Králíci a zajíci

Žijí na otevřených travnatých plochách
a v lesích, patří do zvláštního řádu savců
zajíců. Mezi zajíci a králíky není přesný
rozdíl. Zajíci jsou druhy s dlouhýma nohama
a delšíma ušima, menší druhy s kratšíma ušima
označujeme jako králíky. Zajíci a králíci díky
dlouhým uším umí zaznamenat i ty nejjemnější
zvuky. Díky vystouplým očím vidí nejen dopředu,
do stran, nad sebe, ale i za sebe. Zajíci jsou vždy ve
střehu, pokud postřehnou nebezpečí – např. orla,
vlka atd. uhánějí do úkrytu. Dokážou utíkat rychlostí
až 80 km. za hodinu. K tomu jim pomáhají mohutné
odrazy jejich silných zadních nohou.
Zajíci a králíci mají silné zuby, živí se trávou, výhonky,
semeny, kořínky a kůrou. Většina zajíců žije samotářky
mezi keři. Tam se rodí i jejich mláďata, která jsou již po
narození schopna rychle běhat a najít si úkryt. Naopak
králíci žijí ve skupinkách asi desetidospělých a jejich
mláďat v podzemních chodbách. Malí králíci se rodí
v bezpečí nory, jsou proto slepí a bezmocní. Začnou
vidět až po týdnu od narození a z nory vylézají až ve
stáří tří týdnů. Samice mohou mít mláďata již ve věku
čtyř měsíců a každá samice porodí za rok až dvacet mláďat.
Všechna současná plemena králíků domácích mají zděděné
geny a povahové vlastnosti od svého předchůdce – králíka divokého.