Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Stavba Rybiho Tela

Titulek: Stavba Rybiho Tela
Datum vložení: 6.1.2008
Referát vložil: Karolina Hanovcova

 

squareVClanku:
id='square-ir'
STAVBA RYBIHO TELA
Každý akvarista, který se o tento obor zajímá, by měl znát základní stavbu (anatomii) rybího těla z důvodu například správných závěrů při pozorování a včasného rozpoznání rybí nemoci apod.
1. Ústa: tvar a stavba tlamy může hodně prozradit o potravních zvyklostech daného druhu. Rozlišujeme základní tři druhy:
a) ryby přijímající potravu z hladiny (rovný hřbet, ústa směřují vzhůru)
b) ryby chytající potravu ve vodním sloupci (tlama směřuje vpřed, možný je tzv. předkus, kdy jsou schopny seškrabovat řasy z povrchů)
c) ryby sbírající potravu ze dna (ploché břicho, ústa směřují dolů)

2. Žábry: jsou dýchacím orgánem ryb. Jsou umístěny na čtyřech párech žaberních oblouků, překrytých žaberními víčky či skřelemi. Žaberní pláty jsou větveny na lupínky (lístky) tak, aby jejich plocha byla co největší. Při pohybu se voda nabíraná ústy dostává na žábry a omývá je. Kyslík obsažený (rozpuštěný) ve vodě se pak difusí dostává do krevního řečiště a do celého oběhu. Jedná se tedy o takové "plíce", které zásobují tělo kyslíkem.

3. Skřele: tvoří kryt dutiny žaberní po obou stranách hlavy. Jsou podpírány krycími plochými kostmi. Skřele jsou hladné, drsné nebo trnité.

4. Oči, oční víčka: oční víčka ryby nemají! U suchozemských tvorů vzniklo oční víčko důsledkem nízké vlhkosti vzduchu. Oko jinak rychle vysychá. Ryba toto defakto nepotřebuje, protože může své oči udržovat vlhké neustále. Rybí oko je krátkozraké. K vidění na delší vzdálenost se nemůže kulovitá čočka zploštit (jako např. u člověka), ale je tažena pomocí kulovitého svalu (musculus retractor lentis) nazad k sítnici. Toto umožňuje rybám vidět do vzdálenosti až 10 m.

5. Plynový měchýř: umožňuje rybám libovolně vybírat a setrvávat v jakékoliv výšce vodního sloupce. Také slouží jako pomocný dýchací orgán nebo jako "zesilovač".

6. Vousky: jsou vláknité nebo kuželovité přívěsky na hlavě a v okolí úst. Dobře viditelné jsou hlavně u ryb žijících u dna (pancéřníčci, krunýřovci, sumečci). Pomocí nich ryby "ochutnávají" prostředí a vyhledávají potravu.

7. Ploutve: jsou tvořeny paprsky spojenými kožovitou blánou. Ty mohou být tvrdé nebo měkké. Pomocí svalů jsou natahovány (napínány) a roztahovány.
a) Hřbetní a řitní ploutev: udržují rybu ve vzpřímené poloze a mají funkci jako lodní kýl. Často řitní ploutev souvisí s rozmnožováním. Například živorodky (samci) mají řitní ploutev prodlouženou a přeměněnou v trubičkovitý orgán, který slouží k nasměrování spermatu do blízkosti pohlavního otvoru samice.
b) Ocasní ploutev: je hlavním pohybovým aparátem ryb. Tvar ocasní ploutve také vypovídá o stylu plavání (srpkovitá, vidlicová, okrouhlá, zašpičatělá, s rovným okrajem, s mírně zvlněným okrajem). Pohyb vpřed vykonává ocasní ploutev pohyby ze strany na stranu pomocí stahů svalů boků a ocasního násadce.
c) Tuková ploutev: je mezi hřbetní a ocasní ploutví. Tvoří ji tuková tkáň a nemá žádný velký význam.
d) Prsní ploutev: slouží k otáčení ryby kolem své osy, k brždění, k ovívání jiker, ke zvíření dna pro snazší získání potravy.
e) Břišní ploutev: funguje jako kluzná plocha, k zastrašování vetřelců, k hledání potravy, jako stabilizátor.

