Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Tání ledovců a globální oteplování

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Přírodopis / Biologie > Ekologie > Tání ledovců a globální oteplování
 
Titulek: Tání ledovců a globální oteplování
Datum vložení: 11.8.2006
 

 

Tání ledovců je v dnešní době jistě ožehavou problematikou. Dříve než se pustíme do popisování problému samotného, zmiňme se obecně o rozdělení, typech a vzniku ledovců jako takových.

Ledovce se rozdělují na dvě skupiny:
· kontinentální (např. Antarktida, Grónsko)
· horský (např. v Alpách)
Horský ledovec se vyskytuje v několika typech.
Náhorní ledovec se nachází na nějaké horské plošině (plató), a splazy z něj vytékají do vícero směrů. (Např. Hallstattský ledovec na Dachsteinu).
Karový ledovec se nachází v horském kotli, a nemá kam by odtékal. Je jak jezero sevřený skalami, jen místo vody je led.
Visutý ledovec je takový, jenž dotekl na okraj velkého terénního srázu, a dalším pohybem dolů se z jeho čela ulamují velké kusy ledu, které se pak řítí dolů horským úbočím. Mnohdy tak vznikají celé ledopády plné séraků (ledovcové bloky, věže), které spojují visutý ledovec s ledovcem údolním. Může ale taky být, že kusy ledu z visutého ledovce se zřítí dolů do suchého údolí jen jako ledová lavina. A tam pak roztají.
Údolní ledovec protéká horským údolím a je podobný řece. Je to vlastně dlouhý ledovcový splaz, pomale se sunoucí vpřed.
Ledovec se pohybuje rychlostí přibližně 20 – 300 m za 1 rok. Tloušťka ledovcové vrstvy bývá různá, v některých místech ale může být až 300 m.
Ledovce vznikají sněžením. Ve vysokých polohách hor napadnou takové vrstvy sněhu, že se spodní vrstvy sněhu se za stálého střídaní teplot a tlaku stlačí, sněhové vločky ztratí svou krystalickou podobu, a vznikne nejprve ledovcový firn (velmi hrubozrnný sníh), a z něj pak ledovcový led. Jeho masa pro svou obrovskou hmotnost začne ve směru nejmenšího odporu silou gravitace stékat dolů. Led ledovce je hrubozrnný, a prostoupený množstvím malých bublinek vzduchu. V místech chladnějšího klimatu se na povrchu ledovce vyskytuje sníh či firn. V nižších polohách, kde je přes den tepleji, bývá povrch ledovce tvořen právě hrubozrnným ledem.
A nyní již k samotnému globálnímu oteplování, se kterým je tání ledovců spojeno…

EL NIŇO
Fenomén El Niňo by se dal přirovnat k Pandořině skříňce plné přírodních katastrof. Když se otevře, vyletí povodně, sucha i další pohromy a začnou lidem, zejména Jihoameričanům, zle znepříjemňovat život.
Oceány mají různou povrchovou teplotu v různých oblastech. Tyto teploty určují četnost srážek v té nebo které části světa. Zhruba každé 4 roky dochází k oteplení svrchní vody ve středním Tichém oceánu a potažmo k suchům nebo naopak povodním v Latinské Americe. Díky globálnímu oteplování bývá v poslední době El Niňo silnější než kdy v minulosti. Například v Peru si někteří zemědělci vybírají plodiny, které budou následující rok pěstovat, podle předpovědi počasí. El Niňo ale způsobuje obrovské problémy také rybářům. Teplá svrchní voda totiž brání živinám z větších hloubek dostat se k povrchu. Tento fenomén však nemusí ovlivňovat pouze Jižní Ameriku. V roce 1982-83 (jev trvá okolo jednoho roku) byly povrchové teploty oceánu 7°C nad normálem a nepředvídané změny počasí zaregistroval celý svět.
I měření potvrzují, že poslední čtvrt století bývá El Niňo silnější a vytrvalejší a že intervaly jeho výskytu se postupně zkracují. Podobné trendy můžeme předpokládat i do budoucna.


