Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

4. Starověký Řím

Titulek: 4. Starověký Řím
Datum vložení: 30.12.2006
Referát vložil: RG

 

Osídlení Apeninského poloostrova:
a) Ligurové – severozápad Itálie
b) Italikové – 2.tis. př.n.l. - od severu do střední a jižní oblasti, kmeny indoevropského původu, převážně pastevci a zemědělci, kmeny: Latinové, Umbrové, Sabinové
c) Etruskové – 10.-8.st.př.nl. – severní část západního pobřeží (dnešní Toskánsko), vyspělá kultura
d) Venetové – 1.tis.př.n.l. – severovýchod Itálie (dnešní oblast Benátek),
e) Řekové – 8.stol.př.n.l. – jih Itálie a východ Sicílie, vyspělá městská civilizace
f) Féničané – osady řízené Kartágem
g) Keltové (Galové) – 5.stol.př.n.l. – sever Itálie (Pádská nížina)

Etruskové:
- první vyspělá civilizace na území starověké Itálie (oblast Toskánska)
- neznámý původ – neindoevrop.(snad Malá Asie) – řemeslníci, obchodníci, námořníci, vojáci, umělci
- jazyk: etruština - nerozluštěna , písmo: velká podobnost s řeckým
- vyspělé zemědělství - terasovitá pole na svazích, pěst.pšenice, ječmene, vína, chov dobytka
- obchod s kovy (těžba železa; stříbra; mědi)
- rozvinuté řemeslo - černá keramika, bronzové nádoby, zrcadla, zbraně
- náboženství - pohřební zvyklosti - bohaté hostiny, zápasy, tance na počest zemřelého

1. DOBA KRÁLOVSKÁ (753 – 510 př.n.l.)
753 př.n.l. – založení Říma – dle tradice Romulem
Legenda: Romulus a Remus odkojeni vlčicí
- nadvláda Etrusků po dobu 200 let
- reformy etruského krále Servia Tullia v 6.st.př.n.l. -> obyvatelstvo rozděleno dle majetku:
a) král – moc soudní, náboženská a vojenská
b) senát – poradní sbor krále
c) patriciové = příslušníci urozených rodin, privilegovaní, plnoprávní
d) plebejové = neurození, svobodní, neplnoprávní
e) bezzemci = nemajetní
510 př.n.l. – vyhnán poslední etruský král -> konec doby královské -> počátek republiky

2. DOBA ŘÍMSKÉ REPUBLIKY (509 – 31 př.n.l.)
- lat. „res publica“ = věc veřejná
a) raná římská republika (509 – 265 př.n.l.)
Státní zřízení:
- 2 konzulové – v čele republiky, voleni z patricijských rodů senátem na dobu 1 roku, moc soudní,vojenská a správní
- 2 pomocníci (kvestoři) – správa státní pokladny, voleni z nejbohatších aristokratických rodů
- v době ohrožení Říma zvolen diktátor – neomezená moc, volen na půl roku
- senát (poradní sbor starších) – tvořen 300 mužů patricijů
- equites (jezdci) – privilegovaná skupina občanů, vedle senátu nejmocnější
- římské vojsko – svobodní majetní občané
- setninový sněm – volil konzuly

- počátek republiky je charakterizován boji plebejů za zrovnoprávnění s patriciji  494 př.n.l. zřízen úřad tribuna lidu:
a) mají právo veta – možnost zamítnout rozhodnutí patricijů poškozující plebeje nebo stát
b) vymohli si sepsání dosavadního zvykvého práva – 449 př.n.l. - Zákony 12 desek = 1. římský zákoník
- vznik nové společenské vrstvy – nobilita = vládnoucí vrstva bohatých plebejů a patricijů
326 př.n.l. – zrušeno dlužní otroctví
270 př.n.l. – sjednocení Itálie pod římskou nadvládou = nadřazenost Říma nad ostatními italickými kmeny

