Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

8. Poslední Přemyslovci a Lucemburci

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Maturitní otázky > Maturitní otázky z dějepisu > 8. Poslední Přemyslovci a Lucemburci
 
Titulek: 8. Poslední Přemyslovci a Lucemburci
Datum vložení: 30.12.2006
Referát vložil: RG

 

Přemysl Otakar I. (1197 – 1230)
- zakládá dynastii posledních Přemyslovců
1198 – získání dědičného královského titulu
„Zlatá bula sicilská“ – vydána 26.9. 1212 od Friedricha II.  uznání dědičného královského titulu
Povinnosti krále:
- účast na sněmech, jestliže budou u hranic (Norimberk, Bamberk, Merseburg)
- účast na korunovaci ( buď 300 ozbrojenců nebo 300 hřiven stříbra)
Práva krále:
- trůn je volitelný a dědičný
- právo být jedním ze sedmi kurfiřtů
- Arcičíšník – obsluhoval císaře, byl mu nejblíže ze všech
- Kurfiřt – volili císaře, 7 v říši a český král byl jedním z nich
Morava se stala nedílnou součástí Čech.
1223 – vydal tvz.. „církevní právo“ (= kanonické) – světské zákony se nevztahují na kněží

Václav I. (1230 – 1253)
- spory se šlechtou, boj o moc na Moravě
1240 - zpráva o vyvrácení Kyjevské Rusi -> Václavovo silné vojsko zastavilo vpád Tatarů do Evropy – bitva u Lehnice v Kladsku
- v sousedních Uhrách – rod Arpádovců -> střety s Bélou IV.
- Václavova sestra Anežka Česká uvedla do Čech Františkány a Klaristky, založila ženský klášter sv. Františka

Přemysl Otakar II. (1253 – 1278)
- „král železný a zlatý“ – nejslavnější a nejmocnější panovník v Evropě (obsazuje Chebsko, Korutany, Kraňsko)
- sňatek s mnohem starší Markétou -> rozšířil české země o Štýrsko -> šlechta v něm vidí sílu, bohatství (stříbrné doly)-> přijala ho. Manželství bez potomků -> papež povolil rozchod a tím si šlechtu znepřátelil.
- kandidoval na císařský trůn -> strach knížat z příliš mocného a radikálního panovníka -> zvolen vévoda Rudolf Habsburský -> nepřátelství
- Přemysl se snaží vytvořit centralizovanou monarchii -> vznikají Zemské desky -> zápisy o majetku a tím si znepřáteluje šlechtu
1260 – bitva u Kressenbrunu – porážka uherského krále Bély IV. -> dohoda upevněna sňatkem Přemysla s Kunhutou (vnučka Bély)
1278 – bitva na Moravském poli – Přemysl proti Rudolfovi - Přemysl poražen a zabit, rakouská i česká šlechta ho odmítla podpořit, zradili ho i Vítkovičtí
Po jeho smrti se správcem zemí stává Ota Braniborský.
Václav II. s Kunhutou jsou zajati na Bezdězu, Kunhuta utekla při vystavování ostatků na Opavsko. Chlapec trpěl, šlechta ho vykoupila.

Václav II. (1278 – 1305) – oficiálně od roku 1283, v letech 1278 – 1283 -> Braniboři v Čechách
- v době po bitvě na Moravském poli byl Přemyslův syn Václav velmi mladý. Rudolf Habsburský ovládl Moravu, Čechy byly dány do správy Otovi Braniborskému, který se stal poručníkem nedospělého Václava. Ota Braniborský věznil Václava s jeho matkou Kunhutou na Bezdězu. Kunhutě se podařilo uprchnout na Opavsko, mladý Václav trpěl. Braniboři drancovali zemi, zabírali statky, v Čechách hladomor, epidemie. Šlechta mladého Václava vykoupila za 15000 hřiven stříbra.
Na Opavsku se Kunhutě vnutil Záviš z Falkenštejna -> milenci -> nemanželské dítě -> Kunhuta nucena do manželství
Záviš rádce Václava II. -> renesanční typ člověka – turnaje, pitky -> to se nelíbilo Habsburkům. Habsburk Petr z Aspeltu prohlásil, že jeho otce (Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli) Záviš zradil -> Václav uvěřil. Záviš nucen uprchnout do Jižních Čech -> dostižen u Hluboké nad Vltavou a byl roku 1290 popraven. Václav obklopen rádci z rodu Habsburků.
- za vlády Václava II. v zemi obnoven pořádek, zdokonaluje správu země, těžba stříbra v Kutné Hoře
1300 – ražba Pražských grošů
1300 – vydán zákoník Jus Regale Montanorum – Kutnohorské horní právo
- oženil se s Eliškou Rejčkou = polský král
- 1. panovník se 3 korunami: česká + polská + uherská  papež naléhal, aby se uherské koruny vzdal

Václav III. (1305 – 1306)
1305 – vzdal se koruny uherské, aby získal podporu papeže
- za jeho vlády došlo k velkém u rozvoji těžby stříbra -> vydal „Horní zákoník“ -->
- upravoval těžbu stříbra v dolech
- upravoval rozdělení stříbra pro krále a města
1306 – zavražděn v Olomouci -> vrah neznámý -> Přemyslovci vymřeli po meči -> Eliška Přemyslovna -> česká šlechta ji vybrala za muže Jana Lucemburského – šlechta měla podmínku, aby nebyl z rodu Habsburků

