Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

23. Východní Evropa a Kyjevská Rus

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Maturitní otázky > Maturitní otázky z dějepisu > 23. Východní Evropa a Kyjevská Rus
 
Titulek: 23. Východní Evropa a Kyjevská Rus
Datum vložení: 20.2.2007
Referát vložil: RG

 

Kyjevská Rus vzniká spojením měst Novgorod a Kyjeva -> za vlády knížete Olega (novgorodský kníže, ovládl Kyjev)
Kníže Oleg vede výbojné války do Byzantské říše -> prohrává a je uzavřena obchodní smlouva výhodná pro Kyjevskou Rus
Kníže Igor – válčí s kočovnými kmeny Volovců, Pečeněhů, Kubánců, dále s Byzancí
Kníže Vladimír- z Byzance přináší do říše kulturu a roku 987 přijímá křesťanství
- zavádí stařešinský řád (= vládne nejstarší z rodu)
Kníže Svatopluk – syn Vladimíra
Jaroslav Moudrý (1019 – 1054)
- syn Vladimíra, vydává nový nástupnický řád
Vladimír Monomech
- vnuk Jaroslava Moudrého
- po jeho smrti se Kyjevská Rus rozpadá na samostatná knížectví

1223 – bitva na řece Kalce -> knížata společně proti Tatarům
1240 – velký útok Tatarů -> zničení Kyjevské Rusi -> Kyjevská rus se rozpadá na 3 knížectví závislé na Tatarech -> Vladimírko-Suzdalské knížectví, Smolenské knížectví a Haličské knížectví a jedno knížectví nezávislé – Novgorodské knížectví
Alexandr Něvský
- v čele Novgorodského knížectí
1240 – bitva na řece Něvě -> Alexandr proti Švédům -> porážka Švédů
1242 – bitva na zamrzlém Čudském jezeře -> Alexandr poráží řád německých rytířů


1380 – první porážka Tatarů

Ivan III. (1462 – 1505)
- přenesl své sídlo do Moskvy
- překážky k vytvoření ruského státu: Tataři, Litevci a Poláci, města na pobřeží (tvz. livoňská města – dnešní Pobaltské republiky)
- přemluvil církev, aby přesunula svá sídla do Moskvy
- v této době nemá Rusko přístup k nezamrzajícím mořím, má přístup jen k Bílému moři (Archangels) -> velmi obtížné styky s Evropou
- šlechta : a) poměštici – drobná držba půdy, půdu dostávali jako léno od cara -> opřel se o ni
b) bojaři – rodová šlechta – vlastnila velký majetek, velkostatky, odmítala se jakkoliv carovi podřídit, odmítala veškeré zákony, které chtěl car vydat
1480 – porážkou Tatarů došlo k osvobození Moskevského knížectví
Tataři – znemožnili rozvoj řemesel a obchodu -> úpadek měst a zemědělství -> východní Evropa zaostala a zaostává dodnes
Ivan III. a Ivan IV. -> snaha získat půdu -> atamani (Jermakr) -> na Sibiř -> dobývání uralské části
Obchodníci Stroganovi – kolonizování jižní části Uralu
Děžněv – kozácký velitel -> na Čukotce -> bitva na Čukotském jezeře, bitva na řece Nivě

Hospodářství v Rusku v 15.-16. století:
Řemeslo – kustárstvo -> řemeslo po domácku, většinou na vesnici -> vše, co potřebovali, zhotovili si sami, převážně ze dřeva než ze železa
Zemědělství – nedošlo k trojpolnému hospodářství, bylo extenzivní. Půdu vyčerpali, nechali odpočinout a šli na další část půdy -> velké množství půdy,lidé si ji nevážili
Produkty většinou dovážely – např. z Polska obilí.

