Vitamíny a jejich funkce při vývoji mládeže

Vitaminy jsou esenciální látky, které spolu s bílkovinami, tuky a sacharidy patří k základním složkám lidské stravy. V lidském organismu mají funkci katalyzátorů biochemických reakcí, tudíž hrají významnou úlohu při procesech vstřebávání a výměny látek mezi vnějším prostředím a živým organismem.
Rozeznáváme 13 základních vitaminů. Až na některé drobné výjimky si je lidský organismus nedokáže sám vyrobit a musí je dostávat prostřednictvím stravy nebo umělým doplněním. Při nedostatku vitaminů dochází v organismu ke stavům, které označujeme jako hypovitaminóza. Hypovitaminóza může nastat i při některých onemocněních, kdy organismus není schopen vitaminy vstřebávat.

Zvláště při fyzickém a duševním vývoje mládeže hrají vitamíny nepostradatelnou úlohu. Nedostatek vitaminů se projevuje poruchami různých funkcí organismu, které mohou vyústit až ve vážná onemocnění. Naopak při nadbytečném příjmu některého vitaminu může dojít k jeho předávkování a stavu organismu, který označujeme jako hypervitaminóza. Tento stav je reverzibilní a odezní, vyloučíme-li daný vitamin ze stravy.


Funkce vitaminů v mladém lidském organismu:

Vitaminy jsou velice důležité pro správnou funkci a vývoj organismu, protože se podílejí na metabolismu bílkovin, tuků a cukrů. Jsou nezbytné pro udržení řady tělesných funkcí a výstavbu nových tkání a vývoji nervového a pohybového systému. V současné době je dokázáno, že vitaminy také mají nezastupitelnou roli v prevenci některých onemocnění, zpomalují degenerativní projevy stárnutí a jsou schopny posilovat a obnovovat imunitní reakce organismu.

Vitaminy jsou pro lidský organismus velice důležité.
Ve formě koenzymů se účastní metabolismu živin, tedy přeměny bílkovin, tuků a sacharidů na energii (B-komplex, vitamin B1 se účastní metabolismu sacharidů a škrobů, zatímco vitaminy B2, B6, a niacin pomáhají uvolňovat energii jsou nezbytné pro růst a obnovu nových tkání: kostní hmota a kolagen (C, D, B6, K1, Ca, Mg), krvetvorba (B6, B12, kys.listová, vitamin C, E a Fe), dobrý vývoj CNS (kys.listová), svalová hmota (vit.E)
nezbytné pro udržení tělesných funkcí : dobré vidění (vit.A, beta-karoten), krevní srážlivost (vitamin K) ,posílení imunitního systému (vit.C a E) prevence a podpůrná léčba některých onemocnění : prevence CVD - antioxidační vitaminy (vit.E,C, beta-karoten), prevence a léčba osteoporózy (Ca, Mg a vitaminy, účastnící se metabolismu vápníku - C, B6, K1 a D3)


Dělení vitaminů :

Podle svých chemicko-fyzikálních vlastností se vitaminy rozdělují do dvou skupin, na lipofilní (rozpustné v tucích) a hydrofilní (rozpustné ve vodě).
Mezi lipofilní vitaminy patří vitamin A (a provitamin A), vitamin D, E, K.
Mezi hydrofilní vitaminy řadíme vitamin C a skupinu vitaminů B-komlexu (vitamin B1, B2, B6, B12, niacin, kyselina panthotenová, kyselina listová a biotin).

Pro lidský organismus je z hlediska tohoto dělení podstatné, že vitaminy rozpustné v tucích se ukládají v organismu a jejich zásoba vydrží několik týdnů až měsíců, zatímco vitaminy, rozpustné ve vodě, se až na výjimku (vitamin B12), v organismu neukládají do zásoby, jejich aktuální přebytek se vylučuje močí a musí být proto průběžně doplňovány.


Jak ovlivníme celkový obsah vitamínů ve stravě
Množstvím vitaminů v surovinách (závislé na odrůdě, na ošetření, dopravě, skladování atd.) snižováním vitaminových ztrát ( dodržování technologických postupů, volba vhodného inventáře), zvyšováním využitelnosti vitaminů ( vitaminové koncentráty, fortifikace). Fortifikace - je obohacování některých druhů pokrmů o některé druhy vitaminů a nerostných látek.



Vitamin A (retinol)
Zúčastňuje se na prevenci a léčbě rakovin. Je důležitý pro zdravý vzhled pokožky, pleti a očí. Je velmi důležitý pro činnost pohlavních žláz. Vitamín A se vyskytuje v živočišných zdrojích, nebo jako beta karoten.