b) vrchol římské republiky (265 – 133 př.n.l.)
- Řím se stává světovou říší, expanze Říma na jih k Sicílii -> střetnutí s Kartágem
Kartágo – vznik r. 814 př.n.l. – fénická osada na severu Afriky (dnešní Tunis), bohatý městský stát, námoří velmoc, vyspěé zemědělství, zámořské objevné plavby – západoafrické povřeží
Punské války (264 – 146 př.n.l.)
- střetnutí Říma s Kartágem, spor o nadvládu ve Středomoří
1. punská válka (264 – 241 př.n.l.) – boj o Sicílii = důležitá oblast -> zemědělství, obchodní stanice, strategicky významné místo. 241 př.n.l. - vítězství Říma (lepší lodě) v bitvě u Aegatských ostrovů -> získání Korsiky, Sicílie, Sardýnie
2. punská válka (218 – 201 př.n.l.) – Hannibal v čele Kartága -> 218 př.n.l. – Hannibal překrauje řeku Ebro a postupuje přes Alpy do Itálie, dvě vítězné bitvy: 217 př.n.l. – bitva u Trasimenského jezera, 216 př.n.l. – bitva u Kann
Kartágo nemá síly k dobytí Říma, přesto Hannibal táhne na Řím – „Hanibal arte portas“ = Hannibal před branami
212 př.n.l. – Římané ničí Syrakusy, ovládají Makedonii, dobývají Capui = zvrat ve válce, Římané se vyloďují v Africe -> Haninbal se musí vrátit do Kartága
201 př.n.l. – Hannibal poražen u Zamy – rozhodující bitva; podepsána mírová smlouva – tvrdá pro Kartágo (ztráta Hispánie, zaplacení válečné náhrady, nesmí vést válku bez souhlasu Říma…)
3. punská válka (149 – 146 př.n.l.) – zničení Kartága -> nadvláda nad Středomořím
133 př.n.l. – konec vrcholného rozvoje v Římě

c) krize a pád římské republiky (133 – 31 př.n.l.)
Příčiny:
 nedostatek vojáků
 odchod svobodných rolníků do měst
 boje o moc – populárové (=stoupenci lidu) X optimáti (=stoupenci senátu) – vítězství -> Sullova diktatura
 povstání otroků – nespokojenost

Pokusy o zachování republiky:
a) pozemková reforma bratří Gracchů – rozdělení půdy bezzemkům
b) vojenská reforma Gai Maria – přijímání bezzemků do armády za žold

Dochází k rozdělení společnosti dle postojům k reformám:
1. Optimáti – odpůrci reformy, nejbohatší vlastníci velkých pozemků
2. Populárové – příznivci reforem, stoupenci lidu – střední vrstva --> občanská válka (88 – 82 př.n.l.) – vítězství optimátů  Sullova diktatura (82 – 79 př.n.l.)

Postavení otroků:
- velký počet otroků -> vzpoury
136 – 132 př.n.l. -> povstání otroků na Sicílii
104 – 99 př.n.l. -> opakované povstání
73 – 71 př.n.l. -> Spartakovo povstání -> největší povstání otroků
- pod vedením Spartaka – gladiátor z Thrákie. Římská armáda poražena u Vesuvu. Spartakus poražen v bitvě u Brindisi římským velitelem Crassem.

1. triumvirát – 60 př.n.l. – Pompeius, Crassus, Caesar – tajná dohoda o vzájemné politické moci
49 př.n.l.- Caesar překračuje Rubikon a zmocňuje se Říma
Gaius Julius Caesar
- obratný politik a řečník, spisovatel, oblíben u lidu, zvolen konzulem
53 př.n.l. – umírá Crassus -> 2. občanská válka o vliv na řízení republiky
Caesar poráží Pompea a ovládá Itálii
Caesarova diktatura (49 – 44 př.n.l.)
- prolášen doživotním diktátorem, vrchni velitel vojsk (imperátor), nejvyšší kněz (pontifex maximus)
- reforma kalendáře – od 1.1. 45 př.n.l. nahrazen lunární rok solárním o 365 dnech, každý 4.rok přestupný -> Juliánský kalendář (do roku 1582)
- obnova Kartága a Korintu, udělení samosprávy italským městům, zavedení pořádku ve správě provincií
15.3.44 př.n.l. – zavražděn v senátu svými odpůrci – Brutus a Cassius – 23 bodných ran, z toho 2 smrtelné („I ty Brute !“)