DALŠÍ DŮSLEDKY KLIMATICKÝCH ZMĚN
Tání ledovců
V této oblasti dospěla IPCC k těmto poznatkům:
· Od roku 1960 ubylo 10% veškeré ledové pokrývky Země.
· Doba, po kterou jsou zamrzlé řeky a jezera na severní polokouli, se zkrátila o dva týdny.
· Tloušťka zalednění v Severním ledovém oceánu se na jaře a v létě zmenšuje o 40%.
· Ustupují horské ledovce.
Americký Národní úřad pro pozorování oceánu a atmosféry - NOAA doplňuje:
· Zalednění Grónska mizí rychlostí 50 km krychlových za rok.
Kanadská družice RADARSAT poslala na Zem tyto informace:
· Průměrná tloušťka ledu v Arktidě se zmenšila, nyní je na 3 metrech.
· Trhliny na zamrzlém oceánu dosahují délky až 2000km.

V příštím století se tání arktického a grónského ledovce rozhodně nezastaví, mizet budou nadále i horské ledovce, hlavně ty na severní polokouli. Ohřívání jižní polokoule bude totiž díky větší ploše oceánů trvat déle. A pokud jde o oblasti kolem rovníku, tam už zřejmě brzy nebude mít ani co mizet. Na Kilimandžáru, nejvyšší hoře Afriky, již zbylo pouhých 12% původního zalednění.
Naštěstí se nemusíme bát o Antarktidu. Pokud se totiž oteplí, v jižní polární oblasti začne sněžit a objem roztátého ledu se okamžitě zase vyrovná. Tento mechanismus by se zastavil, až kdyby se teplota zvýšila o 20°C. Je velmi nepravděpodobné, že by k tomu někdy mohlo dojít. Naopak docela vážný, byť vzdálený problém, je setrvačnost tání ledové pokrývky Země, které může v omezené míře pokračovat i několik tisíc let po stabilizaci klimatu.

Zvyšování mořské hladiny
Od roku 1950 se úroveň mořské hladiny zvýšila o 10 až 20cm a nyní každý rok stoupne zhruba o 1mm. Do konce století se podle IPCC hladina zvedne o 9 až 88cm. Pokud musíte znát nutně nějaká konkrétnější čísla, vězte, že podle Akademie věd ČR zvýší tání kontinentálních ledovců hladinu moří za 100 let o 5-15cm, tání grónského ledovce jen o 2 až 3 cm, za to o celých 50cm se zvedne hladina díky teplotní roztažnosti vody. Sečteno a podtrženo, moře se do dalšího milénia zvednou o 57 až 68cm. To by znamenalo nebezpečí pro množství tichomořských ostrovů, pro Bangladéš, kde žije 6 milionů lidí níže než 1m nad mořem, ale i pro Holandsko, severní Polsko a další oblasti. Zvýšená hladina by také jistě působila problémy všem pobřežním městům.
Zvyšování hladiny se ovšem jen tak nezastaví. Voda totiž mění svoji teplotu velmi pomalu, a tak se obrovské vodní masy v hlubinách oceánů budou oteplovat ještě dlouhou dobu poté, co se ustálí teplota v zemské atmosféře, a přitom se samozřejmě budou stále roztahovat, což citelně přispěje ke konečné výši hladiny oceánů. Pozadu však nezůstanou ani ledovce. Například oteplení ve výši 5.5°C trvající tisíc let by jen z Grónského ledovce "vyždímalo" takové množství vody, které by hladinu světových moří zvedlo přibližně o 3 metry.

Negativní dopad na zemědělství a rybolov
Zemědělci se budou muset přizpůsobovat měnícímu se klimatu a volit jiné plodiny, bojovat s nepříjemnými suchy a napravovat škody po ničivých záplavách, což povede ke snížení výnosů a k hospodářským a ekonomickým problémům.
Změna teploty v mořích a oceánech, případně změny směru mořských proudů, budou mít vliv na shromaždiště ryb. Státy, kde je rybolov rozvinutý o něj mohou přijít a naopak.

