Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Praha v literatuře

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Český jazyk a Sloh > Praha v literatuře
 
Titulek: Praha v literatuře
Datum vložení: 18.1.2006
 

 

Praha v literatuře
1) - Literatura spojená s Prahou

Praha
Prvním hradištěm vybudovaným v prostoru Prahy byl zřejmě Pražský hrad (9. stol.). V 10. stol. vznikl Vyšehrad. V roce 973 bylo založeno biskupství a Jiřský klášter, 993 břevnovský klášter. Obchodní osada pod Pražským hradem doložena již v 10. stol.

Kosmas-(1045-1125) první významný český spisovatel, první český kronikář, zakladatel českého dějepisectví, vzdělání získal na zahraničních školách, působil jako děkan kapituly (sbor kněží) chrámu svatého Víta v Praze, jako církevní hodnostář podnikl několik cest do ciziny
Kronika Česká-Chronica Bohemorum, (1119-1125), líčí dějiny našeho národa do Kosmovy současnosti, první česká latinsky psaná kronika, vypravování často proloženo úvahami, verši, citáty (hlavně z antické literatury), události jsou často líčeny humorně, jsou protaženy anekdotami a dialogy. O slovanské liturgii Kosmas pomlčel, asi proto, že byl latiník.

Počátky Starého Města jsou v 12. stol. V roce 1257 byla založena Malá Strana, v 1. čtvrtině 14. stol. Hradčany.

Zbraslavská kronika, (Chronicon Aulae Regiae), vedle Kosmovy kroniky nejvýznamnější latinská kronika českého středověku (dovedená do roku 1338); začal ji psát mnich Ota ve zbraslavském klášteře, jeho pokračovatelem se stal Petr Žitavský.

Za vlády Karla IV. se Praha stala významnou evropskou metropolí; v roce 1348 byla založena Karlova univerzita a Nové Město, později postaven Karlův most.

Univerzita Karlova, UK – nejstarší univerzita ve střední Evropě. Založena 7. 4. 1348 v Praze českým a římským králem Karlem IV.; univerzita čtyřfakultní (artistická, lékařská, právnická a teologická). Po vydání Dekretu kutnohorského, kterým byl změněn poměr při hlasování, odešli v roce 1409 cizí, většinou němečtí studenti, a Univerzita Karlova se pozvolně proměnila v národně a konfesijně uzavřený ústav pod kontrolou husitů. Po celé předbělohorské období pod kontrolou utrakvistů (viz též utrakvismus). 1622 předána jezuitům. 1784 v rámci reforem stanoven nový univerzitní řád (mj. vyučovacím jazykem němčina místo latiny). 1882 univerzita rozdělena na českou a německou. Od 1920 česká univerzita nazvána Univerzita Karlova; německá univerzita ukončila existenci v roce 1945.

Praha se postupně stala centrem snah o reformu církve (Jan Hus, Jan Želivský); v 2. pol. 15. stol. a zač. 16. stol. rozkvět pozdně gotického umění.

Hus Jan, * asi 1371, † 6. 7. 1415, český reformátor. Pocházel zřejmě z Husince u Prachatic; od roku 1390 studoval na univerzitě v Praze, od roku 1398 sám vyučoval na artistické fakultě. V roce 1400 byl vysvěcen na kněze, 1401 – 02 děkan artistické fakulty, od 1402 kazatel v Betlémské kapli na Starém Městě pražském, 1409 – 10 rektor univerzity v Praze. Představitel a vůdce českého reformního hnutí, usilujícího o nápravu křesťanské církve. Vydáním Dekretu kutnohorského 18. 1. 1409, kterým Václav IV. zajistil českému univerzitnímu národu hlasovací převahu, zvítězila reformní skupina v čele s Husem v zápase o pražskou univerzitu. V roce 1412 po protiodpustkové aféře ztratil podporu Václava IV. a po vyhlášení interdiktu nad Prahou 1412 opustil město. V říjnu 1414 odjel na obecný koncil do Kostnice, zde byl v listopadu 1414 uvězněn a poté postaven před koncilní soud, byl odsouzen a upálen. Jeho smrt posílila v českých zemích reformní hnutí, jež přerostlo v husitskou revoluci. Autor spisů, z nichž nejvýznamnější byly Knížky o svatokupectví – kritika fiskalismu římské církve, Vyloženie sv. čtení nedělních (Postila), O poznání cesty pravé k spasení (Dcerka), O šesti bludech a De ecclesia (O církvi), v níž křesťanskou církev nechápe jako instituci, nýbrž jako společenství věřících, řídících se Božím zákonem a předurčených ke spasení. Oproti latině vyzdvihoval úlohu mateřského jazyka; ve snaze přiblížit jej lidu zjednodušil český pravopis, zavedl diakritická znaménka.

