Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Nasca

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Zeměpis > Nasca
 
Titulek: Nasca
Datum vložení: 1.12.2006
Referát vložil: Hermochová Tereza

 

squareVClanku:
id='square-ir'
Náhorní plošina jihoafrického Peru, Nasca, je hladká kamenitá pustá poušť, občas zvlněná do menších červených kopců. Šedivý písek se střídá se žlutým, narůžovělým, stříbřitým a nakonec červeným. Má rozlohu 50 kilometrů čtverečných (či až 450, záleží jak se co započítá) a rozkládá se mezi dvěma řetězy hor vysokých 2000 metrů. Leží asi 400 kilometrů jižně od peruánské metropole Limy a byla zahrnuta na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1994.Je zřejmé, že v období přibližně 200 př. n. l. – 800 let n. l. byla zemědělsky intenzivně využívána Indiány kultury Nazca. Naše znalosti této kultury jsou poměrně skrovné, protože se nedochovaly žádné písemné památky a samotný zánik této civilizace není zcela vyjasněn.

Z dodnes ne zcela jasných důvodů vytvořili tito Indiáni na pouštní ploše více než 300 obrazců, tvořených světlými liniemi většinou o rozměrech až několik desítek metrů. Obrazce na planině Nazca patří mezi tzv. geoglyfy. Obrazce na nerovné ploše nebo na svazích či skalách se nazývají petroglyfy a jsou údajně starší než geoglyfy. Znázorňují například geometrické čáry a linie až 50 kilometrů dlouhé vedle kterých se nacházejí různé geometrické vzory, více než stovka spirál a 30 zvířat a ptáků. Nejprve lze spatřit 32 metrů dlouhého Kosmonauta na svahu hory a poté další obrazce jako 50 m dlouhého Kolibříka, Psa, Kondora, Papouška, Strom, Ruce, 55 m dlouhou Opici, 280 m dlouhého ptáka Guanay, 285 m dlouhého Pelikána aj. Nechybí zde ani Pavouk, Ještěrka či Velryba. Antropomorfických figur je několik a nalézají se na svazích kopců. Je jím například již zmíněný Kosmonaut, E.T., Muž s kloboukem, Popravčí. Navíc, několika kilometrové linie přetínají poušť z jedné strany na druhou. Některé rovné linie dosahují délky až 8 kilometrů a ploužící se přes kopce a údolí. Chaos do všeho přidává spousta úhlů, trojúhelníků, spirál, obdélníků, vlnovek aj.


Samotný způsob tvorby těchto obrazců je velmi prostý a jednoduchý. Stačí odstranit 10 – 20 centimetrů povrchové tmavě zbarvené horniny ( v minulosti bylo toto území několikrát zaplaveno vodou z hor, jež s sebou přinesla směs písku, hlíny a kamení.
Oblázky, které pokrývají povrch pouště, obsahují oxid železnatý. Působením slunce a času kameny zvětraly, rozpadly se a zbarvily se dohněda až dočervena) a objeví se světle zbarvený vápencový nebo pískovcový podklad. K vytvoření jednoho obrazce je potřeba pouze několik hodin práce menší skupiny lidí. Poušť pak proťala Panamericana – panamerická dálnice, u které peruánská vláda postavila vyhlídkovou věž, přezírající tři geoglyfy - Ještěrku, Strom a Ruce. Při stavbě dálnice ještě nikdo neměl o těchto geoglyfech ani potuchy, a tak některé geoglyfy tato panamerická silnice nemilosrdně protíná. Ještěrka je toho důkazem.
Původ : Předmětem úvah je metoda, kterou byly tyto obrazce přesně vyměřeny, a především smysl těchto obrazců. Z povrchu země jsou tyto obrazce nerozlišitelné. V moderní době byly objeveny až roku 1939, kdy při letu nad pouští jistý Paul Kosok zpozoroval dlouhé čáry a obrovské obrazce, příliš pravidelné na to, aby je vytvořila příroda. Je tu množství čar, odpovídajících východu a západu slunce v období letního a zimního slunovratu. Proto mohly sloužit k určení osevů a sklizní. Obrazců je méně než čar a linií. K čemu ale sloužily? Dodnes není tato záhada vyjasněna. Ale pravdou je, že lidé v té době rádi pozorovali hvězdnou oblohu, a proto řada obrazců jsou obrovské zvětšeniny různých souhvězdí. Jak ale byly tvořeny, když v té době neexistovalo letadlo? Ze země se totiž obrazce nerozpoznají. Jedná se o složitý systém rovnostranných trojúhelníků, jejichž strany sloužily jako poloměry kružnic. Přesná jednotka délky je 66,4 cm, což představuje průměrnou vzdálenost od ramene ke kloubům prstů ruky sevřené v pěst.

Během následujících desetiletí se do jejich studia pustila řada lidí, z nichž největší autoritu si získala Němka Maria Reiche německá matematička a žákyně Paula Kosoka, která zasvětila nazským obrazcům celý svůj život (v Nasce je po ní dokonce pojmenovaná ulice).
Nejfantastičtější teorie rozvinul Švýcar Erich von Däniken, který obrazcům přisoudil jednoznačný význam: jde o přistávací plochy či signalizační systém pro mimozemské astronauty. Tento švýcarský spisovatel neúnavně shromažďuje důkazy pro svoji teorii, že na Zemi kdysi dávno hostovali mimozemšťané. Nejúspěšnější autor literatury faktu všech dob, bořič mýtů a dogmat, záhadolog a světová autorita v oboru archeologie, antropologie a mimozemských civilizací. Na kontě má 26 publikací, které obletěly celý svět, byly přeloženy do 32 jazyků, prodány v nákladu přes 60 milionů výtisků a šokovaly svým obsahem mnoho vědců z celého světa. Vysmívaný i uctívaný, dál urputně bádá, cestuje a píše.