Ivan IV. Hrozný (1533 – 1584)
- korunován jako první ruský panovník za cara
- snaha provést reformy:
a) vojenská reforma – snažil se o stálou placenou armádu -> nepodařilo se
b) správní reforma – soudnictví -> v čele šlechta bojaři -> soudní funkce jsou dědičné, ale musí se jednat o člověka schopného
c) hospodářská reforma – pokusil se vypsat daně -> výběrčí daní si část daní nechávali a šidili tak cara
- za jeho vlády se poprvé do armády zavedly střelné zbraně
-> bojaří byli proti jeho reformám
1565 – půdní reforma – rozdělil půdu na dvě části: opričnina - nejlepší kvalita X zemština – horší půda, vzdálená od měst
Car se rozhodl zabrat půdu opričninu bojarům -> bojaři proti tomu, bránili se přijímat půdu v léno.
- po smrti Ivana IV. – krize ruského státu -> občanská válka

Dynastie Romanovců (1613 – 1917)
Michail Romanov (1613 – 1645)
- za jeho vlády dochází k překonání vnitřního rozvratu země
Alexej Michajlovič (1645 – 1676)
- usiluje o neomezenou moc (=samoděržaví) -> opírá se o nižší šlechtu
1649 – schvaluje soupis „Sobornoje uloženině“ ->
= potvrzena carská moc -> přísné tresty za činy proti ní
= uzákonění nevolnictví -> trvalé připoutání rolníků k půdě
- výboje za získání přístupu k moři -> zájem o Balt (proti Švédům), v letech 1632 – 1634 -> rusko- polská válka, válka obnovena v letech 1654-1657 -> boje o Ukrajinu a Bělorusko -> 1657 = Andrusovksý mír
- výboje na Sibiř
1670 – 1671 -> selská válka v čele se Štěpánem Razinem -> příčiny války : mor, hlad, daně, růst rolnických povinností -> potlačení, Razin popraven
Fjodor Alexejevič
Sofie Alexejovna
- regentská vláda za nezletilé bratry Ivana V. Alexejeviče a Petra I.

Petr I. Veliký (1682 – 1725)
- významný car
- svými reformami poevropštil Rusko -> otevřel okna do Evropy
- za jeho vlády došlo k rozvoji manufaktur, techniky, průmyslu, cestování…-> tvz merkantilní politika
- snaha pozvednout ruské loďstvo
- snaha zavést hygienu a gramotnost -> velký odpor u šlechty
- zjednodušil azbuku
- reformy se nedotkly nevolnictví
- od roku 1700 zaveden v Rusku Juliánský kalendář
1700 – Rusko, Dánsko a Polsko = vytvořena koalice -> proti Švédsku válka o Pobaltí -> Severní válka = 1700 – 1721
1703 – zakládá Sant Peterburg (Petrohrad) – snaha o přístup k Baltu -> válka se Švédskem (král Karel XII., na straně Švédů vstupuje do války i Turecko
1721 – uzavřen mír -> Rusko získává přístup k Baltskému moři
1725 – založena Ruská akademie věd
- po jeho smrti  boje o trůn až do roku 1762

Kateřina II. (1762 – 1796)
- tvrdá žena, roku 1762 svrhla vládu manžela Petra III.
- na politiku má velký vliv kníže Potěmkin
- reformy:
a) usilování o přístup k dalším mořím
b) snaha zničit povstání sedláků -> vytvoření skupin kozáků („svobodníků“) -> povstání na jihu k Černému moři
- válka s Tureckem -> vítězství -> získání přístupu k Černému moři a Krym
1773 – 1775 -> největší povstání tehdejší doby -> J. Pugačev v čele sedláků proti carevně -> popraven
Kritici carevny – tvz. „revoluční demokraté“ – Gercen, Černyševskij, A.N. Radiščev
- podílí se na třech dělení Polska (1772, 1793, 1795)-> získává část Litvy, Lotyšska, Ukrajiny a Běloruska