Jistebnický kancionál, rukopisný sborník husitských liturgických mešních zpěvů, duchovních a válečných písní (Ktož jsú boží bojovníci, Povstaň, povstaň, veliké město Pražské) s notací z pol. 15. stol. Obsahuje také 12 latinských vánočních skladeb a liturgické texty přeložené z latiny. Jistebnický kancionál představuje patrně liturgii strany J. Želivského a je blízký i Žižkově straně; proto jsou v něm písně pražské i táborské strany.

Od konce třicetileté války politický úpadek; Praha provinčním městem až do roku 1918, za Rudolfa II. byla Praha krátce centrem vědy a umění (J. Kepler, T. de Brahe, rudolfínská sbírka). Od 2. pol. 18. stol. byla Praha centrem národního obrození.

Kramerius Václav Matěj, * 9. 2. 1753, † 22. 3. 1808, český spisovatel, novinář a vydavatel, nadšený propagátor a popularizátor osvícenských josefínských reforem (Kniha Josefova). Považován za zakladatele českého novinářství; v roce 1789 založil knihkupectví a nakladatelství Česká expedice a začal vydávat Pražské poštovské noviny, od 1791 Krameriusovy c. k. vlastenské noviny.

Počátky obrození, divadlo Bouda
První čistě česká scéna - Vlastenecké divadlo, známé spíše jako Bouda sídlilo v dřevěné budově na Václavském náměstí. Kolem Václava Tháma (1765-1816 ?) se zde shromáždilo několik autorů, kteří psali historické hry z českých dějin, dále oblíbené frašky a rytířské hry. Hojně překládali z němčiny i ze světových klasiků (Shakespeare). Sám Václav Thám byl tvůrcem vlasteneckých dramat zobrazujících události raných českých dějin. Oblíbeny lidovým obecenstvem byly hra o Břetislavovi a Jitce, nebo Vlasta a Šárka, pojednávající o dívčí válce.
Stavovské divadlo: Budovu dal v roce 1783 postavit hrabě F. A. Nostic. V roce 1797 přešlo do majetku českých stavů a bylo nazýváno Stavovské divadlo. Uvádělo hry, opery, balety a pantomimy v německém, resp. italském jazyce. Svou činností významně ovlivnilo vznik a rozvoj českého divadelnictví. 1785 až 1862, kdy bylo otevřeno Prozatímní divadlo, zde byla uváděna i česká představení, zejm. zásluhou J. N. Štěpánka, J. K. Tyla, J. J. Kolára.
Národní divadlo v Praze Na výzdobě se podíleli umělci generace Národního divadla (J. V. Myslbek, A. P. Wagner, B. Schnirch, M. Aleš, F. Ženíšek, V. Brožík, V. Hynais, J. Mařák, J. Tulka, A. Liebscher). Roku 1850 byl založen Sbor pro postavení národního divadla a byla zahájena sbírka peněz na postavení reprezentativní budovy. Základní kámen byl položen 16. 5. 1868; krátce po provizorním otevření 12. 8. 1881 Národní divadlo vyhořelo. Po nových spontánních sbírkách byl slavnostním uvedením opery Libuše od B. Smetany (18. 11. 1883) dovršen zápas o samostatné české divadlo v Praze, zahájený v roce 1848 (K. Havlíček Borovský, J. K. Tyl).

Revoluce v roce 1848 se odehrávala a rozhodovala v Praze. Romantičtí autoři předtím Prahu vynechávali protože romantismus se o města nezajímal. Teprve realismus si začíná všímat měst. V 2. pol. 19. stol. jedno z nejprůmyslovějších měst v Rakousko-­Uhersku. Obyvatel velmi rychle přibývalo, z 70000 obyvatel v roce 1784 na 400000 v roce 1884. 28. 10.