2. triumvirát – 43 př.n.l. – Marcus Antonius, Gaius Octavianus, M.A. Lepidus
30 př.n.l. – Octavianus poráží oba triumviry a stává se pánem celé říše -> konec republiky, Octavianus Augustus císařem

Kultura v době republiky - navazuje na řeckou kulturu
- vznik římského slohu – spojení řeckého sloupu a erusské valené klenby a oblouku. Stavby jsou mohutnější, zdobené zevnitř.
Náboženství: - kultovní obřady, oběti bohům za jejich péči a ochranu,
Vzdělanost: - převzali od Řeků písmo (velkou řeckou abecedu) a přizpůsobili je potřebám latiny -> latinka
- zavedli systém vzdělávání podobný řeckému: základní vzdělání v rodidě a ve veřejné škole, vzdělání pro chlapce i dívky od 7 let (čtení, psaní, počty, řečtina, latina…), nepovinná školní docházka, pro zámožné vyšší vzdělání (řečnictví, filozofie),
- centra vzdělanosti: Řím, Athény, Alexandrie
Filozofie: - převzata od Řeků
Řečnictví: - Marcus Tulius Cicero – římský politik, řečník a filozof
Dějepisectví: - Polybios – Řek, vytvořil dílo o římských dějinách
Gaius Julius Caesar – díla: „Zápisky o válce galské“, „Zápisky o válce občanské“
Literatura: - Lucius Livius Andronicus – zakladatel římského básnictví, překladatel Homéra
Titus Maccius Plautus – „Komedie o hrnci“
Malířství:/i> - nástěnné malby, mozaiky na zdech, podlahách, časté výjevy z gladiátorských zápasů
Sochařství: - kopírování řeckých soch, naturalistické portréty, reliéfy
Architektura: - vliv Etrusků a Řeků -> římský stavební styl = řecký sloup + etruská valená klenba
baziliky – obdélníkový půdorys, vnitřek rozdělen sloupy nebo pilíři
akvadukty – vodovody s pitnou vodou
kloaky – odvodňovací kanály
viadukty – kamenné mosty
silnice – dlážděné, s chodníky po stranách, budovány z vojenských účelů
amfiteátry – pro gladiátorské zápasy (velmi oblíbené)

3. DOBA ŘÍMSKÉHO CÍSAŘSTVÍ (27 př.n.l. – 476 n.l.)
a) rané císařství = PRINCIPÁT (27 př.n.l. – 284 n.l.)
Juliansko-claudiovská dynastie (27 př.n.l.-68 n.l.):
Gaius Octavianus Augustus (27 př.n.l. – 14 n.l.)
- 27 př.n.l. – titul Augustu = vznešený
- titul imperátor = největší vojenská moc
- 12 př.n.l. – jmenován nejvyšším knězem
- hlavní opora: armáda
Římané pronikají až k Labi, kde sídlí Germáni – porážka Římanů v Teutoburském lese
Tiberius (14 – 37 n.l.)
- nevlastní syn Augustovým
Caligula (37 – 41 n.l.)
- tyranské sklony, státní finance ve svůj prospěch -> hrozba hospodářské katastrofy
- zvaný šílený – jmenoval svého koně senátorem, nutil bohaté lidi k závěti v jeho prospěch, nakonec byl zavražděn pretoriány
Claudius (41 – 54 n.l.)
- snaha uspořádat státní správu, doplnit finance, dosazuje lidi do úřadu bez ohledu na jejich majetek a původ
- četná vojenská tažení -> rozšíření území
- za jeho vlády získakávají Galové římské občanství
- otráven svou manželkou Agrippinou, aby zajistila synovi Nerovi trůn
Nero (54 – 68 n.l.)
- učitel Seneca
- zprvu vládne s pomocí rádců (Seneca) a v souladu se senátem, později se vláda mění v tyranii, z obavy o trůn nechává zavraždit svého bratra, matku a ženu
64 n.l. – nechává zapálit Řím -> boj proti křesťanům
- nakonec spáchá sebevraždu
Dynastie Flaviovců (69 – 96 n.l.):
Flavius Vespasianus
- výborný vojevůdce a hospodář
- potlačíl židovské povstání v Palestině
70 n.l. – dobývá Jeruzalém
Titus
- 79 n.l. – výbuch Vesuvu -> zničení města Pompeje
Dynastie Antoniové:
Traianus (98 – 117 n.l.)
- vrchol rozkvětu římského impéria
- slavný dobyvatel – ovládá Dácii (Rumunsko), Arménii a Mezopotámii
- získal si velkou slávu -> byl mu postaven triumfální sloup s reliéfy zobrazující Traiánovy úspěchy
Hadrianus (117 – 138 n.l.)
- legiemi prohlášen za císaře
- buduje opevněnou linii Limes Romanu- 550 km hradba na Dunaji
Marcus Aurelius (161 – 180 n.l.)
166 – 180 n.l. – Markomanské války -> římské vojsko přezimovalo u Trenčína (nápis na skále) – 179-180 n.l.
- ve Vídni napsal své největší historické dílo: „Hovory k sobě“
Commodus (180 – 182 n.l.)
Dynastie Severové:
Caracala
212 n.l. – udělení práv všem svobodným občanům říše
Aureliánus (270 – 275 n.l.)
- germánské kmeny vyhnány z říše
- Řím opevněn 19km hradbou

