dělnice měřící 16 mm a žijící 8 týdnů
Ústním ústrojím je sosák. Včely mají dva páry křídel. Původně pocházejí z Indie a produkují med díky kvetoucím rostlinám.
ŠVÁBI: Žijí po celém světě, dokonce i v Grónsku. Měří 1-6 cm a žijí 6 měsíců. Žijí samotářsky, občas ve velkých houfech. Jejich potravou jsou jakékoliv zbytky.
KOMÁŘI: Vyskytují se úplně všude. Měří 8 mm. Jejich ústní ústrojí je bodavě sací. Samičky sají krev, samečci šťávu rostlin. Žijí asi 1 rok. Celkové oteplování může vyvolat i šíření druhů přenášejících nemoci.
TIPLICE ZELENÁ: Tiplice se vyskytují všude kromě pouští. Měří 26 mm, žije 7 měsíců. Má jeden pár křídel a jeden pár kyvadélek. Žijí jednotlivě. Larvy požírají kořínky a lodyhy, dospělci sají rostlinné šťávy. Ústní ústrojí je sací. Existuje 130 tisíc druhů tiplic. Larvy s velkou chutí požírají rostliny, zatímco dospělý hmyz během svého krátkého života nepřijímá téměř žádnou potravu.
MŠICE: Žijí po celé zeměkouli, měří 2-3 mm. Ústní ústrojí bodavě sací. Mají 2 páry křídel. Tvoří velké kolonie. Jejich potravou jsou sladké šťávy z cév listů a stonků mnoha rostlin. Jsou nebezpečné pro hospodářské rostliny, protože přenášení nemoci.
MOUCHA DOMÁCÍ: Je rozšířena po celém světě. Ústní ústrojí je sosák se sacími polštářky. Má jeden pár křídel a druhý pár přeměněný v kyvadélka. Žije samotářsky. Její potravou je kazící se maso, ovoce a výkaly. Zatímco ostatní živočichové bývají lidskou činností spíše ohroženi, moucha patří k těm několika málo druhům, kterým blízkost člověka svědčí, a nemusí se obávat budoucnosti.
OVÁDI: Žijí po celém světě, měří 8-30 mm. Ústní ústrojí bodavě sací. Samečci sají nektar a pyl, samičky sají krev. Žijí 3-6 týdnů. Nepříjemně bolestivě bodají.
BLECHA: Blecha se dokáže přizpůsobit jakémukoliv životnímu prostředí. Vajíčko – 0,5 mm, dospělec – 1,5-6 mm, larva – 4-10 mm. Žije 18 dní – 2 roky. Její potravou je krev. Početné druhy obsadily všechny světadíly kromě Antarktidy a mnohde roznášejí nebezpečné choroby.
ŠTĚNICE DOMÁCÍ: Měří 5-7 mm, ústní ústrojí je bodavě sací. Žije asi 18 měsíců, živí se krví. Štěnice společně žijí v úkrytu.

NIŽŠÍ ŽIVOČICHOVÉ:
SASANKY: Dosahují velikosti až 1 m. Žijí jednotlivě přisedlé na dně, jejich potrava je od planktonu až po ryby. Obsahují žahavé buňky.
HOUBY: Žijí ve všech mořích světa. Mají až 2 m. Žijí přisedlým způsobem života. Jejich potravou jsou bakterie, plovoucí částečky organické hmoty.
ŽABERNATKY: Měří od 0,4 – 150 cm, pohybují se jako součást zooplanktonu při hladině. Jsou to drobní mořští živočichové, někteří ve tmě září.
ZOOPLANKTON: Patří sem organismy od prvoků po velké medúzy. Je to potrava jiných živočichů. Špatně plavou, nechávají se unášet proudem. Potravou jim jsou mikroskopické částečky rostlin.
ROURNATCI: Měří až 30 cm, jsou pevně přirostlí na dně, tvoří kolonie. Jsou vzdáleně příbuzní žížalám. Živí se drobnými organickými částečkami při filtraci vody.
Arktida je též sužována znečištěním a rostoucí ozonovou dírou. Ozonové díry jsou zřetelné právě na pólech. Pokud budou dále růst, led na pólech začne tát. Oteplení o 1°C by znamenalo zvýšení hladiny oceánů o 1,66 m a zatopilo by se tak mnoho kilometrů pevniny.
Havárie tankerů představují značné nebezpečí. Připomeňme si havárii tankeru Exxon Valdez v roce 1989 u Aljašky. Kolik jenom živočichů muselo zemřít kvůli tomu, že úřady nebyly schopny včas vypravit nezbytné zařízení k odstranění škod.
Pokud nezačneme Zemi více chránit, mohlo by se stát, že ledovce by mohly roztát a mohlo by to mít nedozírné následky. Při dalších haváriích by zde zvířena mohla vymřít. A tak bych mohla pokračovat dál. Jen jsem chtěla trochu nastínit život v Arktidě a ukázat, že je pestřejší než si většina z nás myslí.
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 481 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info