Svatopluk Čech - Ruchovec
napsal 3 romány, které všechny mají stejného hrdinu, pražského měšťana, pana Broučka (broučkiády), na vlastnostech měšťana chtěl kritizovat jejich chování
Výlet pana Broučka do Měsíce-ocitl se mezi Měsíčňany, což byly bytosti, které projevovali přehnaný zájem o kulturu, on je jejich pravým opakem, vypadá vedle nich velmi přízemně a má starost jen o dobré jídlo a o své pohodlí, vysmívá se oběma extrémům
Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15.století-ocitl se u husitů, kteří jsou vylíčení jako odvážní a čestní lidé, on se projevuje jako zbabělec, který se přidává k vítězné straně, prožívá bitvu na Vítkově, jeho průvodcem je Janek od Zvonu, při setkání s Žižkou projevil vojevůdce názor, že český národ nemůže mít tak špatné potomky

Jan Neruda Jeho novinářský zájem o realistické zachycení života v celé jeho bohatosti, vyjádřené s vážností i humorem, s ironií i citlivou vnímavostí, se projevil v povídkové knize Malostranské povídky popisující lyrický život lidí ve městě, konkrétně na Malé straně.
Jakub Arbes - Štrajchdudlíci - pražští dělníci pracující v továrně na Smíchově. Román pražského dělnictva.
Romaneta - strašidelné příběhy ve staré Praze
Svatý Xaverius - romaneto (po té co ho napsal začali lidé chodit do kostela na Malé straně. V poledne se paprsky přes okna lomily a dopadali na desku, kde je poklad. Hrdina tam v noci kope a najde krabici se zbytky minerálu.)
Zikmund Winter - Mistr Kampanus - z prostředí university V románu Mistr Kampanus podal rozsáhlý obraz poměrů na Univerzitě Karlově v období před bitvou na Bílé hoře a po ní a vyjádřil tragický úděl národa.
Děje vysokých škol pražských - populárně naučná literatura o minulosti VŠ v Praze.
Jirásek - FL Věk

1918 byl v Praze vyhlášen samostatný československý stát, Praha hlavním městem. 1939 – 45 okupace nacisty, v květnu 1945 pražské povstání. V roce 1968 tzv. pražské jaro. V listopadu a prosinci 1989 Praha centrem protikomunistických demonstrací.

Neff Vladimír, * 13. 6. 1909, † 2. 7. 1983, český prozaik a překladatel; otec Ondřeje Neffa. Osudy několika generací pražských podnikatelských rodin od pol. 19. do 40. let 20. stol. zachytil v pentalogické rodové sáze (Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj).
Vladimír Páral - Dekameron 2000, aneb láska v Praze
Marek Jiří, vl. jm. Josef Jiří Puchwein, * 30. 5. 1914, † 10. 12. 1994, český prozaik. Popularitu získal kriminálními povídkami (Panoptikum starých kriminálních příběhů, Panoptikum hříšných lidí, Panoptikum Města pražského). Autor televizních scénářů (Hříšní lidé Města pražského) a rozhlasových her.
Cibula Václav, * 7. 11. 1925, český prozaik, dramatik a překladatel. Autor literárních adaptací lidových pověstí a středověkých příběhů (Pražské pověsti).
Petiška Eduard, * 14. 5. 1924, † 6. 6. 1987, český básník, prozaik a překladatel. - Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy

2) - Místa v Praze
Národní divadlo - Na nábřeží, u mostu Legií
divadelní budova postavená v letech 1850 – 81 v novorenesančním slohu podle projektu J. Zítka z darů a sbírek (po požáru v roce 1881 byla obnovena podle návrhu J. Schulze). Na výzdobě se podíleli umělci generace Národního divadla (J. V. Myslbek, A. P. Wagner, B. Schnirch, M. Aleš, F. Ženíšek, V. Brožík, V. Hynais, J. Mařák, J. Tulka, A. Liebscher).

Stavovské divadlo - pod Václavským náměstím (na Ovocném trhu), na pomezí Starého a Nového města
Zváno také Nostické a Tylovo, Klasicistní budovu dal v roce 1783 postavit hrabě F. A. Nostic (architekt A. Haffenecker). Premiéra Mozartova Dona Giovanni a Fidlovačky

Divadlo na Vinohradech - Náměstí Míru
Založené 1907 pod názvem Městské divadlo na Královských Vinohradech, poté několikrát přejmenováno. Původní činoherní a zpěvoherní scéna, od roku 1919 pouze činoherní. Významně ovlivnilo vývoj českého divadla, zejm. za působení režisérů K. H. Hilara, J. Kvapila, J. Frejky, J. Škody, J. Dudka. Patří k scénám, které vychovaly českému divadlu plejádu vynikajících hereckých osobností.

