Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Znečištění oceánů

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Přírodopis / Biologie > Ekologie > Znečištění oceánů
 
Titulek: Znečištění oceánů
Datum vložení: 25.5.2006
 

 

Lidé byli vždy fascinováni velikostí oceánu, proto si ho bohužel zvykli používat jako skládku. Už si ovšem neuvědomují, jak negativně ovlivňují nejen jeho prostředí, ale i všechny organismy v něm žijící. Znečištění je v jednotlivých částech oceánů a moří rozdílné. Je závislé na tom, zda jsou na jejich březích průmyslově vyspělé státy, zda jsou oblastmi lodní dopravy a rekreace, a v neposlední řadě zda do nich ústí řeky a v jakém rozsahu dochází k výměně vody mořskými proudy, které znečišťující látky přenáší daleko od místa jejich původu. Mezi nejpostiženější oblasti patří pobřežní vody kolem Evropy a východního pobřeží Severní Ameriky. Tyto mělké kontinentální šelfy se rovněž využívají k těžbě ropy, což zvyšuje riziko jejího vylití a dalšího znečištění životního prostředí. Například do Středozemního moře je vypouštěno přibližně 430 miliard tun odpadu ročně. Ropa a její produkty jsou hlavní znečišťující látky v oceánech. Množství ropy, které se kvůli haváriím tankerů, vrtných plošin čí vymývání nádrží tankerů na moři dostává do světového oceánu za rok, se odhaduje asi na 10 milionů tun. To má za následek zvýšení výparu, zvýšení teploty vody v oceánech, úbytek zelených rostlin produkujících kyslík a současně pohlcujících atmosférický CO2. Přitom znečištění může postihnout vrstvu vody až do hloubky 200 metrů a ropa je přenášena mořskými proudy i na velké vzdálenosti. Asi nejvážnější ropnou havárii vzhledem k jejímu dopadu na životní prostředí má na svědomí tanker Exxon Valdez, který vyplul v březnu 1989 od pobřeží Aljašky. Kvůli plovoucím krám však změnil kurz, a po necelých třech hodinách díky zmatené navigaci najíždí na útes. Během pěti hodin uniklo z prasklého trupu lodi zhruba 40 tisíc tun ropy, která otrávila statisíce ryb, zahubila 250 tisíc mořských ptáků, kterým se slepila křídla, takže nemohli létat a potápět se. Sto tisíc mořských vyder se přehřálo ucpáním kožních pórů, osleplo a zemřelo. Vznikla ropná skvrna o délce 1800km. Řasy a plankton se přestaly rozmnožovat, protože povrchová vrstva ropy nepropouštěla sluneční paprsky. Uhynuly plantáže ústřic a krevet, zdevastována byla hejna lososů, velryb, tuleňů, lvounů a kosatek. Na 6000 rybářů a další tisíce Eskymáků a Indiánů přišlo ze dne na den o obživu. Veterináři a dobrovolníci zachránili na člunech, helikoptérách a hydroplánech jen malou část fauny. Dalších 11 000 lidí omývalo břehy, ale vyčistili tak sotva jejich desetinu. Mimo jiné však použili i 150 tisíc litrů chemických rozpouštědel, a tak rozsah škod v postižených oblastech spíše umocnili. Záchranné práce pak trvaly ještě několik sezón, k úplné obnově životního prostředí už zde ale nikdy nedojde. Písek pod pobřežními skalami je na mnoha místech pokrytý ztvrdlým příkrovem ropy, která ztuhla a připomíná asfalt. Za slunečného počasí je tu ještě dnes cítit pach ropy. Postižená část Aljašky funguje jako laboratoř na zkoumání škodlivých zásahů do přírody. A to havárie Exxonu se co do množství uniklé ropy řadí až na 53.místo!!!!!!

K dalšímu znečištění dochází těžkými kovy, ty se dostávají do potravních řetězců, přičemž se v tělech živých organismů kumulují a zároveň při přesunu z jedné úrovně zvířat do další se stávají koncentrovanějšími. Proto nic netušící lední medvěd, který sežral tucet tuleňů, do sebe nabere jedy z desítek tisíc zamořených ryb. Např. výzkum Severního moře ukazuje, že 65% znečištění pochází z řek, 25% ze znečištění vzduchu (včetně 7000 tun olova pocházejícího z výfuků automobilů) a 7% z přímého vypouštění odpadu (kanalizační splašky) a zbytek je vyhazování a vylévání odpadků z lodí. Stopové kovy se chovají vůči planktonu jako biostimulátory. Když řasy odkvetou, hynou a rozkládají se, což umožňuje bakteriím se na nich rozmnožovat, a tak spotřebovávat životně důležitý kyslík. Kupodivu toxickými chemikálie nemusí škodit všem organismům, třeba mnohoštětinatí červi a mořští hlísti se mohou naopak množit. Velmi nebezpečnou formou znečištění oceánů je ukládání jedů a radioaktivního odpadu ve speciálních sudech na mořské dno. Aktivita většiny radioaktivních prvků, které jsou takto "uklízeny" trvá tisíciletí. Nádoby, do nichž se tento odpad ukládá rozhodně nejsou schopny tak dlouho odolávat korozi. Již dnes ve vodách východního pobřeží USA, kde byly v 60. letech tyto odpady ukládány, byla zjištěna mnohonásobně vyšší koncentrace radioaktivity ve srovnání s průměrnými hodnotami. V Sanfranciském zálivu bylo z 16 tis. vyšetřených ryb 12% s rakovinovými nádory. Kontaminujeme tak potravu sami sobě vlastními odpady.

Přičteme-li k tomu drancování oceánů vzrůstajícím nešetrným průmyslovým rybolovem, dostáváme se k velmi neradostným vyhlídkám. Je tedy pouze na nás na lidech, zda ještě dokážeme vzít rozum do hrsti a odvrátit tragédii, proti které, ač si to stále nepřipouštíme stojíme tváří tvář.
Hodnocení: (hodnotilo 166 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | HowToVideo.info | Cestovatelský Norimberk.info