1825 – umírá car Alexandr I. = bezvládí
Mikuláš I. (1825 – 1855)
- přísaha podmíněna slibem programu revolucionářů -> prozrazeno, část pluku přísahu složila, část se vzbouřila
- v den přísahy popraveno na petrohradském náměstí pět vůdců, ostatní s rodinami důstojníku vyhnáni na Sibiř -> Mikuláš I. potlači povstání děkabristů
- za jeho vlády dochází k omezení vzdělání -> vzdělání povoleno jen pro šlechtice
- přezdívka „četník Evropy“ -> zavedl tajnou policii
Krymská válka (1853 – 1856)
= boj o území osmanské říše
Květen 1853 – Rusové obsazují Moldávii a Valašsko
Říjen 1853 – Turecko vyhlašuje válku Rusku
Do války se vkládá Francie a Velká Británie jako spojenci Turecka -> porážka Ruska v bitvě na řece Almě
Říjen 1854 – obléhání Sevastopolu
Září 1855 - Rusové poraženi u Inkernanu
Březen 1856 – ukončení války podepsáním Pařížské komuny

Alexandr II. zvaný osvícený (1855 – 1881)
1861 – manifest Zrušení nevolnictví
1891 – car zabit

Alexandr III. (1881 – 1894)

Mikuláš II. (1894 – 1917)

1904 – 1905 -> Rusko – japonská válka
- příčina: spor o kontrolu území nad Mandžuska (velké nerostné bohatství)
- mocnosti (Francie, Rusko, Německo) vyzývají Japonsko o podstoupení nezamrzajícího přístavu Port Artur
- na stranu Japonska se vkládá Velká Británie -> r. 1904 bez varování potápí ruskou flotilu
- rychlá válka -> březen 1905 – Rusové poraženi u Mukdenu
- květen 1905 – bitva u Cušimy = rozhodující bitva -> potopena ruská flotila
-> Japonské získává Sachalinu, nadvládu v Koreji jako protektorát, využívají jižní železnici v Mandžusku, pronajmutí přístavu Port Arturu
- neúspěch Ruska ve válce je příčinou ->
-> revoluce v Rusku roku 1905 -> zaměřena proti samoděržaví -> požadavek demokratických reforem
Leden 1905 – demonstrace v Petrohradě rozehnána střílením do davu – 9.1.1905 = krvavá neděle => podnět k revoluci
Červen 1905 – povstání na křižníku Potěmkin -> vzpoura námořníků za lepší podmínky
Následuje povstání sedláků v Moskvě -> potlačeno
- liberálové pro konstituce, eseři pro demokraticii, sociální demokraté rozděleni na menševiky (demokratické požadavky) a bolševiky (v čele Lenin, vláda dělníků

Říjen 1905 – car Mikuláš II. nucen vydat Manifest – slib politické svobody, svolání parlamentu a konstituční monarchie -> revoluční vlna ustává

1917 – 2 revoluce
a) únorová demokratická revoluce (25.-26.2.1917)
-> odpor proti carovi a samoděržaví + válečné neúspěchy + hospodářská krize -> svržení cara -> vytvořena prozatímní vláda v čele s Kerenskim
b) říjen (listopad) revoluce (6.11.1917)
-> revoluce v Petrohradě v čele s V.I. Leninem -> úrok bolševiků na Zimní palác -> svržení prozatímní vlády
- přijata Deklarace o míru, Deklarace o půdě a Deklarace práv národů Ruska na sebeurčení = nástup bolševiků
3.3. 1918 podepsán Brest-litevský mír

1918 – 1921 – Občanská válka
- nepřátelé bolševismu proti Rudé armádě -> všeobecná branná povinnost
- masakry zajatců i civilistů, odpůrci režimu v koncentračních táborech…
- brutální vyvraždění celé carské rodiny

Prosinec 1922 – vznik SSSR
1924 – 1. ústava
ikona mailu Poslat mailem    ikona tiskárny Vytisknout               Přidej vlastní referát
Hodnocení: (hodnotilo 10 čtenářů)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)
 
 
 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy | Au-pair | Vysoké školy
Kontakt | Přidej vlastní referát | Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (GigaNet s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu. Diskuse: miniBB forum software © 2001-2006
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: pohodlne-pujcky.cz | Dovolená Bibione | Cestovatelský Norimberk.info