Ohrožení zdraví
Nemoci, které se vyskytují jen v teplejších podmínkách, se mohou vlivem oteplování dále rozšiřovat. Příkladem takové nemoci je horečka dengue nebo malárie, která je přenášená komáry při teplotách 15-32°C a vlhkosti 50-60%. Tato nákaza by se mohla z Afriky přenést i do Evropy. Podobných případů, kdy se nemoc či nebezpečný hmyz rozšíří i do oblastí, kde je pro něho zatím příliš zima, může být daleko více. Například na Floridu se dostal z Jižní Ameriky zvláštní nebezpečný druh mravence. Zatímco obyvatelé Latinské Ameriky jsou proti jeho kousnutí imunní, na Floridě už si tito nebezpeční mravenci vyžádali přes 50 obětí.
Vlny horka způsobují stresy. Extrémních teplot dosahují hlavně velká města. V důsledků dalšího oteplení se hovoří o zdvojnásobení až ztrojnásobení počtu úmrtí způsobených horkem.

Změna směru či zastavení mořských proudů
Je známo, že oceánské proudění má obrovský vliv na podnebí všude ve světě. Tato mohutná vodní cirkulace je způsobena různou teplotou moří. Pokud by se však oceány výrazněji oteplily, mohly by proudy změnit směr, zpomalit se, nebo dokonce zastavit. Poslední možnost není příliš reálná, přemýšlet by se o ní dalo až po silném a dlouhotrvajícím oteplování klimatu. Pokud by k tomu ovšem jednou došlo, byla by to jistě největší katastrofa v dějinách lidstva. V tomto století se proudy mohou maximálně zpomalit, což ovšem také může napáchat mnohé škody.

Méně sladké vody
V místech, kde nepřibude dešťových srážek bude díky většímu vypařování způsobenému vyšší teplotou méně sladké vody. Část této zbylé vody spotřebují rostliny, a tak jí možná bude mít nedostatek člověk. Navíc se počítá s tím, že lidí mezitím přibude a vody bude potřeba víc než dnes. V extrémním případě může na daném území dojít k desertifikaci (změně krajiny na poušť).

Nedostatek potravin
I dnes trpí mnoho obyvatel chudých zemí hlady a situace se může ještě rapidně zhoršit. Kromě snížení výnosů v těchto zemích vlivem globálního oteplování přispěje totiž k nedostatku potravin i další velký problém lidstva - nárůst populace. Ten se samozřejmě týká opět právě ekonomicky zaostalých oblastí. Podle nejnovějších demografických projekcí OSN se počet obyvatel 48 nejchudších státu za 50 let rozroste z dnešních 658 milionů na 1,8 miliardy lidí. Dokáže zemědělství uživit všechny, ještě když se samo bude muset uskromnit a přenechat část země zvětšujícím se městům?

Humanitární katastrofy
Mnoho obyvatel chudých oblastí světa bude v důsledku výše uvedených vlivů utíkat ze svých domovů, což povede k rozsáhlým humanitárním katastrofám.

Fauna a flóra se musí přizpůsobit
Zvířata i rostliny se jednoduše přizpůsobují novým teplotním podmínkám. Stromy dříve rozkvétají, ptáci začínají dříve hnízdit a ti stěhovaví se déle zdržují ve svých zimních sídlech. V budoucnosti se budou teplomilné druhy stěhovat stále dále na sever a naopak druhy, které dnes žijí na severu, budou přicházet o svůj životní prostor. Některé ekosystémy ale nestihnou tak rychle na změny reagovat a budou náchylnější k nemocím a napadení škůdci. Vážně ohroženy by mohly být například lesy mírného pásu. Okolo New Orleansu, kde byly během posledních let zaznamenány neobvykle vysoké teploty, ohrožuje stromy zase zvětšující se populace termitů. A nejen stromy, majitelé dřevěných domků se marně snaží zabránit obrovským armádám hmyzu v jejich hostině.

Co dodat na závěr???… Globální oteplování jistě je a bude velkým problémem nejen naší ale i dalších generací, kterých ovšem nebude mnoho pokud lidstvo tento problém nevyřeší co nejdříve…
Hodnocení: (hodnotilo 362 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | HowToVideo.info | Cestovatelský Norimberk.info