8. Šupiny: tvoří vlastně kůži ryb. Ta se skládá ze dvou vrstev - vnější (pokožka) a vnitřní (škára). Šupiny se navzájem překrývají a tvoří jakýsi pancíř. Zajišťují hladkost těla (snižují aerodynamický odpor) a chrání tělo před poškozením. Celý povrch také ještě kryje tenká vrstva slizu, která má ochranný účel a usnadňuje pohyb vodou. Pozor při vyndávání rybek z akvária!



Tělní funkce rybiček

1. Sluch: ryby nemají vnější ucho ani zvukovod (pouze ucho vnitřní). Neslyší v pravém slova smyslu, ale dokonale vnímají otřesy a chvění vody. Tento efekt ještě zesiluje plynový měchýř. Ryby také "slyší" tzv. postranní čárou. To je orgán, který je tvořen citlivými buňkami, které tvoří systém kanálků na hlavě a bocích těla. Dokáže "komunikovat" s okolním prostředím (vodou) pomocí pórů. Ryby vnímají frekvence od cca 10 do 15 000 Hz.

2. Čich: nozdry ryb, které vůbec neslouží k dýchaní se skládají ze dvou nebo čtyř otvorů - čichových jamek. Ty jsou vystlané čichovou sliznicí. Také jsou spojeny s čichovým ústrojím. Hlavním úkolem je rozpoznávání feromonů ve vodě a pomáhají k vyhledávání potravy či partnera.

3. Chuť: sídlí ve smyslových (chuťových) pupenech především na ústech, rtech, vouscích, žeberních obloucích, ale i na povrchu těla. Chuť funguje stejně jako u nás tak, že rozeznávají sladké, kyselé, slané, hořké, trpké. Takto ochutnávají potravu a mohu vás ujistit, že někdy jsou dosti vybíravé. Mnohdy si musí na novou stravu přivykat nebo jim musíme potravu dochucovat.

4. Dýchání: dýchání ryb probíhá přes žábry. Některé druhy ryb (labyrintky) mohou dýchat přímo atmosférický vzduch pomocí speciálního labyrintu. To je orgán uložený v hlavě za žábrami. Jiné ryby zase mohou dýchat střevem. Jde o zadní část střeva, popřípadě o konečník, kde je sliznice silně prokrvená. Ryba vystoupá k hladině a ústy nabere velké množství vzduchu. Polknutý vzduch dojde až do střeva, kde difunduje do krevního řečiště a zbytek odejde řitním otvorem.

5. Vylučování: probíhá prostřednictvím ledvin (z části také žábrami). Odpadním produktem je močovina (kyselina močová - amoniový kationt, čpavek 1%). Dále vylučují také tuhé exkrementy řitním otvorem. Sladkovodní ryby nepijí, ale s pozřením potravy nějakou vodu přijmou. Také dýcháním se do těla dostává voda, protože krev má vyšší obsah solí (osmoticky přijímá v kapilárách vodu). Rybí organismus proto musí neustále vylučovat vodu, jinak by vznikly otoky. Jednoduše řečeno...ryby žízní trpět nemohou!

6. Spánek: ryby opravdu spí, i když se na první pohled zdá, že ne. Nemají víčka, tudíž nemohou zavírat oči jako my lidé. Pozná se to podle toho, že ryba je v klidu, setrvává na jednom místě skoro nehybně i několik hodin. V tomto stavu se může změnit zbarvení ryby (např. rod Nannostomus mění své podélné pruhování na příčné, když spí). Některé ryby mohou ve spánku měnit polohu - na bok (např. Ctenolabrus suillus). Jiné zase plavou břichem vzhůru (rod Synodontis). Všeobecně se, ale rybám sníží aktivita, látková výměna - metabolismus, tělní dýchání, pohyby ploutví.

Hodnocení: (hodnotilo 29 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | HowToVideo.info | Cestovatelský Norimberk.info