Léta 1306 – 1310 -> doba rozvratu Českého království
- Albrecht Habsburský uděluje Čechy v léno svému synovi Rudolfu Habsburskému (vláda 1306-7)-> velmi neoblíbený, brzy umírá
- roku 1306 zvolen českým králem Jindřich Korutanský(vláda 1307-10, manžel dcery Václava II. Anny)
- šlechta žádá Jindřicha VII. Lucemburského o svolení k zasnoubení syna Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou
- 1310 – vojska Jana Lucemburského obsadila Čechy, Jindřich Korutanský odstoupil

Jan Lucemburský (1310 – 1346)
- syn Jindřicha VII. – francouzský a římský král
- Eliška Přemyslovna se sňatkem souhlasí -> Norimberk 1310
- korunovace na českého krále,
- „král cizinec“ – s českým prostředím se nikdy nezžil
- šlechta přepokládala častou účast krále ve válce, král byl donucen vydat tvz. inaugurační diplomy (1310 pro Čechy, 1311 pro Moravu -> došlo k omezení královské moci
• vyšší úřady nebudou svěřovány cizincům, pouze domácí šlechtě
• šlechta nemá povinnost účastnit se vojenského tažení za hranice
• výběr daní jen se souhlasem sněmu, daň bude stanovena
• po šlechtici dědí i nepřímí potomci, nejen synové a dcery, ale i bratří a sestry
- po potlačení několika vzpour přenechává správu panu Jindřichu z Lipé -> vládl za nepřítomnosti krále, považován za nekorunovaného krále (milenec Elišky Rejčky)
- ve 30. letech začíná do dění v Čechách zasahovat jeho syn Václav -> Jan Lucemburský ho odvezl do Francie, kde se mu dostalo vzdělání a získal jméno Karel (po Karlovi Sličném). Do Prahy se vrátil roku 1333 -> v této době Čechy zpustošené, hrady a zámky byly zastaveny – Křivoklát, Hradec Králové, Písek, Telč, Olomouc, Brno, Znojmo
1334 – Karlovi udělen titul Markrabě Moravský, snažil se o obnovu Českého království -> vykoupil od šlechty král.statky
1334 – začal se stavbou katedrály Sv.Víta
1335 – upraveny vztahy mezi českým, polským a uherským králem, Jan se zřekl polské koruny
1344 –povýšení českého biskupství na arcibiskupství – první arcibiskup – Arnošt z Pardubic
1346 – Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku (stoletá válka)

Karel IV. (1346 – 1378), narozen 14.5. 1316
1346 – titul římský král, od roku 1355 římským císařem
- první český král a zároveň římský císař (v Čechách Karel I., podle titulu císaře Karel IV.)
- velmi vzdělaný, svůj život popsal v autobiografii „Vita Caroli“
- za jeho vlády se Čechy stali centrem římské říše a Praha sídelním městem -> založil Nové Město pražské, Karlštejn (původně zde byly uloženy korunovační klenoty, sloužil k odpočinku krále), úprava Pražského hradu, Karlův most (1357), Emauzský klášter, Klementinum
1348 – Karlova univerzita -> nejstarší univerzita na sever od Alp; 4 fakulty: filozofická, teologická, právnická a lékařská
- zhotovil svatováclavskou korunu -> korunovační klenoty: koruna, žezlo a jablko -> Svatováclavská kaple
Ženy Karla IV:
• Blanka z Valois
• Anna Falcká -> sňatkem získal Karel IV. Falc
• Anna Svídnická -> získal Svídnicko a Javorsko (matka Václava IV. )
• Alžběta Pomořanská (matka Zikmunda Lucemburského)
- země koruny české: Království české, Markrabství moravské, Slezské knížectví, Horní a Dolní Lužice, Horní Falc, Braniborsko, Lucembursko
1355 – Majestát Carolina – zákoník, ve kterém se měl zaznamenávat majetek, daně -> českou šlechtou nepřijat
1356 – titul římský císař
1356 – Zlatá bula Karlova - říšský zákoník -> stanovení výsadního postavení českého státu a českého krále v říši (českého krále staví na první místo mezi kurfiřty)
- za vlády Karla IV. se zde začaly pěstovat nové plodiny: vinná réva z Francie (vysadili ji do Mělníka), chmel ze západní Evropy (Žatecko), švestky, jabloně, pšenice a ječmen (kvalitnější)
1378 – umírá na zápal plic

Václav IV. (1378 – 1419)
- nedobře vychován, utíkal od královských povinností, za jeho vlády došlo ke zhoršení mezinárodní i vnitrostátní situace
- spor s novým arcibiskupem Janem z Jenštejna -> spor vyvrcholil umučením Jana Nepomuckýho
1396 – donucen panskou koalicí přijmout její požadavky
1400 – sesazen z římského trůnu
1409 – vydal Dekret Kutnohorský -> změnil poměr hlasů na univerzitě: 3 hlasy Češi, 1 ostatní národy
1419 – 1434 – doba husitství

Zikmund Lucemburský (1436 – 1437)
- druhý syn Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské
- při dělení říše Karlem získal Braniborsko (= od roku 1373 braniborský markrabě)
- Češi trvale odmítali přijmout Zikmunda za krále
1420 – poražen Janem Žižkou v bitvě na Vítkově i v bitvě Pod Vyšehradem
1421 – zemský sněm v Čáslavi – byly vyhlášeny 4 pražské artikuly
1422 – 2. křížová výprava u Kutné Hory a Německého Brodu -> poražen Žižkou
1436 – sněm v Jihlavě -> Zikmund přijat českým králem -> vyslovil souhlas s Basilejskými kompaktáty – uznáno přijímání podobojí
1437 – Zikmund ve Znojmě umřel
Hodnocení: (hodnotilo 166 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | HowToVideo.info | Cestovatelský Norimberk.info