Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Fenomenologie a existencialismus

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Maturitní otázky > Fenomenologie a existencialismus
 
Titulek: Fenomenologie a existencialismus
Datum vložení: 1.11.2013
Referát vložil: jajad

 

Fenomenologie a existencialismus
Fenomenologie
 Zaobírá se fenomény (fenomén = jev); tím, jak se nám jeví
 Cíl
o poznání skutečných věcí x ne toho co vnímáme  každý člověk vnímá věc jinak
o poznání a uchopení přirozeného světa
 nástroj = intuice
Edmund Husserl
 Zakladatel fenomenologie, z Moravy
 Abstraktní věci  vyvolávají konkrétní pocity (pozoroval francouzské impresionisty)
 Soudobá věda je v krizi  je odtržena os běžného života
o věda si vytvořila umělý svět, který zkoumá = jednoznačný, snadno popsatelný
x skutečný, přirozený svět = přibližný, obtížně poznatelný
 Fenomenologická redukce
o Jediné pravé poznání
o Snaha zbavit se věcí, které vjem zabarvují = zkušenost, nálada…  dostat podstatu věci
 odzávorkovat vjemy = dát je do závorek
o Hledání absolutní podstaty věci; židle  trojnožka  stolička
o Pojem lidstvo  extrakcí = podstata lidství = prožívání, duševní stránka, hledání sebe sama a vlastní existence, člověk nechce být sám
 Transcendentální ego
o „já“ projektované mimo sebe přesahující člověka
o Obecně je extrakcí lidství = člověk ví co je a není lidské
o Existence základních obecných rysů člověka = komunikace mezi lidmi, domlouvání mezi sebou i při odlišném vnímání věcí
Martin Heidegger
 Komplikovaný filozof, rozvláčný, vyjadřování těžké na pochopení
 Částečně se řadí i pod existencionalismus
 Bytí je čas
o Člověk vnímá jednotlivost a lidství, chce vnímat i světovost  chce pochopit svět  lze pochopit, když jsou závorky nejdál od sebe  je možné soustředit se na všechno => ale nelze = sám je součástí světa
o Zkoumání svět a jeho fungování musíme zjistit, kdo se ptá = člověk  kdo je člověk a jak funguje?
o Člověk
 jsoucno starající se o své bytí, hledající vlastní smysl, původ a důvod, proč tu je
 tím je jedinečný
 vržen do světa, v němž žijeme = ve světě se ocitáme bez vlastní vůle
x nezbavuje nás to odpovědnosti za život = život máme ve vlastních rukou
o Bytí = sein
 Povahu bytí musíme zkoumat prostřednictvím takového jsoucna, které bytí rozumí  tázající lidská bytost = člověk
 Co jsem? = musím vědět, kdo se ptá; součástí odpovědi jsme my sami  potřeba zkoumat člověka
 Člověk je nositelem bytí = dělá z věcí fenomény (dává jim význam) x co nepotká = bezvýznamné jsoucno
 Člověk = bytost časová žijící v prostoru  rozebírá člověka z časového hlediska = žije v čase, prožívá svou časovost, uvědomuje si svou konečnost (lidské bytí = bytí ke smrti)
 Vlastní bytí
 Autentické bytí = žijeme, jak chceme, jsme odpovědni sami za sebe  máme na svém bytí zájem
 Neautentické bytí = po vzoru věci, necháváme sebou manipulovat, snaha zbavit se odpovědnosti za vlastní život
o Pobyt = dasein
 Způsob bytí člověka (člověk na světě pobývá)
 Dasein má na seinu účast
 Užití pojmu dasein místo pojmu člověk
o Jsoucí = seiende
 Všude kolem člověka; (zbytečně) se povalují
 Člověk fenomenologickou redukcí vnímá jsoucí a dává jsoucímu (předmětu) význam  tím ho vtahuje do svého světa  dělá z nich svůj svět = neobsahuje seiende, pouze sein
o Člověk dává věcem smysl 2 způsoby
 Inzistence
 Běžné bytí = být na světě, starat se o přežití, nepřemýšlet o věcech kolem, o jejich pravé podstatě
 Dávání významu věcem kolem sebe podle toho, k čemu jsou potřeba = obstarávání jídla, střechy nad hlavou..
 člověk sebe kámen, zabije s ním kachnu a sní ji k večeři
 Existence
 Hledání pravé podstaty fenoménů a jejich smyslu = náhled na věci bez vlastního zájmu, odzávorkování okolností, vnímání jen toho podstatného
člověk přemýšlím, proč je kámen kde je a proč není o 10cm dále
 Heidegger x Sartre = existence = nechat věci kolem sebe být, snažit se vyčíst jejich smysl  esence a existence
ostře se hradí proti S.existenci (liší se), nechce být nazýván existencialistou, nemá rád S. + myslí si, že ho kopíruje
 Svět nelze číst přesně = člověk neustále mění inzistenci a existenci x vždy se vrátí k inzistenci = nelze se nestarat o sebe
 Člověk nedokáže pochopit celistvost světa a zároveň udržet jednotlivost  nelze vyčíst vztah jedné věci k celému světu
 O pravdě a bytí
o Pravda = soulad; zajištěna možností „odzávorkování“ věcí a určením jejich významu
o Neexistuje jednoznačná pravda o poznání světa  člověk poznává svět skrz náladu smysl světa se mění podle nálady
o Nepravda = součást pravdy; ve smyslu tajemství, je v závorkách kolem, schválně při poznávání zakryta
o Nevědomost = jádro lidské svobody
o Svoboda = podmíněna omezeností poznání
o Člověk by věděl vše = byl by Bohem  nesvoboda, nezájem jednat, zmizení člověčenství  pokora k vyššímu (dělá z člověka neschopného) = pojí ho s dalšími lidmi  lidství obecně
 Díla  Bytí je čas, O pravdě a bytí