Vitamin D (kalciferol)
Je v běžných potravinách poměrně vzácný. Nejbohatším zdrojem je působení ultrafialových paprsků. Nedostatek vitaminu D se projevuje svalovou slabostí, ztuhlostí a také zvýšenou citlivostí k infekcím. U dětí se mohou vyskytovat nespecifické symptomy, např. roztěkanost, podrážděnost, nadměrná potivost a zmenšená chuť k jídlu. Z běžných poživatin je vitamin D obsažen v: tuňákovi, sardinkách, tresčích játrech, v tresce, makrele, lososu, žloutku, másle, mléce a mase.

Vitamin E (tokoferol)
Používá se pro léčení některých nemocí a to zejména srdečního nebo svalového původu. Likviduje např. křeče v lýtkách (spolu s hořčíkem). Vitamin E se vyskytuje ve všech listových zeleninách, v rostlinných olejích. Nejlepšími zdroji jsou: kukuřice, vejce, chléb, máslo, sýry, hrách, fazole a špenát.

Vitamin K
Je důležitý pro správnou srážlivost krve. Vyskytuje se v zeleném ovoci a zelenině. Větší množství se vyskytuje ve špenátu, rajčatech, nebo v sojovém oleji, brokolici, kapustě, hlávkovém salátu, soji, hovězích játrech, zeleném čaji, vaječných žloutcích, ovsu, pšenici, chřestu, másle a v sýrech.

Vitamin B 1 (thiamin)
Působí příznivě na nervový systém i proti únavě. Nejlepším zdrojem thiaminu je pivovarské droždí, brambory, fazole, obiloviny. Dále se vyskytuje ve vepřovém mase, lískových a vlašských ořeších, drůbeži a rybách.

Vitamin B 2 (riboflavin)
Pomáhá spalovat cukry. Zdroji vitamínu B2 jsou: pivovarské a pekařské droždí, mléko, vejce, kakao, tvaroh, vepřové, hovězí a telecí maso, ořechy, brambory, ryby.

Vitamin B 3 (niacin)
Bez něj v podstatě nemůže vůbec pracovat mozek. Zdroji niacinu jsou opět pivní droždí, játra, tuňák, krocan, semena slunečnice, fazole a hrachu.

Vitamin B 6 (pyridoxin)
Je součástí enzymů a je důležitý při metabolismu tuků a bílkovin. Vitamin B6 podporuje imunitní systém organismu.
Tak jako u ostatních vitamínů skupiny B, je důležitým zdrojem pyridoxinu droždí, brambory, fazole, vepřové maso, vejce, banán, zelí, mrkev, ořechy, kuřata a ryby.

Vitamin B 12 (kobalamin)
Hraje důležitou roli pro správné fungování nervové soustavy, je užíván jako lék proti anemii. Vysoký obsah vitaminu B 12 mají játra, ledviny, droždí, kefír a acidofilní mléko.

Vitamin C
Nejzákladnější vitamin, chemický název kyselina askorbová, který pokrývá asi 3/4 celé naší potřeby vitaminů. Je velice důležitý pro správnou funkci imunitního systému, podporuje odolnost organismu proti infekcím. Nejvýznamnějším zdrojem vitamínu C jsou u nás šípky, nať petržele, černý rybíz, jahody, křen, zelí, paprika, pomeranč, citrón.

Kyselina pantotenová
Napomáhá při růstu vlasů, léčí některé alergie. Má význam při tvorbě protilátek a účastní se imunitních procesů. Velký význam má pro kosmetický průmysl, kde se používá ve formě panthenolu. Je obsažena v mase, zelenině nebo v semenech.

Kyselina listová
Podílí se na všech růstových a vývojových procesech v organismu. Kyselina listová je také důležitá pro správný vývoj a optimální funkci nervového systému. Nejbohatším zdrojem jsou játra, tmavě zelená listová zelenina, fazole a obiloviny.

Biotin - vitamin H
Biotin je nutný pro dobrý stav pokožky a je nezbytný pro správný vývoj a funkci organismu. Nejbohatšími zdroji jsou droždí, játra a ledviny, mezi další běžné zdroje patří vaječný žloutek, soja, ořechy, cereálie.


Jak vyplývá z výše uvedených informací, je velice důležité u dospívající mládeže neustále vhodným složením stravy zajišťovat dostatečný přísun vitamínů pro dobrý vývoj, jak duševní tak tělesné schránky naší mladé populace.