Charakteristika pohádkové postavy - Sněhurka

Její tvář sněhově bílá je, jen líčka září. Vlasy černé jak uhel a oči, oči jak studánky. Rty má rudé jak kapky krve, tvářička jemná jak hedvábí plná štěstí a radosti. Od pohledu dívka jak panenka krásná a bez chyby. Postava štíhlá jak proutek, ruce plné lásky a vstřícnosti. Bytost tak ctnostná, hodná královny. Je to však teprve jen mladé děvče, což má v životě starosti. Potýkat se musí se zlou matkou, však neztrácí štěstěny.
Z domu byla vyhnána nelítostně a někde v hloubi lesa, snad na konci světa, sedm přátel získala a do srdce vmísila se jim snadno. Vskutku ji přijali radostně, vlídně a nezištně. Ona však pomáhá: pere, stele, peče, vaří, co jí jen ruce stačí. Práce ji v rukou jenom hraje, a k tomu si zpívá a hraje. Její hlas je jak balzám na duši a vše na co pohlédne, pookřeje a rozkvete. Prostě dívka nejlepších vlastností, nejenom v okolí.