Klementinum původně dominikánský konvent na Starém Městě pražském s kostelem sv. Klementa, 1420 pobořen husity, obnoven 1496. Od roku 1556 sídlo jezuitské koleje. Celý areál Klementina v letech 1653 – 1722 barokně přestavován C. Luragem, G. B. Orsim a F. M. Kaňkou. Od 1722 v Klementinu činná astronomická observatoř. Sídlila zde také Teologická a Filozofická fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity. Nyní budova Národní knihovny ČR a Státní technické knihovny.
Národní knihovna ČR, národní a univerzální vědecká a studijní knihovna. Je největší v České republice (asi 6 mil. knihovních jednotek). Vznikla se založením Univerzity Karlovy. Systematicky doplňuje a trvale uchovává fond bohemikálních dokumentů (právo povinného výtisku, do roku 1992 též slovacik), shromažďuje nejvýznamnější univerzitní fond zahraničních dokumentů v oblasti společenských a přírodních věd, kultury a umění, uchovává významný fond historických dokumentů, dále z oboru slavistiky, knihovnictví a muzikologie.
Státní technická knihovna, STK – založena v roce 1718 jako knihovna inženýrské školy. Systematicky vytváří a zpřístupňuje fond domácí a zahraniční literatury a dalších (včetně nekonvenčních) informačních zdrojů v oblasti techniky a aplikovaných přírodních věd. V současnosti má 1,6 mil. knihovnických jednotek (roční přírůstek kolem 40 000). Ve svém fondu má asi 12 000 titulů odborných, převážně zahraničních časopisů. Historické jádro fondu zahrnuje na 1 200 starých vzácných svazků z technických disciplín, z nichž nejstarší pocházejí ze 16. stol.

Ústřední městská knihovna - poblíž Klementina, na Mariánském náměstí, 160000 zapsaných čtenářů, 57 poboček. Půjčuje naučnou literaturu i beletrii (přes 2 miliony knih), noviny, časopisy, zvuková media.

Karolinum - Historické jádro UK u Staroměstského náměstí, sídlo rektorátu Univerzity Karlovy, základ tvoří palác Jana Rotleva, darovaný 1386 Václavem IV. Karlově koleji. Působil tam Jan Hus, několikrát se zde sešel zemský sněm.

Strahovský klášter - památník národního písemnictví
Původně románský klášter řádu premonstrátů, založený již před rokem 1940, mnohokrát přestavovaný.

Petřín - plastiky K. H. Máchy, J. Nerudy, Vítězslava Nováka, Ferdinand Lauba a J. V. Myslbeka.

Bílkova vila - pod Pražským hradem, Chotkově ulici.
umělecky ztvárněné dobové interiéry, sochařské výstavy
Bílek František, * 6. 11. 1872, † 13. 10. 1941, český sochař, grafik; nejvýraznější zjev symbolické sochařské generace. V 90. letech tvořil díla ve znamení tragického patosu a symbolů obecné lidské existence (Golgota, Orba je naší viny trest, Podobenství velkého Západu Čech). Na zač. 20. stol. převládala témata naděje, mystického zasvěcení a touhy po vykoupení, vyjádřené extaticky vypjatými postavami (Slepci, Úžas, Modlitba nad hroby). Činný i literárně (Za pravdou, Jak mi dřeva povídala).

Faustův Dům - Karlovo náměstí, vedle Dietzenhofferovy brány,
Patři k pozoruhodnostem Prahy. V jádru je to renesanční budova, barokně zdobená. Za časů Rudolfa 2. zde bydlel dobrodruh magistr Edward Kelley, potom dům patřil Antonínu Mladotovi ze Solopysk, který se zabýval Alchymií.
Faust Johann, legendární postava spojovaná se jménem německého učence a dobrodruha F. Knittllingena (1480 – mezi 1536 a 1540). Faustovská tematika inspirovala mnoho autorů (Ch. Marlowe, N. Lenau, H. Heine, T. Mann, J. W. Goethe).

Golem - zasazeno do pražského ghetta za Rudolfa 2.
Podle pověsti byl jeho tvůrcem moudrý rabi Low ben Besalel. Ten ho oživoval pomocí šému. Nakonec usoudil, že je Golem nebezpečný a ukryl ho ve staré synagoze (na Starém Městě).

Orloj - Staroměstská radnice patří už tradičně k velkým atrakcím hlavního města. Orloj vytvořil roku 1490 mistr Hanuš zvaný Růže, učitel matematiky na univerzitě, který byl radními oslepen, aby nemohl vytvořit podobný orloj pro jiná města.
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 178 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info