Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Praha předrománská

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Umění a Hudba > Praha předrománská
 
Titulek: Praha předrománská
Datum vložení: 22.2.2005
 

 

- předrománská architektura = stavitelské umění v západní Evropě v době od 6. do 10. století, dělí se na 3 období: merovejské (6. až polovina 8. století), karolínské (2. polovina 8. století až 9. století) a ottonské (10. století)
- u nás nejstarší slovanská sídla již od 5. století př.n.l.
- slovanské kmeny se v 7. století sjednocují v Sámovu říši a v 80. letech 9. století jsou české kmeny pod přímou nadvládou velkomoravského knížete Svatopluka
- stavěna hlavně hradiště, opevnění a církevní stavby – kostely a rotundy
- během éry Velkomoravské říše se k nám spolu s křesťanstvím dostává i technika zděných staveb
- podle archeologických výzkumů a nejstarších písemných pramenů se soudí, že území dnešního Pražského hradu bylo poprvé osídleno a opevněno kolem roku 880 a hned od svého založení byl sídelním hradem nejstarších historicky doložených knížat z přemyslovského rodu a po rozpadu Velkomoravské říše začátkem 10. století se z něj řídil celý český stát
- prvním knížetem, o němž víme, že na Pražském hradě stavěl, je kníže Bořivoj
- Bořivoj nechal roku 875 postavit nejstarší kostel v Praze – postaven ke cti Panny Marie, patřil slovanské bohoslužbě, podle svědectví Kosmy a Dalimila se rozkládal za hlavní branou Hradu

- roku 1950 vykopali archeologové po vnější straně dnešního 2. nádvoří podélný kostel s protáhlou apsidou, z jehož původní stavby se dochovaly 2 přízemní řádky opukového zdiva a na této vrstvě pak spočívalo zdivo stejně velkého mladšího kostela, který měl apsidu půlkruhovou. Uvnitř druhého kostela byla nalezena mohutná hrobka – možná hrobka přemyslovských knížat. První stavba je připisována Bořivojovi a druhá Spytihněvovi, ale není to jisté. Archeologové si totiž myslí, že v době vzniku kostela Pražský hrad ještě nestál -> možná byl založen tam, kde se dřív konaly pohanské slavnosti. Navíc se tenkrát důležité stavby nestavěly mimo hrady, ale to by mohla zdůvodnit teorie, že kostely byly postaveny v předhradí
- druhý kostel na Pražském hradě a to kostel sv. Jiří nechal postavit Bořivojův syn Vratislav, ale bohužel se nedočkal jeho dokončení. Kostel byl vysvěcen roku 925, když tam byly přeneseny ostatky sv. Ludmily. Tento kostel se dnes nachází někde pod bazilikou sv. Jiří
- třetím pražským kostelem byla rotunda sv. Víta, kterou dal kolem roku 930 vybudovat kníže Václav a patrně jej zamýšlel jako biskupskou katedrálu. Kostel měl kruhový tvar s vnitřním průměrem 13 m. Východní původ stavby dokládá i zjištění, že měla bíle omítnuté zdi z opukových kvádříků. K válci lodi se v kříži připojovaly 4 protáhlé klenuté apsidy, opatřené lisenami (plochý výstupek ve zdi naznačující nedělený pilíř (bez zvl. patky a hlavice), dekorativně člení zeď) a obloučkovým podřímsím. V jižní apsidě byl po boleslavské vraždě pochován kníže Václav. Jeho ostatky tam pokojně ležely až do roku 1348, kdy je nechal Karel IV. vyzvednout, rotundu zbořil a na jejím místě byla postavena katedrála sv. Víta
- další rozvoj po založení pražského biskupství 973 -> vznikají první benediktinské kláštery – např. ženský klášter sv. Jiří (vůbec první klášter u nás) na Pražském hradě s nejstarší trojlodní bazilikou u nás

- opevnění Pražského hradu ve 2. polovině 10. století: soustava nasucho kladených zdí, na vnitřní straně zakotvených dřevy a zasypaných na způsob širokého ochozu. Hradby obepínaly celý ostroh od čelního příkopu na západní straně, který probíhal v místech dnešního traktu mezi prvním a druhým nádvořím, až po tzv. opyš, neboli ocas na východním konci, který byl tam, kde je dnes Černá věž. Na této ploše stál biskupský kostel sv. Víta s biskupským palácem, benediktinský klášter sv. Jiří, několik hřbitovů, knížecí palác a řada dřevěných roubených stavení
- 2. pražský biskup Vojtěch (982 – 995) nechal roku 992 na západ od Pražského hradu postavit mužský benediktinský klášter v Břevnově, aby měl kam usadit členy své rodiny
- opačným směrem od Pražského hradu byl postaven Vyšehrad – první zmínky koncem 10. století, podle Kosmy založen jako protějšek levobřežnímu Děvínu
- vznikl ve stejnou dobu jako Praha – v polovině 9. století, jako přemyslovský hrad od 1. poloviny 10. století, ale prvním dokladem jeho existence bylo teprve jeho jméno na mincích přemyslovských knížat od Boleslava II., kdy na Vyšehradě začala pracovat knížecí mincovna
- nejstaršími kostely na Vyšehradě jsou kostel sv. Klimenta, který snad vznikl na sklonku 9. století za Bořivoje a rotunda sv. Jana Evangelisty – spjata s působením biskupa Vojtěcha
- mezi Pražským hradem a Vyšehradem se už podél břehů Vltavy rozkládal relativně souvislý pás osídlení, který byl zvaný inter urbes – ve smyslu území chráněného dvěma hrady
- v 11. století počátky románské architektury
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 62 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info