Maria Reiche zůstala víc při zemi a za dlouhá léta studia přišla s teorií o jakémsi zemědělském kalendáři, vytvořeném mezi 900 př. n. l. a 600 n.l. Lidem z kultur Nasca a Paracas měl pomáhat určovat, ve kterém období roku se právě nacházejí, a zjistit tak kdy „přijde“ voda z hor, aby se připravili na zemědělskou sezónu. Tomu by mohly odpovídat rovné čáry a pravidelné obrazce, ale co ostatní geoglyfy, zobrazující lidi, zvířata a předměty? Ty do ní nějak nezapadají.

Signály v nich vidí v i Američan David W. Johnson, jenž zkoumá Nasku již patnáct let. Považuje je však za dílo lidí, určené lidem, nikoli tvorům z jiných světů. I Johnson věří, že Nasca má své velké tajemství. Nehledá jej však v hlubinách vesmíru jako Däniken, ale stejně jako Reiche v hlubinách země. Obrazce jsou podle něj klíčem k vodě v podzemí, bez níž by se tu nedalo žít. Cestu k vodě podle něj ukazují četné trojúhelníky či lichoběžníky, vytvořené v tmavém povrchu nazkánské pampy. "Některé z obrazců mapovaly směr pramenů podzemní vody," tvrdí americký badatel. Vyobrazení zvířat i dlouhé linie mohly plnit složitější funkce než trojúhelníky a lichoběžníky, narýsované v zemi. Tyto geoglyfy mohly sloužit k náboženským ceremoniím, jak ukazují zprávy prvních španělských kněží, kteří dorazili do Peru, i dávná vyobrazení.

Podle George von Breuniga jsou linie částí obrovské běžecké trasy, které byly vytvořeny pro peruánskou verzi řeckých olympijských her. Tuto teorii potvrzuje i anglický astronom Alan Sawyer. Nicméně, existují i teorie, že se jednalo o posvátná místa, kam šamané chodili "nabít" energii onoho obrazce. Není to tak bláznivé, jak to vypadá. Teorie říká, že šaman musel projít onen obrazec, meditoval a tím nabral sílu toho, co ten obraz zobrazoval (zvířata byla dost často symbolem síly, odvahy, inteligence, plodnosti (plodná může být i úroda). Dnes používají turisté, kteří chtějí tyto geoglyfy pozorovat, buď letadla nebo vrtulníky. Je zřejmé, že ani sami tvůrci obrazců je nemohli pozorovat vcelku.

K úvahám o Nasce své přidali i čeští vědci, například geodet Jaroslav Klokočka při své výpravě na Nascu zjistil, že Dänikenův geoglyf astronauta ve skutečnosti vůbec není astronaut, ale obyčejný rybář. Na videozáznamu totiž objevil, že astronaut má u nohou rybku a v ruce síť. Zásadně nesouhlasí s Dänikenovou teorií a domnívá se, že obrazce jsou způsob, jakým tehdejší kultury vyjadřovaly to, co my vyjadřujeme stavbou kostelů a podobnými výtvory Další, velmi zajímavá teorie říká, že Indiáni kultury Nasca mohli používat například jednoduché balony na teplý vzduch nebo velké draky, které by mohly unést jednoho člověka. Tak by bylo možné jak dirigovat tvůrce obrazců, tak pozorovat vytvořené dílo (existuje dokonce několik archeologických nálezů, které podporují tuto teorii). Každá figura může mít jiný význam podle sociální třídy jejích stavitelů. Špičky trojúhelníků zřejmě ukazovaly, odkud přichází voda z podzemních zlomových linií. Lidská sídliště a pohřebiště byla umisťována pod základnou trojúhelníků. Ohnuté lichoběžníky mohly ukazovat, kde se mění směr toku vody. A spirály či klikaté linie říkaly, že tady už voda není.


Dalších teorií je bezpočet, ale teorie Reiche je uznávána jako nejpravděpodobnější. Avšak podobně jako u většiny výtvorů zaniklých civilizací se i o významu geoglyfů v Nasce vedou vzrušené debaty a ve skutečnosti nikdo neví proč vlastně byly ty stovky čtverečných kilometrů pouště takto „pokresleny“.
Nedávno objevili japonští archeologové na této planině další stovku nových obrazců a čar. Podle profesora Masata Sakaie z univerzity v severojaponské Jamagatě badatelé nejprve analyzovali satelitní snímky a následně jeli v březnu oblast prozkoumat.

Nazské geoglyfy ale nejsou jediné, se kterými se můžeme setkat. Podobné jsou v menším množství po celém Peru, dokonce i u Limy. Jiné můžeme najít například u Santa Cruz, Río Grande, Palpy či Ingenia. Ve světě jsou v Egyptě, na Maltě, v USA, Chile či Bolívii.


Hodnocení: (hodnotilo 58 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | HowToVideo.info | Cestovatelský Norimberk.info