Existencialismus
 Reakce filozofů na krizi myšlení 20. Století a negativní zkušenost z obou světových válek
 Orientace na problémy člověka, otázky lidské existence
 Zdroj poznání: člověk se svými existencionálními otázkami
 Skutečné poznání základů bytí  pouze krizové situace (úzkost, strach)
 Svoboda zavazuje a pozemskost lidského bytí je nevyhnutelná = nekonvenční životní postoj
 2 proudy
o Teisté víra = Bůh symbolem svobody, nezávislosti  Gabriel Marcel, Karl Jaspers
o Ateisté  žádný Bůh; jsme tu sami za sebe  Martin Heidegger, Jean Paul Sartre
 Myšlenky a teorie existencionalistů se vzájemně liší x všichni se zabývají svobodou člověka, jeho osobní zodpovědností, důraz na nutnosti dělaní vlastních rozhodnutí a podstupování volby
Jean Paul Sartre
 Naše existence = svobodná; odsouzena ke svobodě  odpovědnost sám za sebe i za druhé
 Esence = podstata věcí, čím je věc dána (co to je?)
 Existence = bytí věci (je to?)
 Lidská existence vždy předchází esenci  člověk nejdříve je, až potom se stává něčím
 Člověk žije v absurdním chaotickém světě, nevidí ani druhého člověka
 Člověka svobodný = odsouzen ke svobodě, Bůh neexistuje
o Podstata lidského bytí = čin  utváříme se jím, volíme si hodnoty
o Nezná sebe sama, neustále se promítá do okolí = tím se něčím stává
o Svobodu mu upíráme škatulkováním  svoboda je revolta proti danosti
o Volbou sebe volím druhé  úzkost z odpovědnosti za volby
 Teorie poznání jiných lidí (usiloval o ni už Heidegger)
o lidi kolem sebe předem škatulkujeme  do různých sociálních rolí
o oproštění se od škatulkování  bytostní existenciální vztah spolubytí = chápání druhé bytosti v její podstatě bez předsudků; neřešíme nic jiného (co by jinak člověk v mysli při setkání s jinými lidmi měl)
o musíme vnímat druhého stejně jako sebe  kdo jsem? Kým chci být?  vypovědět toto o sobě je těžší než o druhém
 Díla
o Bytí a nicota
 Filozofický rozbor pocitů nespokojenosti zaplavujících poválečnou Evropu = člověk chápán jako vědomí; místo zjevení světa = není součástí světa, je bytím pro sebe
o Marxismus a existencialismus
 Mezi základními myšlenkami marxismus a existencialismus není zásadní rozpor  emancipace člověka svázaného institucemi a normami
 Dějinnost
 Existencionalismus = dějinnost = produkt lidského jednání
 Marxismus = dějinnost = produkt nadosobních dějinných sil
Albert Camus
 Existencionalismus  blízko filozofii absurdity
 „Jediná cesta, jak filozofovat, je položit si otázku, zda se mám zabít či ne
 Člověk zavržen do nesmyslnosti, zajat v odcizeném světě  svět nemá smysl
 Sebevražda = utnutí už stejně zbytečné věci = života
 Smrt = rezignace na sebe sama  hodnotu má jen boj s absurditou života = smysl v revoltě
 Spisy
o Mýtus o Sisyfovi
o Člověk revoltující
o Mor
o Cizinec
Tvarová psychologie = Gestaltismus
 Vzniká paralelně s fenomenologií  zásada celostvosti
 Pravda člověka je taková, jakou ji chce vidět
 Pravdivé poznání: objekt odlišený od pozadí, zbavit se pozadí  uvidíme objekt samotný
 vnímání lidského oka = zaostření jen na 1 objekt = zbytek je rozmazaný  můžu zvolit, co chci vidět
Jan Patočka
 Pokračovatel fenomenologie, kvalitní překlady antický filozofů (Aristoteles, Platón)
 Rozvádí něco, co už bylo řečeno
 1977 = jeden z 3 mluvčích Charty 77  považován za duchovního otce Charty 77
 Smysl filozofie v životě člověka = pomáhá mu zařadit se do světa, poznat horizonty dávající nám smysl (tím proces smyslu nekončení = objev stále nových horizontů)
 mravní zakončení ve věku popírajícím tento rozměr
 Existence = chápána na základě trojice základních existenčních pohybů
o Sebezakotvení = přijetí situace nacházení místa ve světě
o Práce = člověka na světě udržuje, člověk si všímá věcí, které mu můžou sloužit, zlepšit jeho možnosti
o Sebenalezení = lidská konečnost nemůže být překonána žádným praktickým obstaráváním
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 0 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info