Kultura raného římského císařství:
Náboženství: víra v staré římské Bohy
Křesťanství – konec 1. a počátek 2. stol.n.l.
Filozofie: gnosticismus – prolínání náboženských a filozofických prvků
stoicismus - žádá život podle přírody a ve shodě s Bohem: Lucius Annaeus Seneca, Epiktétos, Marcus Aurelius, Lúkiános
Řečnictví: - za císařství ztratilo politický obsah, úsilí o uměleckou dokonalost děl
Dějepisectví: Titus Livius, Cornelius Tacitus, Gaius Suetonius Tranquillus, Plútarchos, Josephus Flavius
Literatura: Vergilius, Horatius, Ovidius,
Architektura: - monumentální výstavba Říma
Pantheon = chrám Bohů (za Augusta), amfiteátr Koloseum (vespasianus+Titus), Titův vítězný oblouk, Sloup Marca Aurelia, císařský palác na pahorku Palatinum
Malířství: - fresky a realistické portréty, nástěnné malby a mozaiky na domech bohatých
Sochařství: - realistické až naturalistické ztvárnění člověka

b) pozdní císařství = DOMINÁT (284 – 476 n.l.)
- dominát = absolutismus, vyloučen vliv senátu – císař má neomezenou moc
Dioklecianus (285 – 305 n.l.)
- nebyl Říman, dobrý reformátor, armáda ho provolala císařem
- stanovil pevné ceny, zavedl naturální daň, provedl administrativní rozdělení říše na východní a západní
Konstantin I. Veliký (306 – 337 n.l.)
- náboženský reformátor
313 n.l. – edikt milánský – zrovnoprávnění křesťanů s ostatními náboženstvími
325 n.l. – koncil v Nikai
Theodosius I.
- zakazuje pohanské kulty, povolena jen katolická podoba křesťanství
395 n.l. – rozdělení říše na Východořímskou (Konstantinopol) a Západořímskou (Řím)
410 n.l. – Řím dobyt Vizigoty
451 n.l. – porážka Hunů v bitvě u Kataaunských polí -> rozpad Hunské říše
476 nl. – zánik Západořímské říše = konec starověku
Příčiny záníku říše Západořímské:
a) vnitřní slabost a nestabilita
b) stěhování národů -> r. 375 n.l. – vpád Hunů do Evropy

Kultura pozdního císařství:
Filozofie: novoplatonismus – základem světa je dokonalá božská bytost, ze které se vše utváří
Architektura: monumentální stavby – Diokleciánův palác, Diokleciánovy lázně v Římě, Konstantinův vítězný oblouk v Římě, bazilika sv. Petra v Římě, Konstantinopol
– stavba martyrií (= stavby zasvěcené mučedníkům), baptisterií (=kostely)
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 257 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát | Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info