Česká moderna

Česká moderna

 Politická nesvoboda, podřízenost Rakousku Uhersku
 Počátky moderní literatury českých zemích
 1895 otiskly představitelé v časopise Rozhledy manifest (protest, upozornění) o tom, jak by měla vypadat moderní literatura
 Literatura má být kritická, satirická, ironická
 Zabývala se politickými otázkami, nesvobodou, proti vládě Rakouska Uherska = politická lyrika, sociální otázky, individualismus, vnitřní pravda jedince
 Představitelé: Josef Svatopluk Machar (sepsal manifest české moderny), Otokar Březina, Antonín Sova, F.X. Šalda
 V tvorbě impresionismus, symbolismus, dekadence


Josef Svatopluk Machar
1864 – 1942

 Kritik
 * v Kolíně, jeho otec mlynářský stárek, studoval gymnázium v Praze, nastoupil vojenskou službu, bankovní úředník ve Vídni (30 let), za 1. sv. války se vrátil do Prahy, vězněn, své příspěvky uveřejňoval v národních listech, inspektor v československé armádě, stáhnul se do ústraní
 Básně se soc. tématikou
 Cyklus prozaických básní, veršovaných povídek
 Zde by měly kvést růže – zobrazuje osudy žen a dívek, které jsou utiskovány svými muži, žijí v nerovnoprávném postavení
 Magdaléna – román ve verších, podobná tématika, o dívce Lucy, která žije v nevěstinci, zamiluje se, ale on její lásku neopětuje, zklamaná se vrací zpět do nevěstince
 Confiteor I – III (z latiny = vyznávám se) – politická lyrika, zpověď, ironické vyjádření, výsměch ve kterém ukazuje kritický pohled vůči lidem a společnosti, upozorňuje na negativní vlastnosti ve společnosti (přetvářku, lhostejnost, pokrytectví)
 Báseň – Antická kráska – motiv krásné Heleny (krásná, pyšná, hrdá, namyšlená), závěr: všichni jsou si rovni, naráží na ponižující postavení Čechů (symbolické vyjádření)
 Tritium Vindobona (žalozpěv z Vídně) – sbírka, politická kniha, truchlí nad domovem a nad polickou situací, vzpomíná na svou vlast, vlastenecká sbírka


Antonín Sova
1864 – 1928

 * v Pacově, jihočeský přírodní lyrik, studoval gymnázium v Písku, práva v Praze (nedokončil), úředník, 1898 ředitel městské knihovny v Praze
 Degenerativní choroba páteře (ochrnul)
 Vlastenec
 Z mého kraje - básnická sbírka, přírodní lyrika, obraz přírody (rybníky), podzimní motivy (básník podzimu), melancholický, vyjadřuje smutek, zasněné obrazy, vzpomínky na rodný kraj, z důvodu nemoci se nemohl vrátit
 Impresionistické básně – smyslové vyjádření, barevnost,kontrast světla a stínu, střídavý rým, zvukomalba
 Květy intimních nálad – báseň U řek, Olše – impresionistická, přírodní, subjektivní lyrika, krajino malba, personifikace, metafory, melancholické
 Z mého kraje – Rybníky
 Symbolické básnické sbírky
• Údolí mého království - motiv poutníka, který se může volně pohybovat světem, pohled na svět, přírodu, melancholické básně
• Ještě jednou se vrátíme – obdobný motiv, přírodní a intimní lyrika, pesimistické vyjádření, autor se vrací do mládí, kde nachází volnost


Otokar Březina
1968 – 1929

 Vlastním jménem Václav Jebavý
 Vrcholný básník symbolismu, zakladatel moderní poezie
 Filozofická poezie, o smyslu života, velmi složitá, meditativní
 Obrazná pojmenování, metafory, symboly
 Učitelem v Nové říši na Moravě a poté v Jaroměřicích nad Rokytnou
 V jednom týdnu mu zemřeli oba rodiče, velmi vázán na matku, málo přátel, žil uzavřeným životem v ústraní
 Uvažuje o sebevraždě
 Jeho sbírky na sebe navazují, je znát psychický vývoj pisatele (od beznaděje, pesimismu, k naději, víře v lepší budoucnost, takřka optimismus)
 Tajemné dálky – báseň – Moje matka – ovlivněn smrtí matky, ústřední postava sám básník, zpověď z bolestných zážitků, pocit samoty, melancholické verše
 Svítání na západě – název oxymóron (svítání = naděje, západ = smrt), smrt symbol vykoupení z pozemského utrpení, únik do světa snů, který básníkovy částečně poskytuje naději v lepší život
 Větry od pólů – vrchol abstrakce, filozofie smyslu života: láska, bolest, soucit
 Stavitelé chrámu – představa dokonalejšího života, autor staví ve vesmíru chrám světa
 Ruce – spojení člověka s vesmírem, 20 lyrických básní, optimističtější víra v budoucnost, představa sbratření lidstva (symbol spojených rukou)

Představitelé české dekadence

 Nepodepsali manifest české moderny ani ji nepodporovaly
 Přispívali do časopisu Moderní revue
 Zachycují zmar, beznaděj

Karel Hlaváček
1874 – 1898

 * v Praze, pocházel z dělnické rodiny
 Neměl stálé povolání, spisovatel, malíř, výtvarník, kritik, zabýval se výtvarným uměním
 Předčasně zemřel na tuberkulózu
 Psal dekadentní poezii
 Později k ránu – neskutečná krajina, snový pohádkový měsíc, přelom mezi nocí a dnem, přírodní jevy jsou obrazem básníkova nitra, pocit zmaru, marnosti, melancholie
 Hrál kdosi na hoboj – tématická neurčitost, záměrná monotónnost, hudebnost, melodičnost verše (opakovací figury, rým), pocit úzkosti, smutku, marnosti

Kritici

František Xaver Šalda
1867 – 1937

 Nejvýznamnější kritik 19. století, básník, dramatik
 Profesor srovnávacích literatur na pražské univerzitě
 Psal kritiky do pražských novin
 Měl problémy s pohybem
 Boje o zítřek – eseje, soubor úvah zabývajících se otázkou literatury a umění v životě, psychologie umělecké tvorby
 Duše a dílo – medailonky českých a světových autorů
 Mácha snivec a buřič – kritika Máchy, idealizace snu, téma buřičství – kdy vystupuje jedinec proti společnosti s čímž nesouhlasil